|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
|
|
Metabolismus kyseliny močové v rámci evoluce savců
Mančíková, Andrea ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Stibůrková, Blanka (oponent)
Kyselina močová je konečným produktem v metabolické dráze purinů u člověka a některých vyšších primátů. V průběhu evoluce došlo u těchto druhů k mutacím v genu pro urát oxidasu a následně ke snížení nebo ztrátě aktivity tohoto enzymu, který u ostatních savců metabolizuje kyselinu močovou dále na allantoin. Jaký byl prvotní impuls k využití kyseliny močové v organismu a jaké biochemické vlastnosti kyseliny močové vedly k tendenci udržet si velkou část tohoto metabolitu v krevním oběhu? Kyselina močová má antioxidační schopnosti a podílí se na likvidaci volných radikálů. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi má vliv na akutní i chronické zvýšení krevního tlaku. Je pravděpodobné, že v období miocénu, kdy primáti v potravě přijímali minimální množství soli, se díky kyselině močové podařilo stabilizovat krevní tlak při zachování vzpřímené postavy. Kyselina močová přispívá k ochraně nervového systému. Inhibuje propustnost hematoencefalické bariéry v mozku, omezuje pronikání nežádoucích látek k neuronům a brání tak vzniku zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému. Snížená hladina kyseliny močové v séru je typická pro výskyt některých neurodegenerativních chorob. V neposlední řadě kyselina močová chrání tkáně před poškozením peroxynitritem při zánětlivé reakci.
|
|
|
Effects of chemopreventive compounds on cytochrome P450s
Křížková, Jitka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Helia, Otto (oponent) ; Václavíková, Radka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie Vliv chemopreventivních látek na cytochromy P450 Autoreferát dizertační práce RNDr. Jitka Křížková Školitel: prof. RNDr. Petr Hodek, CSc. Praha 2010 Úvod 1 Úvod Podle statistických údajů Světové zdravotnické organizace je rakovina již 50 let celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí v lidské populaci. Rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina gastrointestinálního traktu patří mezi hlavní typy rakovin přispívající k celkové úmrtnosti na rakovinu. Prevence založená na zdravém životním stylu včetně vhodné stravy jsou považovány za jeden z hlavních přístupů, jak dosáhnout snížení rizika rakoviny. V uplynulých letech se významně zvýšila spotřeba a užití potravinových doplňků s obsahem koncentrovaných chemopreventivních fytochemikálií. Flavonoidy, jako nejpopulárnější zástupci této skupiny, jsou přítomny v potravinách (ovoce, zelenina, byliny, nápoje) a v potravinových doplňcích. Je poměrně neznámým faktem, že tyto sloučeniny mohou modulovat aktivitu enzymů metabolizujících cizorodé látky (xenobiotika) [Hodek a kol., 2002]. Z celé řady proteinů reagujících s flavonoidy hrají nejvýznamnější roli právě cytochromy P450 (CYP), monooxygenázy metabolizující xenobiotika (např. léčiva a karcinogeny). Členové podrodiny CYP1A, CYP1A1 a CYP1A2, se...
|
|
|
Fytoremediace: biochemické charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy
Lábusová, Jana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Znečištění vod a půd těžkými kovy představuje velmi závažný problém dnešního světa. Od počátku průmyslové revoluce koncentrace těžkých kovů v životním prostředí prudce vzrostla. Jednou z možností, jak půdy dekontaminovat, je fytoremediace nebo-li odstranění škodlivých látek z kontaminovaných míst pomocí rostlin. Tato ekologicky přívětivá a relativně levná metoda využívá schopnosti rostlin přijímat, translokovat, transformovat a ukládat kovy. Při fytoremediaci se používají hlavně rostliny, které dokáží akumulovat kov ve vysokých koncentracích. Tyto rostliny byly pojmenovány "hyperakumulátory". Akumulace kovů rostlinou může být ovlivněna nejen schopnostmi dané rostliny, ale i formou a koncentrací kovu v daném prostředí, ve kterém se rostlina nachází. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu těžkých kovů na biochemické změny v rostlinách se zvláštním důrazem na změny sacharidového metabolismu.
