|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Kulturní marketing města Kutná Hora v letech 2009-2010
Kubová, Dagmar ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce Kulturní marketing města Kutná Hora v letech 2009 - 2010 pojednává o marketingové komunikaci kulturních objektů města Kutná Hora v období vymezeným lety 2009 a 2010. V první části práce popisuje marketingový mix města Kutná Hora jako souboru kulturních objektů, věnuje se však také kulturním objektům města jednotlivě. Materiálem pro tuto část byly zejména propagační materiály města a objektů zaměřených na kulturu. Druhá část práce je věnována primárnímu výzkumu, který byl proveden s obyvateli města Kutná Hora. Předmětem výzkumu byla zejména spokojenost obyvatel s možnostmi kulturního vyžití ve městě a celková spokojenost s kulturním marketingem a informovaností. Od výsledků tohoto dotazníkového šetření se odvíjí i poslední část této práce, která zhodnocuje nabyté poznatky z prvních dvou částí a prostřednictvím tzv. SWOT analýzy uvádí návrhy a doporučení pro vylepšení marketingové komunikace města v oblasti kultury a kulturních objektů města. Jako techniky zpracování materiálu určeného pro tuto práci jsou užity deskripce, primární výzkum dle vlastních dotazníků, v případě některých materiálů byla využita také kvantitativní analýza.
|
|
|
Lokální politické stranictví v prostředí územní samosprávy (město Kutná Hora)
Kučerová, Alena ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je lokální politické stranictví v prostředí územní samosprávy. Práce je zaměřena na město Kutná Hora (Středočeský kraj). První část, literární rešerše, je teoretickým vymezením základních pojmů, které pojednávají o lokálním politickém stranictví ve čtyřech kategoriích obcí dle velikosti. Nejdůležitější je definice středně velkých obcí, které odpovídá právě zkoumaná Kutná Hora. Dále je zde vymezena charakteristika komunálního systému, volební chování a tvorba komunálních koalic. Na literární rešerši navazuje praktická část, ve které jsou získané teoretické poznatky aplikovány na kutnohorskou místní samosprávu. Těžiště práce je založeno na identifikaci místních politických aktérů (místních organizací politických stran a dalších politických subjektů, zájmových skupin atd.), jejich volebních úspěchů, vnitřních rozhodovacích mechanismů, vzájemných vztahů a aktivit.
Zásadním zjištěním práce je, že na kutnohorskou místní samosprávu nelze jednoznačně uplatnit tvrzení Katze a Maira, že v západních demokraciích dlouhodobě klesá počet členů místních organizací politických stran. Počet členů v jednotlivých kutnohorských politických uskupeních je poměrně vysoký a existuje zde i silná stranická identifikace. Vzájemné vztahy kutnohorských politických subjektů jsou však založeny na osobních sympatiích a averzích. Zdejší politický systém lze hodnotit jako plně soutěživý, založený na principu vlády a opozice.
|
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
|
Formování orgánů místní samosprávy ve městě Kutná Hora
Strnad, Tomáš ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Bubeníček, Václav (oponent)
Tato práce se soustředí na problematiku lokální politiky v konkrétní obci v České republice. První část práce je zaměřena na teoretické základy daného tématu. Tato část obsahuje vymezení základních pojmů a mechanismy, na kterých je lokální politika založena. Druhá část práce je zaměřena na město Kutná Hora. Obsahuje charakteristiku obce a aplikaci teoretických poznatků na danou obec. Cílem je zjištění faktorů ovlivňujících způsob fungování samosprávy v tomto městě. Byl využit kvalitativní výzkum, konkrétně technika polostrukturovaných rozhovorů s místními politiky.
