|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
BALGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se ošetřovatelskou péčí o pacienta po cévní mozkové příhodě. V teoretické části byla komplexně shrnuta problematika vztahující se k cévní mozkové příhodě. Zabývá se definicí daného onemocnění, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Neopomenutelnou oblastí je ošetřovatelská péče, která vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči, kam lze zařadit iktová centra. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u péče pacientů s cévní mozkovou příhodou. 2. Zjistit, jaká je spokojenost pacienta s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly položeny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u pacientů s cévní mozkovou příhodou? 2. Jsou pacienti spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Empirická část této bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek s pěti sestrami pracujícími na neurologickém oddělení a s pěti respondenty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Při analýze výsledků byla použita metoda "papír a tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Skryté pozorování bylo zaměřeno na 5 sester působících na neurologickém oddělení. Výsledky pozorování byly zaznamenány do pozorovacího archu a následně vyhodnoceny. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny stanovené výzkumné otázky. Výsledky výzkumného šetření poukazují na velice dobrou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče na neurologickém oddělení, i přes to z rozhovorů i pozorování vyplynuly drobné nedostatky. Jedním z nich je nedostatečné respektování soukromí a intimity při poskytování ošetřovatelské péče a vynechání nácviku defekačního reflexu. Dále bylo zjištěno, že sestry uvádí jako nejdůležitější oblast v poskytování ošetřovatelské péče rehabilitaci, které se však neúčastnily. Jako další problém sestry zmiňovaly nedostatek času k tomu, aby se mohly individuálně věnovat intervencím, které si při plánování ošetřovatelské péče zvolily. Jako velké pozitivum lze uvést velkou spokojenost respondentů s přístupem sester při poskytování ošetřovatelské péče. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může sloužit ošetřovatelskému personálu jako jakýsi souhrn zásad poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s výše uvedenou problematikou. Dále může být využita jako učební pomůcka studentům.
|
|
|
Manipulátor pro zakládání válců
Kadlec, Miroslav ; Kalhotka, Jiří (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem „manipulátoru pro zakládání válců“. Tento manipulátor je součástí komplexu kartáčovacího stroje, který není součástí mé diplomové práce. Pomocí manipulátoru je umožněna výměna válců z kartáčovacího stroje. Výpočtová část zahrnuje výpočet pojezdového ústrojí, zdvihového ústrojí, elektro-pohonů. Dále je řešen výpočet hlavních konstrukčních prvků. Součástí diplomové práce je samozřejmě částečná výkresová dokumentace v rozsahu sestav hlavních částí manipulátoru.
|
|
|
Motory Honda řady B
Smělý, Jiří ; Bradávka, Marek (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou benzínové čtyřdobé spalovací motory Honda řady B (značené B-series) se zaměřením na jejich parametry, konstrukci a použití v jednotlivých modelech v průběhu produkce. Pozornost je věnována také vhodnosti použití samostatných motorů pro závodní a polozávodní speciály.
|
|
|
Zdvihový mechanismus jeřábové kočky
Dokoupil, Jan ; Pokorný, Přemysl (oponent) ; Hloska, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh zdvihového mechanismu se jmenovitou nosností 20000 kg. Výpočty určují parametry kladkostroje, rozměry lanového bubnu, jeho uložení a pevnostní kontrolu. Je navržen pohon mechanismu a zpracována výkresová dokumentace sestavy mechanismu, svařovací sestavy lanového bubnu a výrobního výkresu čela lanového bubnu.
|
|
|
Zdvihový mechanismus jeřábové kočky
Juda, Lukáš ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem zdvihového mechanismu jeřábové kočky o nosnosti 16 000 kg. Práce obsahuje výpočty základních parametrů zdvihu (průměr lana, průměry kladek, celkové rozměry lanového bubnu, návrh elektromotoru, převodovky, frekvenčního měniče, zubových spojek a brzdy zdvihového mechanismu), pevnostní kontrolu lanového bubnu a výpočet ložiska pro uložení lanového bubnu. Součástí práce je výkres sestavení přesněji výkres celkové sestavy zdvihového mechanismu a výkres svarku lanového bubnu.
