|
|
Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších
Musilová, Romana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bc. Romana Musilová: Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Využití dat DPZ pro hodnocení aktuálního stavu a vývoje smrkových porostů v Krkonoších Abstrakt Monitoring zdravotního stavu lesních ploch pomocí metod dálkového průzkumu Země je stále předmětem vývoje. Tato diplomová práce se zaměřuje na využití snímků SPOT, Landsat, QuickBird a WorldView-2 pro hodnocení kondice smrkových porostů v Krkonošském národním parku. Pro tyto účely byly zvoleny vegetační indexy dostupné v literatuře. Nejdříve byly družicové snímky předzpracovány, následně byly spočítány vege- tační indexy. Z obecně používaných se jednalo o Normalizovaný rozdílový vegetační index, index listové plochy a Simple Ratio. Dále byly vypočítány indexy Green Red Vegetation Index a Red Green Index založené na sledování barevných změn jehlic. Pro hodnocení vlhkostních poměrů sloužily indexy Foliar Moisture Index a wide-band Normalized Differential Infrared Index. Dílčí cíl představovalo porovnání výsledků těchto indexů a hodnocení jejich použitelnosti. Mapové výstupy indexů byly porovnány s mapami defoliace a mortality jehličnatých porostů od Ing. Milana Stoklasy. Klíčová slova: DPZ, smrkový porost, Krkonoše, vegetační indexy, SPOT, Landsat, QuickBird, WorldView-2
|
|
|
Využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie
Beránková, Petra ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hesslerová, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie. První část byla věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá pracemi zpracovanými v tomto oboru. Hlavními výzkumnými otázkami byly, jestli se změnil začátek, konec, délka a vrchol vegetačního období v průběhu zkoumaného období. Další výzkumnou oblastí bylo srovnání s pozemními fenologickými daty. Dalším cílem práce bylo tedy hledání závislostí vypočtených údajů fenologických proměnných z vegetačních indexů s fenologickými pozemními daty. Jako základní datová sada byla využita sada GIMMS, která distribuuje vegetační index NDVI. Další datové sady byly MERIS MTCI, data MODIS s vegetačními indexy NDVI, EVI a LAI. Výsledky analýzy vývoje vegetační fenologie vykazují trendy v posunech, nejvýrazněji u začátku vegetačního období, kde došlo k posunu do dřívější doby. Výsledky analýzy vegetačních dat DPZ s pozemními fenologickými daty ČHMÚ se odvíjely vždy podle konkrétní lesní fenologické stanice. Zajímavé byly výsledky u fenologické stanice Svobody nad Úpou, kde se shodovaly výsledky trendů směrnic u téměř všech datových sad. Srovnání křivek průběhu vegetačních indexů s pozemními daty odpovídalo nejvíce u vybraných stanic křivkám datových sad MCD LAI a MTCI MERIS. Nejlepší...
|
|
|
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších
Pomahačová, Michaela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Možnosti využití DPZ při monitoringu luční vegetace a managementových zásahů v Krkonoších Abstrakt Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti využití družicových dat WorldView-2 pro klasifikaci základních lučních společenstev na modelovém území v Krkonoších. Klasifikace byla založena jednak na legendě sestavené botanikem, jednak na legendě sestavené z biotopů Natura 2000. Z důvodu odstranění vlivu ostatních druhů povrchů na přesnost klasifikace, byla vytvořena maska lučních porostů. S využitím diskriminační analýzy byl zhodnocen význam spektrálních pásem WorldView-2, vybraných vegetačních indexů a komponent analýzy hlavních komponent (PCA) pro rozlišení tříd luční vegetace. Na základě výsledků diskriminační analýzy byly provedeny v softwaru ENVI verzi 4.7 klasifikace metodou neuronových sítí a metodou maximální věrohodnosti. Výsledky obou metod byly porovnány. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, luční společenstva, klasifikace, Krkonoše, WorldView 2
|
|
|
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země
Hladká, Anna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země Abstrakt: Cílem této práce je pomocí dat dálkového průzkumu Země hodnotit změny celosvětových lesních ploch. Práce by měla čtenáři nastínit principy klasifikace krajinného pokryvu se zaměřením na lesní plochy na základě družicových snímků, ale také ukázat konkrétní řešení při hodnocení změn lesních ploch na dvou zvolených regionech. V první části práce je provedena literární rešerše všech dílčích aspektů tohoto tématu od základních principů dálkového průzkumu Země, přes typologii a parametry družicových senzorů, které pořizují družicové snímky, až po klasifikační systémy krajinného pokryvu a charakteristiku lesních ploch. V následující části je popsán základní postup při klasifikaci družicových snímků a jeho možné varianty. Jsou zde rozebírány například korekce obrazu, klasifikace řízená a neřízená, metody kontroly přesnosti klasifikace nebo používané softwary. Pro aplikační část byly vybrány oblast Riau v Indonésii a stát Oregon v USA. Na těchto regionech je demonstrován konkrétní postup klasifikace krajinného pokryvu a z něj následně hodnocení změn lesních ploch. V závěru práce jsou získané výsledky diskutovány a porovnány s dostupnými databázemi krajinného pokryvu. Klíčová slova: Dálkový průzkum Země, družicové snímky,...
