|
|
Antimikrobiální látky rostlin a jejich využití v přípravcích proti akné
Alexová, Adéla ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je stanovení vybraných aktivních látek z různého rostlinného materiálu a možnost jejich aplikace do kosmetického výrobku určeného proti akné. V teoretické části je vypracovaný přehled aktivních látek, včetně jejich účinků v kosmetických přípravcích. Dále je práce zaměřena na charakteristiku vybraných druhů rostlin, mechanismy antimikrobiálních účinků, vznik a léčbu akné. V rámci experimentální části této práce jsou charakterizovány extrakty z vybraných druhů rostlin, konkrétně květy levandule lékařské, heřmánku pravého, měsíčku lékařského a hřebíčkovce kořenného, nať šalvěje lékařské a listy rozmarýnu lékařského. Extrakty jsou testovány na obsah biologicky aktivních látek, antioxidační a antimikrobiální aktivity. Rostlinné extrakty jsou také testovány v různých směsích. Extrakty a směsi jsou zapracovány do receptur kosmetických výrobků proti akné. Je sledován jejich inhibiční účinek proti Propionibacterium acnes, způsobující akné a také proti zástupcům G+, G- a kvasince - Micrococcus luteus, Escherichia coli a Candida glabrata. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejvhodnější je používat micelární vodu, případně pleťová mléka. Kosmetické výrobky obsahující hřebíček, heřmánek a rozmarýn mají největší množství účinných látek. U kosmetických výrobků je celkový účinek aktivních látek nižší, než u 100% extraktů.
|
|
|
Příprava mikrobiálních, rostlinných a řasových extraktů využitelných do dětské kosmetiky
Janderová, Šárka ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala přípravou kosmetického produktu pro děti s přídavkem aktivních látek ze sinic, mikrořas a rostlin. V teoretické části byla vypracována rešerše, která shrnuje základní informace o těchto organismech. Byly zde shrnuty antioxidační látky, které jsou v těchto organismech obsaženy. V praktické části bylo ze sinic, řas a rostlin připraveno několik druhů extraktů, které byly následně charakterizovány. Měřen byl obsah fenolických látek, chlorofylů, celkový obsah karotenoidů spektrofotometricky, obsah rozpustných proteinů dle Hartree-Lowryho a profil mastných kyselin v biomase pomocí GC. Dále byl měřen SPF faktor pomocí spektrofotometrické metody a hodnota dopočítávána pomocí Mansurovy rovnice a antioxidační aktivita pomocí metody TEAC. V závěru práce byly vybrány dva nejlepší extrakty, které byly použity pro přípravu kosmetických emulzí. Ty byly následně testovány v senzorické analýze po dobu dvou týdnů.
|
|
|
Podnikatelský záměr - založení e-shopu
Hortová, Veronika ; MBA, Martin Maťašovský, (oponent) ; Heralecký, Tomáš (vedoucí práce)
V mé bakalářské práci se zaměřuji na zpracování podnikatelského záměru e-shopu s kosmetikou ze zahraničí. Uvádění na trh nových kosmetických produktů různých značek, v České Republice nerozšířených. Soustředila jsem se na pleťové kosmetické produkty ze Spojených států. Práce je rozdělena do tří částí. Teoretická část zahrnuje důležité podnikatelské pojmy. V druhé části je zpracovaný současný stav a ve třetí části práce jsou vytvořeny vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Využití aktivních látek medu v kosmetice
Balášová, Patricie ; Langová, Denisa (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci extraktů a liposomů s obsahem aktivních látek z vybraných typů medu s cílem aplikovat tyto extrakty v kosmetických přípravcích. Extrakce aktivních látek z vybraného materiálu byla v průběhu práce optimalizována, přičemž za nejvhodnější organické rozpouštědlo pro extrakci byl zvolen diethylether. U všech extraktů byl sledován obsah celkových polyfenolů, cukrů a antioxidační aktivita. U finálních vzorků pak byl sledován i obsah flavonoidů. Extrakty byly dále enkapsulovány do liposomů, u nichž byla především sledována antioxidační aktivita, velikost a stabilita. Extrakty a liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických přípravků. Byly připraveny krémy a gely, u kterých byl sledován jejich antimikrobiální účinek vůči kmenům Serattia marcescens a Micrococcus luteus. U gelů byl prokázán antimikrobiální účinek, a to především na kmen grampozitivní bakterie – Micrococcus Luteus. Z tohoto důvodu byl zvolen ještě jeden testovací kmen – Propionibacterium acnes. Na závěr byly vybrané liposomy testovány z hlediska jejich bezpečnosti při kontaktu s humánními buňkami, imortalizovanými keratinocyty HaCat. Nebyl prokázán žádný cytotoxický účinek připravených liposomů a testované materiály je tím pádem možné využít v aplikacích do kosmetiky proti akné.