|
|
|
Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru
Stejskal, Miroslav ; Novotný, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Miroslav STEJSKAL Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru V úvodu práce je stručně popsána funkce dvoudobého motoru. Dále je dle zadaných základních geometrických a termodynamických parametrů určen maximální tlak ve válci během jednoho cyklu motoru. Pro vybrané provozní režimy je provedena pevnostní kontrola pístu a horního oka ojnice. Na závěr jsou dosažené výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Hnací ústrojí řadového čtyřválcového zážehového motoru
Mačuga, Martin ; Rauscher, Jaroslav (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Dle daného vrtání válce, zdvihu a ideálního indikátorového diagramu budeme zjišťovat maximální tlak ve válci a dále navrhovat rozměry pístní skupiny ( pístu a pístního čepu) a také ojnice. Pak budeme provádět pevnostní výpočet horního oka ojnice dle daných výpočtů a to pro zvolený materiál ojnice. Zvolený materiál nakonec vyhodnotíme zda je pro navrhovanou ojnici vhodný.
|
|
|
Problematika soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě na oddělení následné péče
MACHKOVÁ, Marcela
Cévní mozková příhoda je závažný destruktivní stav s náhle vzniklým postižením mozkových krevních cév. Může dojít k jejich neprůchodnosti, zúžení nebo poruše celistvosti cévní stěny s následným krvácením do mozkové tkáně. Projevy tohoto stavu mohou být jednak dočasné s tělesnými a duševními změnami a jednak fatální, končící těžkým ochrnutím jedince, bezvědomím až smrtí. Problematika cévních mozkových příhod je v současné době velikou výzvou pro celou společnost, neboť progresivita stárnutí evropské populace pravděpodobně přinese nárůst celkového počtu tohoto onemocnění. Prvním důležitým krokem v problematice onemocnění je nutnost snížit riziko vzniku cévní mozkové příhody důslednou prevencí, změnou celkové životosprávy, kontrolami a léčbou krevního tlaku, sledováním a kompenzací lipidů, koagulačních faktorů a srdečních chorob. Druhým krokem je při již vzniklém onemocnění zahájit včasnou a komplexní terapii, která dává výrazně vyšší šanci na dobrý výsledný klinický stav bez trvalého poškození. Po překonání akutní fáze na neurologickém oddělení pokračuje pacient v další terapii, dle závažnosti svého stavu, na rehabilitačním oddělení nebo přichází k doléčovací péči na oddělení následné péče. Léčebná, ošetřovatelská a rehabilitační péče by měla být nastavena tak, aby zahrnovala veškeré aspekty podpory ztrát soběstačnosti a byla orientovaná výhradně na jedince, který má i po mozkové cévní příhodě stále své vlastní potřeby, motivace, zájmy a schopnosti. Bakalářskou práci zahajuje medicínská část, která popisuje anatomii mozku, věnuje se epidemiologii a historii cévních mozkových příhod. Podrobnější charakteristiku cévních mozkových příhod, samotné onemocnění, definuje etiologie, klinický obraz, diagnostika a léčba. Tuto část následně uzavírají důsledky cévní mozkové příhody, faktory ovlivňující rekonvalescenci pacienta, potřeby a soběstačnost pacienta po prodělané cévní mozkové příhodě. Multidisciplinární tým a oddělení následné péče tvoří samostatnou kapitolu, načež začíná velká kapitola ošetřovatelství zabývající se rolí sestry a potřebnými ošetřovatelskými intervencemi, hodnotícími technikami při saturaci základních potřeb u pacientů po cévní mozkové příhodě. Léčebná rehabilitace tvoří téměř poslední důležitou a podstatnou část práce, na které závisí postupná rekonvalescence a budoucí kvalita života pacienta po tomto onemocnění. Rehabilitační část zahrnuje fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, neuropsychologii, lázeňskou péči a protetické zajištění pacienta. Následně celou práci uzavírá příprava a propuštění pacienta do domácího prostředí. Prvním stanoveným cílem práce je, dle prostudovaných zdrojů zmapovat potřeby pacienta k dosažení maximální funkční nezávislosti a soběstačnosti po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem je pak zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta a cílem třetím je zmapování sesterských ošetřovatelských intervencí v podpoře soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě dle prostudovaných zdrojů. Celá bakalářská práce je výhradně pojata jako práce teoretická. Snaží se nahlédnout do problematiky veškerých potřeb, podpory v soběstačnosti a maximální funkční nezávislosti pacienta po cévní mozkové příhodě na základě prostudovaných zdrojů a získaných informací od odborných lékařů, fyzioterapeutů, všeobecných sester. Práce dále mapuje roli sestry a klíčové ošetřovatelské intervence v podpoře schopnosti pacienta uspokojit bez cizí pomoci své základní životní potřeby po tomto vzniklém onemocnění. Pro postupné zlepšování funkčního postižení, celkové kvality života a nezávislosti pacienta je potřeba důsledně dodržovat veškeré ošetřovatelské, léčebné a rehabilitační postupy, bez jejich opomíjení s dostatkem zdravotnického personálu a odborných lékařů.