|
|
|
Využití dat dálkového průzkumu Země pro určování vodní hodnoty sněhu
Špátová, Zuzana ; Spazierová, Kateřina (oponent) ; Kolář, Jan (vedoucí práce)
Využití dat dálkového průzkumu Země pro určování vodní hodnoty sněhu Abstrakt Cílem práce je zapojit dálkový průzkum Země do měření vodní hodnoty sněhu v podmínkách České republiky. Uveden je přehled získávání informací o parametrech sněhu jak v optické, tak v mikrovlnné části elektromagnetického spektra. Jako metoda získání vodní hodnoty sněhu z družicových dat byla vybrána radarová diferenční interferometrie. Metoda je provedena na sedmi vybraných radarových snímcích družice ERS-2. Výsledkem zpracování jsou u všech interferometrických párů pouze obrazy s nízkou koherencí, které neumožnili další zpracování. Diskutovány jsou okolnosti, které vedly k negativnímu výsledku. V druhé části je hledána souvislost mezi charakteristikami sněhu a odraženým radarovým signálem. Je dokázána závislost mezi vlhkostí sněhové pokrývky a radarovým signálem. Diskutovány jsou faktory, ovlivňující naměřenou hodnotu radarového signálu a její korelaci s parametry sněhu naměřenými pozemními metodami. Jelikož zpracování družicových dat za účelem získání vodní hodnoty sněhu bylo na území České republiky provedeno vůbec poprvé, je i negativní výsledek zpracování cennou informací. Klíčová slova: sníh, vodní hodnota sněhu, dálkový průzkum Země, radarová interferometrie
|
|
|
New Approaches in Airborne Thermal Image Processing for Landscape Assessment
Pivovarník, Marek ; Pokorný,, Jan (oponent) ; Štarha, Pavel (oponent) ; Zemek, František (vedoucí práce)
Airborne thermal hyperspectral data delivers valuable information about the temperature and emissivity of the Earth's surface. However, attempting to derive temperature and emissivity from remotely sensed thermal radiation results in an underdetermined system of equations. Several approaches have been suggested to overcome this problem, but the most widespread one is called the Temperature and Emissivity Separation (TES) algorithm. This work focuses on two major topics: 1) improving the TES algorithm and 2) implementing it in a processing chain of image data acquired from the TASI sensor. The improvement of the TES algorithm is achieved by replacing the Normalized Emissivity Module with a new module, which is based on smoothing of spectral radiance signatures. The improved TES algorithm is called Optimized Smoothing for Temperature Emissivity Separation (OSTES). The OSTES algorithm is appended to a pre-processing chain of image data acquired from the TASI sensor. The testing of OSTES with simulated data shows that OSTES produces more accurate and precise temperature and emissivity retrievals. OSTES was further applied on ASTER standard products and on TASI image data. In both cases is not possible to observe significant improvement of the OSTES algorithm due to imperfect atmospheric corrections. However, the OSTES emissivitites are smoother than emissivities delivered as ASTER standard product over homogeneous surfaces.
|
|
|
Využití bezpilotních prostředků v zemědělství.
