|
|
Raná péče u dětí se sluchovým postižením
PŘIBYLOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá ranou péčí u dětí se sluchovým postižením. Práce je dělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zaměřuje na představení sluchových vad, jejich vzniku a možnou kompenzací, dále dopad sluchového postižení na život dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice rané péče, ukotvení v právním řádu, složení jejího týmu a možnostech využití. Praktická část představuje život rodiny, ve které jedno z dvojčat má sluchovou vadu. Rozhovor s matkou mapuje jejich spolupráci s ranou péčí. Dále na základě rozhovoru s pracovnicí rané péče je představena práce v organizaci Centra pro dětský sluch TamTam o.p.s.
|
|
|
Srovnání dětských skupin s mateřskou školou
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dětských skupin a mateřských škol. Teoretická část se zaobírá významem předškolního vzdělávání, vznikem a vývojem předškolních zařízení a péčí o dítě v dětských skupinách nebo mateřských školách. Popisuje rozdíly ve stravování, počtu a věku dětí, vzdělávacím programu a hygienickými požadavky na prostory a provoz těchto zařízení. Cílem práce bylo porovnání hygienických požadavků na prostory a provoz, a také podmínek pro vzdělávací aktivity v dětské skupině či mateřské škole. Ke zpracování výzkumné části této práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě dětské skupiny a tři mateřské školy Jihočeského kraje. Zařízení byla zvolena náhodně a dohromady bylo provedeno pět rozhovorů. Získaná data byla rozdělena do kategorií, kde ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňuje odpovědi mateřských škol a druhá dětských skupin. Každá mapa byla následně popsána. Ve výzkumu byly zjišťovány rozdíly ve stravování dětských skupin a mateřských škol. Zásadní odchylka je ve skutečnosti, kdy dětské skupiny nejsou povinny poskytovat stravovací služby. Tato povinnost potom přechází na rodiče dětí, kteří donáší domácí stravu do zařízení. Dalším faktem je, že v dětských skupinách nemusí probíhat vzdělávací program. Z výzkumu jsem zjistila, že pokud vzdělávání probíhá, počty dětí ani jejich věk se na úrovni vzdělávací činnosti neprojevují. Předpokladem bylo, že se zmírněné hygienické podmínky na místnost pro denní pobyt, venkovní prostory a hygienické zařízení dětských skupin v provozu projeví. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Zmírněné hygienické podmínky se naopak neprojevují a je to dáno tím, že v dětské skupině je méně dětí, které jsou i podstatně menší než děti v mateřské škole.
|
|
|
Terezie Hradilková - osobnost sociálně charitativního života 20. století
TOMEČKOVÁ, Hana
Cílem této bakalářské práce bylo představit osobní a pracovní život zakladatelky rané péče, paní Mgr. Terezie Hradilkové. Stať byla rozdělena do čtyř částí. První se zabývala zdravotním postižením, další popisovala postižení zrakové a třetí část potom byla věnována charakteristice rané péče. Na životní příběh paní Terezie Hradilkové se zaměřila poslední, čtvrtá část této práce. V ní byl podán detailnější pohled na její kořeny, sociální práci nebo rodinný život, ale také na její osobní prožívání a životní zkušenosti, a to na základě osobního rozhovoru s ní. Hlavní přínos této stati pak může být spatřen především v popisu životního příběhu ženy, která stála na začátku sociální práce pro zdravotně znevýhodněné děti a jejich rodiče a jejíž jméno by proto mělo být mezi českou veřejností více známo.
|
|
|
Analýza stravy a péče o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách v okrese České Budějovice
KLIMEŠOVÁ, Monika
V posledních letech přibývají žádosti rodičů o zařazení dvouletých dětí do předškolních zařízení a v této souvislosti začaly vznikat dětské skupiny. Dále v roce 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která umožní, aby předškolní vzdělávání probíhalo zpravidla už od dvou let. Ke zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření, která byla provedena formou pozorování a rozhovorů. Prvním cílem bylo porovnat rozdíly v péči o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách. Hlavní rozdíl mezi mateřskými školami a dětskými skupinami spočívá v menším počtu dětí v dětských skupinách. Počet pečujících osob je v obou zařízeních většinou stejný, a proto není možné přistupovat v mateřských školách k dvouletým dětem individuálně. Druhým cílem bylo porovnat stravování v mateřských školách a dětských skupinách. Bylo zjištěno, že jídelní lístky jsou v mateřských školách v souladu se Spotřebním košem, který je měsíčně vyhodnocován. Dětské skupiny tuto povinnost nemají, tudíž bylo provedeno posouzení pestrosti nabídky jídelního lístku. Stravování v dětských skupinách je srovnatelné s mateřskými školami včetně doporučeného pitného režimu. Bohužel byly zaznamenány velké nedostatky u nabídky čerstvé zeleniny hlavních chodů.