|
|
|
Návrh významných dřevin na vyhlášení památnými stromy v okrese Kutná Hora
Černická, Blanka ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Bohumil, Bohumil (oponent)
Tato diplomová práce představuje završení dlouholeté práce, zabývající se popisem, vyhledáním, inventarizací, fotodokumentací a mapováním památných stromů v okrese Kutná Hora. Celkem bylo postupně zmapováno sto pět památných stromů a v závěrečné fázi je tento soubor památných stromů doplněn o návrh šesti dřevin, které doplňují a uzavírají tímto celý soubor prací, které řeší památné stromy v okrese Kutná Hora. Tyto podklady budou předány kompetentním orgánům k zajištění následných legislativních kroků. Výsledkem práce je návrh šesti významných dřevin na vyhlášení památnými stromy, u kterých byly zpracovány podklady pro vyhlášení těchto stromů příslušnými orgány ochrany přírody. Z navržených dřevin se jedná o čtyři solitéry a dvě aleje. Ke každému navrženému památnému stromu byla provedena detailní dokumentace zahrnující geografické zaměření, inventarizaci dle metodiky Pejchala (2008), podrobnou fotodokumentaci a lokalizaci navržených dřevin na mapách. Z navržených solitérních dřevin se jedná o 2 lípy srdčité (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur) a platan javorolistý (Platanus x acerifolia). První z navrhovaných alejí se skládá z 39 lip srdčitých (Tilia cordata), druhá navrhovaná alej obsahuje okolo 390 modřínů opadavých (Larix decidua). Pro všechny navržené dřeviny byly vypracovány úplné podklady pro zahájení správního řízení o jejich vyhlášení památnými stromy. Navrhované stromy za památné byly podloženy fotodokumentací a mapovým podkladem s přesným zaměřením.
|
|
|
Transformace Českého muzea výtvarných umění na Galerii Středočeského kraje. Kulturní a ekonomické aspekty.
Hončová, Kateřina ; Janištinová, Anna (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je zdokumentovat a zhodnotit po kulturní i ekonomické stránce výjimečnou transformaci Českého muzea výtvarných umění v Praze na Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Součástí práce je popis kompletního vývoje této instituce a jejích sbírek, včetně etap rekonstrukce Jezuitské koleje v Kutné Hoře, která se stala nový sídlem muzea. Zahrnut je i celkový proces stěhování uměleckých sbírek a neméně důležité politické souvislosti, které celou událost významně ovlivnily. V rámci souhrnného zhodnocení jsou detailně popsány veškeré kulturní a ekonomické důsledky proběhlé transformace, dále je uvedena analýza návštěvnosti a hospodářské úspešnosti a v neposlední řadě charakteristika mediálního obrazu nově transformované instituce.
|
|
|
Aplikace metod Lean Six Sigma při řešení problémů při změnách výroby ve společnosti Philip Morris ČR, a.s.
Jurka, Petr ; Hykš, Ondřej (vedoucí práce) ; Martínez, Felipe (oponent)
Cílem této práce je aplikovat metodu Lean Six Sigma na řešení problémů, které se vyskytují při změnách výroby ve společnosti Philip Morris ČR, a.s. V první části práce je popsána metodika Lean Six Sigma, přičemž tato část čerpá z aktuální světové literatury. V dalších částech práce je pak popsána společnost Philip Morris, výroba tabákových produktů v Kutné Hoře a je uveden obecný popis výroby cigaret. Dále je v práci proveden důkladný popis procesu změny výroby, celkem 7 měření tohoto procesu na různých typech strojů, analýza měření a v případě, že z analýzy vyplynuly oblasti ke zlepšení či problémy, tak také návrh opatření k jejich řešení. V závěru práce je zhodnoceno, zda došlo ke splnění cílů stanovených v úvodu práce
|
|
|
Hodnocení lokálního územního systému ekologické stability okolí Kutné Hory
Kupecká, Jana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením lokálního územního systému ekologické stability v okolí Kutné Hory. Jako podklad pro terénní šetření byl požit generel ÚSES z roku 1994 a mapové podklady z katastru nemovitostí. Vlastní práce byla zaměřena na zjištění aktuálního stavu ÚSES. Prvky byly rozděleny dle typu ÚSES na biokoridory a biocentra. Výsledky byly zpracovány do tabulek, map a grafů. Práce obsahuje také popis změn skladebných prvků ÚSES od roku 1994 po současnost. Po zhodnocení všech lokalit bylo zjištěno, že většina biokoridorů a biocenter se od roku 1994 nezměnila. Hlavní změny spočívají ve změně rozlohy biocenter.
|
|
| |
host ::
RSS.