|
| |
|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Populistická uskupení na území České republiky
Bican, Jaroslav ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
1 Práce "Populistická uskupení na území České republiky" se zabývá osobnostmi a politickými uskupeními, které v prostředí České republiky výrazným způsobem používají populistické apely, jež se odkazují na dobrý lid a vymezují se proti lidu nepřátelským elitám. Práce mapuje hlavní témata těchto politických subjektů a na jejich základě konstruuje několik populistických rodin. V úvodní části se shrnuje několik teoretických přístupů k problematice populismu obecně a různých pojetí vztahu mezi populismem a demokracií. Cílem práce je zmapovat prostředí populistických subjektů v České republice a zpřehlednit ho pomocí jejich zařazení na základě jejich podobností a shodných štěpících linií do několika rodin.
|
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Městská samospráva v Nových Benátkách za panování Františka Josefa I.
Zadák, Rostislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem samosprávy v malém středočeském městě Nové Benátky v době panování Františka Josefa I. Těžištěm výzkumu je fungování městské samosprávy na pozadí procesu modernizace společnosti (např. demokratizace). Práce chce postihnout každodenní i mimořádné problémy, kterým samospráva čelila a jak se je snažila řešit. S tím souvisí analýza hospodaření města a správa obecního majetku, kterou samospráva vykonávala. Pozornost je také věnována osobám, které se podíleli na vládě ve městě a jak se tyto lokální elity proměňovaly. Práce se snaží, aby toto regionální téma bylo zasazeno do dobového kontextu, kde samospráva hrála významnou úlohu v českém emancipačním hnutí. Cílem je především analyzovat práci samosprávy a to na pozadí celospolečenských proměn.
|
|
|
Liberální demokracie a její nepřátelé
Slanina, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Liberální demokracie se dnes nachází v krizi, do které ji přivedly zejména liberálně- demokratické elity svým přístupem a politikou, kterou nastolily v období bezbřehého triumfalismu v 90. letech 20. století. Vzdušné zámky, ať už to byla nevyhnutelnost pokroku či kapitalismus jako zázračný elixír na všechny neduhy tehdejší společnosti, vybudované v tomto období se však začaly bortit jako domeček z karet v souvislosti s finanční krizí, která v roce 2007 vypukla ve Spojených státech amerických a následně se rozšířila prakticky do celého světa. V období během světové finanční krize se naplno projevilo, že kreace právního rámce, budování uvědomělé občanské společnosti a soustavy hodnot, na kterých bude společnost postavena a bude se s nimi ztotožňovat či konstrukce liberálně-demokratické identity, ustoupily po roce 1989 do pozadí hospodářské transformace a ekonomického růstu, a vztah lidu k liberální demokracii byl vybudován primárně na ekonomických aspektech. Vytvořil se tak prostor pro ty, kteří se dlouhá léta schovávali spíše ve stínu, na okraji spektra politické moci. Část liberálně-demokratických elit svým přístupem, politikou jakési arogance moci a stylem nálepkování svých oponentů, proti sobě dokonce postavily i ty, kteří a priori negativní postoj k liberální demokracii neměli. V tomto kontextu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
host ::
RSS.