|
|
Moc zlého slova a jeho negativní projev a důsledky z pohledu Nového zákona
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
V knihách Nového zákona se můžeme setkat s mnoha projevy moci slova. Ve většině případů je tato moc vázána k osobě Ježíše z Nazareta a je pozitivní. Ježíš svým slovem ale nejen uzdravuje, vymítá démony či křísí mrtvé, ale také proklíná. Tomu, co o prokletí, kletbách a mnoha dalších negativních podobách slova a projevech jeho moci, vypovídá Nový zákon, pojednává tato práce. Diplomová práce představuje souhrnný přehled pasáží a jejich komentářů Nového zákona, které jsou blízké zvolenému tématu. V prvé části se práce věnuje pojmu a významu "slova" a "lidské řeči" pro člověka a jeho vztah s Bohem či člověkem. V části druhé se pak zabývá problematikou kleteb a proklínání. Část třetí je věnována slibům a přísahám. Část čtvrtá je pak zaměřena na hněv a jeho slovní projevy v textech Nového zákona, jež se k zvolené problematice vztahují jejich komentářům. Cílem práce je především představení, dle mého názoru opomíjené, problematiky dopadu negativních slov na lidský život a seznámení s dostupnými výklady vybraných částí a jejich zhodnocení.
|
|
|
Etická hlediska Lukášova evangelia
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickou stránkou Lukášova evangelia. Soustředí se na Ježíše, který je vyobrazen jako vzor etického života, a základní prvky jeho morálního učení, kterými jsou pokání, správné užívání majetku, milování bližních, následovnictví, modlitba a obrácení osudu, kterém se stane ve prospěch chudých. Zaměřuje se na také na Boží království a etické důsledky, které s sebou přináší. Ježíšovo morální učení je obsahem velké části celého evangelia i proto, že Lukáš představuje Ježíše jako kazatele na velké cestě. Druhá část práce se věnuje rozboru Kázání na rovině a podobenství O milosrdném Samaritánovi, které názorně ilustrují morální příkazy, a jejich praktickou aplikaci v životě. Vybrané texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Práce je koncipována popisnou metodou a analýzou textů.
|
|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
|
|
| |
|
|
Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře
Janovská, Kristýna ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlík, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Antithese a jejich funkce v Kázání na hoře" se zabývá rozborem šesti Ježíšových antithesí, které jsou součástí Kázání na hoře v Matoušově evangeliu. Cílem práce bylo provést analýzu těchto antithesí v souvislosti zasazení do kontextu židokřesťanské obce, která se po roce 70 n. l. nacházela v jisté existenciální krizi. Evangelista Matouš byl s největší pravděpodobností křesťan z Židů než z pohanů, což vedlo k jeho snaze na Ježíši jako Židu ukázat vztah k Zákonu, který nepomíjí a je stále aktuální. Každá antithese je započata odkazem na starozákonní přikázání či ustanovení, po kterém následuje Ježíšova interpretace, kterou potvrzuje svou autoritu Bohem povolaného Mesiáše, který vyvádí lid z otroctví hříchu. Ježíš je novým Mojžíšem, který starozákonní ustanovení či přikázání staví do světla větší spravedlnosti. Mými zásadami pro rozbor těchto antithesí bylo užití metod a poznatků moderního bádání společně s narativní metodou. Mou snahou bylo ukázat Ježíše ve světle toho, jenž zachovává Zákon a naplňuje, co bylo řečeno ústy proroků.
|
|
|
Mariánská spiritualita Benedikta XVI.
Benda, Václav ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Práce ve své úvodní části seznamuje se základními body mariánské spirituality. Ukazuje její prameny ve Starém i Novém zákoně. V následující části jsou představena a analyzována její teologická východiska a zároveň porovnány jednotlivé naukové pravdy učení o Panně Marii pohledem vybraných světců, významných teologických osobností s postoji Josefa Ratzingera - Benedikta XVI. Ve druhé polovině práce je ukázán způsob, jak on sám žil a chápal mariánskou spiritualitu v době svého pontifikátu. Závěrečná část uvede Benediktovy myšlenky, kterými jsou rozvíjeny jednotlivé prvky mariánské úcty.
|
|
|
Boží království v multidimenzionálním pochopení
Očenášová, Jaroslava ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Předmětem i cílem této práce je pochopení Božího království v multidimenzionálním modelu skutečnosti, který představil ve své knize "Glaube und Denken" (Víra a myšlení) Karl Heim. Východiskem této práce je radostná biblická zvěst Boží ho království. Autorka se v její první části pokouší alespoň o částečnou analýzu chápání této zvěsti v průběhu dějin a v další části pak o syntézu jejích výkladů v rámci multidimenzionality, kterou se snaží také vysvětlit. Hypotézou této práce je, že jednotlivé výklady Božího království nelze chápat odděleně, nýbrž současně v celku, a to ve světle nejvyšší dimenze, ve světle Pravdy, která je u Boha. Tuto hypotézu v závěru z větší části potvrzuje výklady některých teologů v 20. století.
|
|
|
Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15
Zemanová, Radka ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Tato bakalářská práce "Ztracené a nalezené jako obraz Boží lásky: Lk 15" obsahuje výklad 15. kapitoly Lukášova evangelia, tj. podobenství o ztracené ovci, ztracené minci a o marnotratném synu. Snaží se na základě těchto tří podobenství nahlédnout podstatu Boží lásky. První část uvádí obecné informace o Lukášově evangeliu, druhá vysvětluje, co je to podobenství, třetí část uvádí rámec všech tří podobenství a další části se jimi zabývají jednotlivě. Největší prostor je věnován podobenství o marnotratném synu, které je rozděleno do tří částí podle postav. Následuje shrnutí všech tří podobenství, aktualizace do dnešní doby a závěr. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ženy v Ježíšově veřejném působení podle Lukášova evangelia (Lk 8,1-3; 10,38-42; 23,49)
Heinrichová, Marie ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem tří vybraných úryvků z Evangelia sv. Lukáše - ženám v Ježíšově doprovodu, Marii a Martě a ženám pod křížem. Texty jsou analyzovány v rámci samotných veršů, v návaznosti na celek, do něhož jsou tyto verše zasazeny, i v kontextu celého díla. Lukáš píše o ženách častěji než ostatní evangelisté. Jeho pohled je v tomto směru zcela mimořádný a nadčasový, ženy často líčí pozitivněji než jejich mužské protějšky. Lukášovu nadčasovost, kterou dokládají i citované úryvky, podtrhuje tehdejší chápání rodiny a postavení ženy v řecké, římské nebo židovské společnosti. Vybraná místa Lukášova evangelia, každé svým vlastním způsobem, ukazují důležitou roli žen v Ježíšově veřejném působení. Do Ježíšova společenství, jak zachycuje svatopisec, ženy patří, naslouchají jeho slovům, podporují ho či doprovázejí na jeho cestě až ke kříži. Lukáš se snaží poukázat na význam, který Bůh určil ženě v dějinách spásy.
|
host ::
RSS.