|
|
|
Stanovení změn koncentrace hliníku v odvaru a digestátu Hibiscus sabdariffa
Binderová, Denisa ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blanka, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala charakterizací obsahu hliníku v odvaru a digestátu ibišku súdánského (Hibiscus sabdariffa), jehož sušené části jsou často používány pro přípravu jednodruhových i směsných bylinných či ovocných čajů po celém světě. Tento prvek je totiž při nadměrné expozici vůči lidskému organismu toxický. Množství hliníku, které lidský trávicí trakt s určitou potravinářskou matricí přijme a je schopen vstřebat, závisí na mnoha faktorech, například na formě přítomného prvku, fyzikálně-chemických vlastnostech potraviny a v neposlední řadě také na jejich společném chování v lidské gastrointestinální soustavě. Koncentrace hliníku v samotné sušené rostlinné matrici ibišku súdánského je dána mimo jiné schopností rostliny akumulovat v půdě přítomný prvek a vytvářet ve svých pletivech komplexy, díky kterým se chrání před jeho toxicitou.
V praktické části bakalářské práce proběhlo stanovení množství hliníku v sušené rostlinné matrici 8 čajů z ibiškového květu, jejich nálevu a digestátu emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Tráveniny odvarů byly připraveny podle aktuální verze statického in vitro gastrointestinálního modelu Infogest Working Group. Bylo zjištěno, že obsah prvku v rostlinné matrici nebyl ovlivněn (p < 0,05) způsobem zemědělské produkce (konvenční × ekologické) ani zemí původu. Ze sušeného ibiškového květu pak přešlo do jeho odvaru pouze průměrně 5 % původního množství hliníku, jež nebylo (p < 0,05) přímo úměrné výchozímu obsahu. Po průchodu nálevů simulovaným trávicím procesem byl zaznamenán statisticky významný (p > 0,05) nárůst koncentrace prvku. Pozorované zvýšení obsahu hliníku bylo pravděpodobně způsobeno kyselým pH žaludeční fáze trávení, díky kterému přešel prvek do dobře rozpustných a tím lépe vstřebatelných forem.
|
|
|
Analýza metabolických a reprodukčních ukazatelů ovcí ve vybraném chovu plemene suffolk
OUŘEDNÍKOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení reprodukčních a produkčních ukazatelů bahnic v souvislosti s metabolickým stavem reprezentovaným vybranými parametry krve, mléka a moče. Výsledky byly využity pro formulování návrhů na úpravu chovatelských a nutričních režimů. Výzkum byl proveden u stáda 62 bahnic plemene suffolk s jehňaty v roce 2015. Všechny zjištěné reprodukční ukazatele vypovídají o dobré chovatelské činnosti. Bylo zjištěno, že průměrná porodní hmotnost jehňat (3,82 kg) je ovlivněna především četností vrhu. Na výši průměrné živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech (32,54 kg) má vliv četnost vrhu a věk bahnic. Průměrný denní přírůstek jehňat byl 0,325 kg. Nižší koncentrace celkových bílkovin v souvislosti s nízkým obsahem močoviny v krevní plazmě odráží nedostatečný příjem dusíkatých látek v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Složení mléka jako ukazatel úrovně metabolizmu dojnic
ŠTĚRBA, Lukáš