|
|
|
Užití teorie deficitu sebepéče klienta CMP
PAULÍKOVÁ, Martina
Teoretická východiska Cévní mozková příhoda patří mezi cévní onemocnění mozku, které u téměř poloviny pacientů způsobuje různě závažnou invaliditu a poruchu soběstačnosti. Ošetřovatelství se zaměřuje na respektování individuality každého jedince, na podporu, navracení a upevňování zdraví, podporuje soběstačnost a vyhledává potřeby nemocného. Koncepční model D. E. Oremové předpokládá, že člověk má schopnost sám o sebe pečovat. Pokud jen částečně, nebo vůbec není schopen sebepéče, pak je nutné tento deficit zajistit ošetřovatelskou péčí. Cíle práce Prvním cílem bylo zjistit možnosti nápravy deficitu sebepéče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem bylo zjistit, zda prostředí, ve kterém pacient žije, má vliv na rozvoj sebepéče. Výzkumné otázky V1: Je domácí prostředí stimulem k rychlejšímu návratu sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě? V2: Vnímá respondent problematiku svého postižení stejně jako jeho okolí? V3: Je pro pacienta přínosnější vykonávání sebepéče s deficitem, nebo perfektní provedení činnosti jeho okolím? V4: Vnímá pacient následnou léčbu (rehabilitace, ergoterapie) jako rychlejší způsob návratu sebepéče? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvalitativním šetřením, které bylo prováděno individuálním polostrukturovaným rozhovorem ve dvou skupinách respondentů, jednu skupinu tvořili pacienti po cévní mozkové příhodě a druhou skupinu pečující osoby. Bylo osloveno 8 pacientů respondentů, 4 mužského pohlaví a 4 ženského pohlaví, a výzkum probíhal ve třech setkáních vždy v časovém rozmezí čtyř až šesti týdnů. Získané informace byly zpracovány metodou otevřeného kódování, analytickou indukcí a zpracovány technikou vyložení karet a narativní analýzou. Výsledky Pomocí dat získaných z rozhovorů od respondentů bylo možné odpovědět na výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, zda domácí prostředí stimuluje pacienta po cévní mozkové příhodě k rychlejšímu návratu sebeobsluhy. Z rozhovorů a z objektivního hodnocení výsledků testů bylo zjištěno, že domácí prostředí zlepšilo celkový stav a návrat sebepéče byl rychlejší. Ačkoli následná péče poskytovala dostatek ošetřovatelské a rehabilitační péče, pro pacienty byla velice důležitá i psychická stimulace, kterou poskytovalo právě domácí prostředí. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda respondent vnímá své postižení stejně jako ho vnímá jeho okolí. Z rozhovorů vyplynulo, že většinou pacient vnímal svůj zdravotní stav a následné postižení lépe než jeho okolí. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, zda je pro pacienta přínosnější vykonávat sebepéči s deficitem, nebo zda je přínosnější perfektní provedení činností jeho okolím. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že přínosnější byl nácvik sebeobslužných činností s chybami, které podporovaly zkoušení, a tím opakování a upevňování činností. Většina respondentů dokonce pomoc okolí odmítala. Čtvrtá výzkumná otázka byla zaměřena na postoj pacienta k následné léčbě, rehabilitaci, ergoterapii jako ke způsobu rychlejšího návratu sebepéče. Z rozhovorů vyplynulo, že respondenti si neuvědomovali význam následné péče, protože ji považovali za běžnou součást léčby. Přesto pro ně zvýšená fyzioterapie znamenala rychlejší úpravu soběstačnosti. Závěr V diplomové práci je zpracován časový vývoj soběstačnosti pacientů po cévní mozkové příhodě a také postoje pečujících osob. Výsledky jsou zpracovány do myšlenkové mapy, kterou je možné použít k podpoře sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě ošetřovatelským personálem, nebo i laickými pečovateli při domácím ošetřování.
|
|
|
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.