|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Postoj a role Chorvatska ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii - případová studie Ante Gotovina
Ortmann, Matyáš ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem vývoje spolupráce chorvatských vlád s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců z dob probíhaní jugoslávských válek v 90. letech 20. století s přihlédnutím k osobě chorvatského generála Ante Gotoviny. Práce si klade za cíl analyzovat na základě příslušných dokumentů, jak se právě tato spolupráce dařila či nedařila naplňovat. Stíhání válečných zločinců tvořilo stěžejní součást zahraniční politiky zemí bývalé Jugoslávie po dlouhá léta. V případě Chorvatska, to byl dokonce jeden z hlavních aspektů, který bránil zemi v začlenění se do západních struktur, jakož je Evropská Unie a Severoatlantická aliance. Na počátku 90. let s k moci dostal autoritativní prezident Franjo Tuđman, který tak určoval směřování Chorvatska až do své smrti na konci roku 1999. Toto období bylo pro Chorvatsko v rámci zahraniční politiky velice prázdné. Jako úspěch by se dalo označit snad jen přistoupení Chorvatska do Rady Evropy v listopadu 1996. Již s nástupem Račanovy vlády v roce 2000 došlo ke zlepšení fungování vzájemné spolupráce Chorvatska s Tribunálem, ale Tribunál to nadále shledával nedostatečným. Po nástupu nové vlády jedné strany Chorvatského demokratického společenství v čele s předsedou vlády Ivo Sanaderem, došlo k...
|
|
| |
|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku
Andrlová, Anna ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku pojednává o míře a způsobu propojení státních a nestátních aktérů v souvislosti s pácháním závažného zločinu. Práce zkoumá specifické charakteristiky státního zločinu na případu bývalé Jugoslávie, respektive Srbska a srbského etnika v devadesátých letech. Nejdříve je představena kombinace kriminologických teorií, z níž je následně vycházeno při popisování postavení aktérů a typů zločinu, v nichž se angažovali. Pozornost je věnována konkrétním kriminálním praktikám a propojenosti hlavních aktérů státního i nestátního sektoru, mezi něž patří např. státní bezpečnostní složky, paramilitární síly či obchodní společnosti.
|
|
| |
|
|
Reflexe jugoslávské politiky a jugoslávské každodennosti v českém periodickém tisku v prvních letech po skončení druhé světové války
Vojnovič, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autor provede analýzu zpráv, komentářů, reportáží a dalších článků, ve kterých vybraná česká tištěná média referovala v letech 1945-1948 o dění v Jugoslávii. Bude si všímat jak zpravodajství o politických událostech či hospodářském vývoji Jugoslávie, tak i článků reflektujících jugoslávskou každodennost (kulturní události, národnostní vztahy, náboženství, turismus apod.). Chronologicky bude výzkum ohraničen květnem 1945 (osvobození Československa) a červnem 1948 (zveřejnění tzv. rezoluce Informačního byra). Heuristická základna práce bude zvolena tak, aby pokrývala politické rozvrstvení tehdejší české veřejné scény. Autor bude tedy analyzovat příslušné články v periodikách vydávaných KSČ či této straně blízkých (Rudé právo, Kulturní politika), prozkoumá články publikované v deníku Svobodné slovo, který vydávala Československá strana socialistická, a v deníku Lidová demokracie, tiskovém orgánu Československé strany lidové. Analyzovat bude též zpravodajství, komentáře a reportáže publikované v nezávislých denících a časopisech, které měly blízko k nekomunistickým stranám (Svobodné noviny, Přítomnost, Svobodný zítřek). Lze vycházet z hypotézy, že zpravodajství médií, která byla orientována levicově, bude převážně pozitivní, až oslavné. Dá se též předpokládat, že periodika politicky a ideově blízká...
|
|
|
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941: Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie
Sovilj, Milan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá velmi složitým československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před a na začátku druhé světové války. V této době Československo jako nezávislý stát už neexistovalo, zatímco Jugoslávie musela pořád balancovat mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby zachránila svou teritoriu a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava, navázání spíš formálních slovensko-jugoslávských styků než přátelských a srdečných, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, nepodnikání skoro žádných akcí jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků menšin české a slovenské proti Protektorátu, Slovensku a Německu, nakonec i odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo- jugoslávských vztahů v letech 1939-1941. Analýza těch vztahů byla založena především na velkém a náročném archivním výzkumu, ale i na studiu příslušné literatury, memoárů a dobového tisku. Zároveň se jedná o tematiku, která dosud nebyla tak detailně zkoumána jak v České republice, tak i v zahraničí.
|
host ::
RSS.