|
|
|
Charakterizace švestkového oleje a jeho využití v kosmetice
Kaňovská, Zuzana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat švestkový olej a prozkoumat možnosti jeho využití v kosmetickém průmyslu. Teoretickou částí práce je rešerše o vlastnostech rostlinných olejů obecně, švestkovém oleji a dalších olejích z peckovitých plodů. V experimentální části byl olej charakterizován z hlediska profilu mastných kyselin, fenolických látek a tokoferolů. Ze švestkového oleje bylo dále připraveno tělové mléko, u nějž byly stanoveny hydratační a bariérové vlastnosti. Čistý švestkový olej i tělové mléko byly podrobeny testům antimikrobiální aktivity.
|
|
|
Hřešení
Velebová, Leona ; Písaříková,, Jana (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Hřešení je o mém provinění z množství vlastněné kosmetiky. O předmětech, kterými se obklopuji a jejich počet nedokážu regulovat. O mé závislosti na rituálu s nimi. O fetišizaci kosmetických výrobků v domácnosti. O výsledném efektu každodenních úkonů ženy, aby vypadala, že se tak opravdu narodila. O reklamě spojené s kosmetickým průmyslem. O beauty recenzích na internetu. O povrchnosti a zbytečnosti. Výsledná praktická část je složena z videa, instalace a publikace.
|
|
|
Stanovení vybraných vonných látek v potravinách a kosmetických výrobcích
Obrdlíková, Blanka ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stanovení alergenních vonných látek v různých matricích. V rámci Evropské legislativy je vymezeno 26 potenciálně alergenních látek, jejichž obsah v kosmetických výrobcích je limitován. V potravinách zatím takovéto omezení uvedeno není. V experimentální části byly pomocí metody mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií identifikovány a kvantifikovány alergenní vonné látky ve vybraných vzorcích kosmetických výrobků a potravin. Součástí práce je i senzorické hodnocení vůně příp. chuti jednotlivých vzorků.
|
|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Obnova nádraží v Ústí nad Orlicí
Velešíková, Karolína ; Svoboda, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce byla obnova nádraží v Ústí nad Orlicí. Náplní byla Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby podle architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG34- Ateliér architektonické tvorby v zimním semestru. Stavba se nachází na okraji města Ústí nad Orlicí, nedaleko obce Kerhatic. V blízkosti protéká Tichá Orlice a na severní straně od budovy se terén zvedá do strmého zalesněného kopce. Stanice vznikla roku 1874. Z prostorových důvodů byla budova umístěna mezi dvě skupiny kolejí. Momentální přístup k budově je možný pouze podchody nebo po příjezdové komunikaci pro hasiče z ulice Nádražní. Vzhledem k výstavbě nové nádražní budovy, podchodů k nástupištím a jejich opravě, došlo k vyřazení funkce staré nádražní budovy, kterou chtěly České dráhy zbourat, budovu se však podařilo zachránit a byla vyhlášena kulturní památkou. Hlavní myšlenkou bylo navrhnout vhodné řešení pro využití staré budovy a zachovat její původní vzhled z doby výstavby roku 1874. Znovu zavedení restaurace v jednopodlažním objektu. Vytvoření bytových prostorů pro správce budovy, zajištění přechodného bydlení pro cestovatele, umístění zajímavostí o historii budovy a napojení budovy na naučnou stezku, případné multifunkční prostory například pro workshop, kanceláře a malý obchod. Dále se také počítá s nájemními prostory pro kadeřnictví a kosmetiku. Zadáním bylo také řešení prostoru vedle objektu, který není udržován. Proto zde byla navržena parková úprava, která slouží cestujícím jako odpočinková zóna, pro děti jako zábava. Úprava je abstrakcí zvukové křivky jedoucího vlaku.
|
|
|
CITES rostliny v kosmetických přípravcích
JAKUBCOVÁ, Claudia
TTato práce se zabývá vlastnostmi ohrožených druhů rostlin zařazených v přílohách CITES, které jsou obsaženy v kosmetických přípravcích na českém trhu a charakteristikou těchto produktů. Pomocí dotazníků byl zjišťován postoj a odpovědnost firem k problematice ochrany životního prostředí a hodnocení těchto kosmetických produktů uživateli. Celkem bylo zjištěno 20 druhů v 90 kosmetických produktech, z čehož 12 zástupců bylo z čeledi vstavačovitých, dva druhy kaktusů (Selenicereus grandiflorus, Opuntia ficus-indica), ženšen (Panax ginseng, Araliacaee), Aloe ferox (Asphodelaceae), Euphorbia antisyphilitica (pryšcovité), Aniba roseadora (Lauraceae), Aquilaria malaccensis (Thymelleaceae), Cyathea medullaris (Cyatheaceae). Nebyl zjištěn žádný případ sběru ve volné přírodě na původních lokalitách. Vše nasvědčuje tomu, že rostliny využívané v kosmetice se pěstují, tudíž není porušována úmluva CITES. Uživatelé byli s kosmetickými výrobky spokojení.
|
host ::
RSS.