Mléko se jeví jako vhodné testační médium metabolické úrovně dojnic. Odběr mléka navíc na dojnice nepůsobí stresově. Každý měsíc má chovatel v rámci kontroly užitkovosti k dispozici základní údaje o složení mléka (tuk, bílkoviny, laktóza). Tyto základní údaje je možné rozšířit o další parametry (močovina, ketolátky a kyselina citrónová). Na základě těchto mléčných parametrů pak lze správnou interpretací preventivně diagnostikovat metabolické poruchy ve stádě. V této práci byla na základě kontroly užitkovosti diagnostikována vysoká metabolická zátěž stáda v Haklových Dvorech. V březnu roku 2014 bylo podle výsledků složení mléka pravděpodobně 33,3 % dojnic vystaveno acidogenní zátěži a 15,2 % negativní energetické bilanci. V dubnu pak bylo vystaveno acidogenní zátěži 37,8 % stáda a negativní energetické bilanci 26,7 % stáda. U vybraných dojnic se pak prováděla analýza metabolického stavu na základě složení mléka a biochemického vyšetření krve. Mléko vždy signalizovalo vyšší metabolické zatížení dojnic spojené s výskytem závažnějších metabolických poruch (acidogenní zátěž) než krev. Diagnostika bachorových acidóz z krve totiž není jednoduchá a mléko by tak mohlo sloužit jako vhodný ukazatel aktuálního stavu acidobazické rovnováhy v bachoru.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy ovcí
DŘÍZHALOVÁ, Blanka
V teoretické části diplomové práce je popsána štítná žláza, její význam, anatomie, tvorba hormonů a jejich regulace. V práci jsou shrnuty poznatky o vlivech vnějšího prostředí na štítnou žlázu ovcí, jako je výživa, klimatické podmínky nebo roční období a o vlivech vnitřních faktorů, zejména plemene, užitkovosti, věku. Praktická část je zaměřena na zhodnocení aktivity štítné žlázy volně pasených bahnic a jehňat na jaře a na podzim v roce 2013. Práce se dále zabývá posouzením možné závislosti mezi obsahem tyroidních hormonů v krevním séru a fyziologickým stavem ovcí. Díky korelačním závislostem mezi TSH a hormony štítné šlázy byla potvrzena správná regulace štítné žlázy u bahnic i jehňat. Aktivita štítné žlázy byla na jaře vyšší než na podzim. Hypotyreóza na podzim se však nepotvrdila, protože nejsou stanovené referenční hodnoty TSH. Na podzim byla zjištěna také nižší hladina glukózy a cholesterolu v krvi bahnic, což svědčí o nižším příjmu energie v krmivu na podzim. Rovněž močovina, která úzce souvisí s nedostatkem energie, hladověním a velkým příjmem N - látek v krmné dávce byla na podzim 2x vyšší než na jaře. Mezi zvýšenou koncentrací močoviny a zvýšenou činností štítné žlázy byl zjištěn kladný vztah. Vzhledem ke změně složení krmné dávky začal TSH stimulovat štítnou žlázu k větší produkci hormonů štítné žlázy a tím i její větší aktivitě.
|
|
|
Mammalian energetic savings in subterranean environment. The case of African mole-rats.
OKROUHLÍK, Jan
Mole-rats are placental mammals which are perfectly adapted to subterranean life. In this thesis I present novel findings on working metabolism and thermoregulatory physiology of mole-rats. These animals cope with low availability of food and have thus employed multiple strategies how to conserve energy and/or use it more effectively. Among other adaptations this resulted in lower resting body temperature, tolerance to increase in body temperature during exercise or while at rest, surprisingly efficient cooling while digging and precise diurnal and seasonal timing of activity with regards to environmental conditions. My focus in this work is on the digging metabolic rate and thermoregulation of social Fukomys mechowii and solitary Heliophobius argenteocinereus in soft and hard substrate, thermoregulatory abilities of Fukomys darlingi, seasonal changes of activity in free living Heliophobius argenteocinereus measured as daily energy expenditure and, finally, energetic consequences of the daily activity patterns of Fukomys anselli.