Starý, Karel ; Kroulík, Milan (vedoucí práce) ; Petrásek, Stanislav (oponent)
Obor využití bezpilotních prostředků v zemědělství zažívá v posledních letech velký rozvoj. Zemědělci se snaží tohoto rozvoje využít a zajímají se o jednotlivé možnosti využití bezpilotních prostředků. V současné zemědělské výrobě jsou totiž kladeny stále větší požadavky na její zefektivňování a ekonomický aspekt výroby je na prvním místě. Farmáři se proto ve snaze o ekonomickou rentabilitu a zároveň šetrný přístup vůči krajině snaží získávat stále více informací o stavech porostů i informací o zvířatech. Na jejich základě pak zemědělec může zvolit vhodná opatření a tak dosahovat ekonomického profitu. Formou literární rešerše jsou popsány základní typy konstrukce bezpilotních prostředků, možnosti jejich pohonu a je zde zhodnocena vhodnost použití pro jednotlivé aplikace. Dále jsou pak zmíněny možnosti snímkování a konkrétní příklady aplikací v zemědělské výrobě.
|
|
|
Image processing techniques for detection of soil features
Trenčiansky, Jan ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce)
Technika zpracovaní satelitních snímků k detekci roddonů, půdních elementů, byla aplikovaná na UK-DMC2 satelitní data. Roddony přestavují síť bývalých vodních toků v oblasti English Fenland, které jsou charakteristické svým velice mírným vyvýšením nad okolním terénem a odlišným půdním složením k okolním půdám. Roddony mohou být zřetelně identifikovány na satelitních snímcích, jakožto světlé prvky v krajině připomínající tekoucí řeku kontrastující s tmavým zbarvením okolních, především rašelinných půd. Na základě jejich odlišného zbarvení k okolním tmavším především rašelinným půdám, byl aplikován Index Jasnosti Půdy, který detekoval jejich pozici v krajině. Pro identifikaci prostorového vymezení roddonů, tedy vytýčení jejich hranic, byl aplikován non-directional filtr hranic, společně s technikou zesilováni míst, kde dochází k velkému spektrálnímu kontrastu a tedy k lepšímu rozeznání roddonů od ostatní půdních a krajinných elementů. Určení prostorového umístění roddonů může vést ke zlepšení zemědělských technik pro odlišné půdy a tedy optimalizovat a navýšit sklizně a zároveň vylepšit přírodní podmínky daného prostředí.
|
|
|
Hodnocení vývoje využití krajiny v místech s hydrickou rekultivací na Mostecku
Radošová, Klára ; Jetmar, Miroslav (vedoucí práce) ; Nouza, Richard (oponent)
Práce představuje analýzy a hodnocení změn ve využívání krajiny ve vybraných lokalitách, které jsou v rámci katastrálního území města Most, byly zasaženy těžbou a následně prošly procesem hydrické rekultivace. Analýza vývoje zkoumaného území vychází z porovnání map využití ploch, které jsou vytvořeny na podkladu leteckých snímků a ortofota z let 1952, 1975, 1995, 2008 a 2013. Data pro analýzu byla získána v prostředí ArcMap vektorizací. Byly vyhodnoceny změny v zastoupení jednotlivých kategorií využívání krajiny.
|
|
|
Vývojové trendy urbánní zeleně v Praze
Drahota, Jan ; Franke, Daniel (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem tohoto textu je vytvořit ucelený přehled o problematice zeleně na celoměstské úrovni a naznačit vývojové trendy v této oblasti na území Prahy. Dalšími důležitými částmi dokumentu jsou univerzální metodika a rozbor územně plánovacích nástrojů. Data k výzkumu se získají pomocí dálkového průzkumu země. Výsledky této práce vypovídají o vývoji městské zeleně v urbánním prostoru Prahy. Součástí teze je i srovnání s jinými Evropskými metropolemi.
|
host ::
RSS.