|
|
|
Komparace činnosti sociálního pracovníka ve vybraných zařízeních sociálních služeb
ČURDOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je porovnat činnost sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Jihočeském kraji. Výzkumné otázky byly zaměřené na to, zda existují rozdíly v činnostech sociálních pracovníků a pokud ano, v čem tyto problémy spočívají. V praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV ČR bylo na základě kvótního výběru vybráno celkem 7 různých zařízení sociálních služeb z Jihočeského kraje. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní program, odborné sociální poradenství, týdenní stacionář, raná péče, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a domovy pro seniory. Výzkumný soubor tvořilo 8 sociálních pracovníků z jednotlivých zařízení. Získaná data byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že činnost sociálních pracovníků se nejznatelněji liší v cílové skupině daného zařízení. Nejvíce administrativně působí činnost sociálního pracovníka v domově pro seniory a nejméně v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. V některých zařízeních vykonává sociální pracovník stejnou činnost jako pracovník v sociálních službách a jediný rozdíl mezi nimi je v míře zodpovědnosti za odvedenou práci, především v administrativě. Bakalářská práce může být použita pro studijní účely. Výsledky výzkumu mohou také sloužit k větší informovanosti budoucích sociálních pracovníků o tom, jaké jsou rozdíly v náplni práce ve vybraných zařízeních sociálních služeb.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u poradců rané péče
JAROLÍNOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá otázkou prevence syndromu vyhoření, jaké jsou možnosti a metody, které mohou být využity v rámci osobnostní a v rámci organizace. Možnosti a metody prevence syndromu vyhoření byly zjišťovány u poradců rané péče ve středisku Raná péče Kuk, z.ú. nacházející se v Plzni. Tato bakalářská práce je koncipována do dvou částí. Teoretické a praktické části. Cílem práce bylo zjistit, jaké oblasti prevence syndromu vyhoření jsou pro poradce rané péče daného střediska prioritní. Teoretická část popisuje problematiku syndromu vyhoření. Vymezuje a definuje pojem syndromu vyhoření, ohrožené skupiny osob, dále se zabývá rizikovými faktory, které přispívají vzniku syndromu vyhoření a popisuje nejčastější projevy, příznaky a fáze, které jsou pro syndrom vyhoření typické. Následně se v teoretické části nachází kapitola prevence syndromu vyhoření, která je rozdělena na oblast prevence na úrovni osobnostní a prevence na úrovni organizace. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na ranou péči, vysvětlení pojmu, vymezení práv a povinností poradců rané péče a je zde zmapován současný stav rané péče v ČR. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Při výzkumu byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru dle návodu. Výzkumu se zúčastnili 3 informanti, kteří byli vybráni dle metody kvótového záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou vytváření trsů. Z výzkumu vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska znají problematiku syndrom vyhoření a jeho prevence. Možnosti prevence na úrovni osobnostní využívají individuálně. Na organizační úrovni využívají možnosti prevence hlavně v podobě supervize, intervize a následného vzdělávání. Z výzkumu dále vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska vnímají jaké klíčovou součást prevence syndromu vyhoření dobré vztahy na pracovišti a vzájemnou podporu a respekt.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku
Králová, Veronika ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
V bakalářské práci na téma Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku se zabývám problematikou rané péče. Právě prostřednictvím rané péče se totiž speciální pedagog dostává do přímého kontaktu s rodinou dítěte s postižením v raném věku a hraje tak podstatnou roli v životě takové rodiny. V práci nastiňuji normální vývoj dítěte v raném věku, zabývám se situací v rodině, v níž se narodí dítě s postižením. Objasňuji pojem raná péče a vše, co tato služba obnáší. Dále pak mapuji situaci ve službách rané péče v regionu Kladensko, především služby dvou hlavních poskytovatelů rané péče v tomto regionu, a to Kolpingova rodina Smečno a Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Kladno. Praktická část práce je založena na metodě kvalitativního výzkumu, a to formou rozhovoru s maminkami dětí s postižením využívajícími služby uvedených zařízení a formou rozhovoru s pracovnicemi poskytujícími tyto služby. Cílem mé práce je zjistit, jaká je situace v poskytování rané péče na Kladensku, jaká jsou její specifika, přínosy, výhody a nevýhody.
|
host ::
RSS.