|
|
|
Farmaka ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BURKINA, Viktoriia
Tato práce se zabývá in vivo a in vitro studiem vlivu atenololu, verapamilu, dexamethasonu, clotrimazolu a PBSA na fyziologický stav a zdraví pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Subchronický test zahrnující environmentálně relevantní koncentrace atenololu prokázal, že vyšší riziko vzniku oxidativního stresu je pouze u ryb vystavených působení atenololu v koncentraci minimálně 1000 ?g L-1. Druhým studovaným léčivem byl verapamil, blokátor kalciových kanálů typu L. Přes relativně vysoké koncentrace verapamilu zahrnuté do experimentu, nebyla u exponovaných pstruhů duhových zjištěna změna úrovně žádné ze sedmi jaterních reakcí zprostředkovaných enzymatickým systémem CYP450 (EROD , MROD , PROD, BFCOD , COH a PNPH). Tyto výsledky naznačují, že aktivita vybraných CYP450 nebyla verapamilem ovlivněna. Vliv PBSA ze skupiny UV filtrů byl na rybách testován v sub-chronickém testu. Expozice nejvyšší koncentraci PBSA (1000 ?g L-1) vedla k významné inhibici aktivity glutathionreduktasy (GR). Aktivita EROD, MROD, PROD se zvyšovala v závislosti na koncentraci PBSA postupně od environmentálně relevantních koncentrací. Snížená aktivita GR naznačuje, že dlouhodobé působení PBSA může u ryb zvýšit oxidativní stres. Na základě zjištění zvýšené aktivity CYP1A (EROD a MROD) a CYP2B (PROD) je možné předpokládat interakce PBSA s intracelulárními receptory. U pstruha duhového byla zjištěna po vystavení clotrimazolu řada fyziologických poruch. Změny hematologických parametrů exponovaných ryb naznačují, že u pstruha duhového došlo k ovlivnění imunitního systému a poruchám syntézy hemoglobinu. Antioxidační obranné enzymy také reagovaly na expozici clotrimazolu, a tím ovlivnily oxidativní stav exponovaných ryb. Nezměněná úroveň TBARS ve všech studovaných tkáních ryb sub-chronicky exponovaných clotrimazolu nepotvrdila oxidativní poškození lipidů. U ryb exponovaných 42 dnů clotrimazolu byla zjištěna aktivace jaterních energetických drah. Vysoká aktivita glutathion-S-transferasy byla zjištěna v játrech a žábrách, tedy v orgánech pravděpodobně spojených s detoxikačními procesy clotrimazolu. Na základě zjištěných změn v katalytické aktivitě CYP1A1 a CYP3A lze očekávat interakce clotrimazolu s intracelulárními receptory. Úroveň biokoncentračního faktoru (BCF) ve svalové tkáni naznačuje mírný bioakumulační potenciál clotrimazolu. Relativně vysoký poločas rozpadu clotrimazolu v rybích ledvinách, téměř 29 dnů, představuje větší potenciál pro nepříznivé působení na tento orgán. Toto zjištění je důležité s ohledem na strukturální změny zjištěné histologickým vyšetřením ledvin a varlat. Změny pozorované v ledvinách byly nejvýraznější u tubulárních epitelových buněk. Histologické změny gonád byly viditelné pouze u samců, přičemž patologické změny varlat mohou způsobit narušení steroidogeneze. Potenciál clotrimazolu a dexamethasonu inhibovat činnost enzymatické skupiny CYP450 v jaterních mikrozomech byl u pstruha duhového zkoumán také pomocí in vitro experimentu. Clotrimazol způsobil v jaterních mikrozomech pstruha duhového nekompetitivní inhibici aktivity EROD. BFCOD aktivita byla clotrimazolem inhibována kompetitivně. PNPH aktivita byla za přítomnosti clotrimazolu snížena jen mírně, což naznačuje fyziologicky nevýznamnou interakci clotrimazolu s CYP2E1. Přítomnost dexamethasonu neovlivnila žádné studované enzymy CYP450. V souhrnu výsledky této studie potvrdily, že přítomnost clotrimazolu v životním prostředí je znepokojující, pokud jde o jeho dopad na zdravotní stav ryb. Tato práce shrnuje aktuální údaje o účincích některých PPCP na ryby. Studovaná kardiovaskulární a protizánětlivá léčiva nepředstavují na základě odezvy vybraných molekulárních markerů významné riziko pro ryby, zatímco testované fungicidní léčivo a UV filtr mohou u ryb narušit řadu fyziologických procesů.
|
host ::
RSS.