|
|
Vážky ve městské krajině
Fiala, Bohumil ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Urbanizace je v současnosti jedna z hlavních příčin destrukce krajiny, ohrožení druhů a homogenizace přírodních společenstev. Vážky představují důležitou součást sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k jejich obojživelnému životnímu cyklu jsou ovlivněny environmentálními faktory jak ve vodě, tak na suché zemi. I přes negativní vliv urbanizace na životní prostředí má městská krajina potenciál hostit velkou diverzitu organismů, včetně vážek. Lokální diverzitu vážek nejvíce podpoříme vhodným managementem sladkovodních stanovišť, zahrnujícím zajištění velké diverzity vodní, litorální i pobřežní vegetace, zachování původního dna a břehů tekoucích i stojatých vod a zlepšení kvality vody ve městech. Důležitá je také konektivita jednotlivých lokalit v krajině a omezení počtu ekologických pastí. Vysoký ochranářský potenciál mají maloplošné umělé vodní nádrže a dobře zachované sekundární biotopy. Vážky mohou také zastávat roli deštníkových druhů pro ochranu sladkovodních společenstev (nejen) v urbanizovaných oblastech.
|
|
|
Význam UV pro vážky (Odonata)
Jačmeněv, Vjačeslav ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Stella, David (oponent)
Již dlouho je známo, že někteří živočichové dokážou vnímat záření o jiných vlnových délkách, než vnímáme my lidé. U vážek byla citlivost k UV záření prokázána už v sedmdesátých letech minulého století, avšak teprve nedávná studie u nich odhalila mimořádnou rozmanitost genů pro specifické fotoreceptorické bílkoviny, zvané opsiny, včetně opsinu citlivého na UV záření. Zároveň některé vážky mají na těle a křídlech zbarvení, které je schopno odrážet UV záření v nezměněné vlnové délce - UV reflektance. O využití UV v životě vážek se ví velmi málo. Má práce shrnuje dosavadní poznatky o významu UV pro vážky se zaměřením na mezidruhovou a vnitrodruhovou komunikaci.
|
|
| |
|
|
Reprodukční chování samců páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii)
Dubcová, Dominika ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Komunikace mezi zvířaty často závisí na viditelných signálech a schopnostech je kompatibilně vnímat. Správné vnímání signálu je zvláště důležité pro živočichy se samčím pohlavním výběrem. Ve své diplomové práci se zabývám otázkou, podle čeho pozná samec páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) samici stejného druhu a co je hlavním spouštěčem kopulačního chování. Vážky vykazují širokou paletu barev a disponují velmi velkýma očima. Tyto vlastnosti již napovídají, že jsou velmi závislé na barevném vidění (Futahashi, 2015). Jejich zrak je v rámci hmyzí říše dokonale vyvinut a oproti jiným smyslům hraje v životě imág nejdůležitější roli. Schopnost orientovat se pomocí zraku není důležitá pouze při orientaci v prostoru, ale neméně i při rozmnožování. Jelikož páskovci nevykazují viditelný barevný dimorfismus, předchozí i mé výzkumy naznačují, že hlavní roli v rekognoskaci samice hraje hlavně jejich typický pohyb prováděný nad vodní hladinou při ovipozici. Ve svém výzkumu jsem předkládala samcům páskovců různé typy návnad (samic) a pozorovala, co je hlavním spouštěčem reprodukčního chování u samců. Kromě zmiňovaného pohybu samice se mi podařilo prokázat, že samci vnímají i zbarvení, potažmo černé pruhování svého protějšku. Rovněž se mi potvrdila hypotéza, že pokud se samec bude pohybovat jako...
|
|
|
Entomologický průzkum lokality - Mokřadní louky u Jetřichova
Mocek, Bohuslav ; Mikát, Miroslav
Zjištěny druhy zachovalých mokřadních a rašelinných lučním společenstev, např. modrásek Maculinea nausithous, perleťovec kopřivový Brenthis ino, můry Celaena leucostigma, Mythimna impura a Xestia sexstrigata. Lesní a arborikolní druhy např. píďalky Deileptenia ribeata a Puengeleria capreolaria, a lokální druhy brouků Rabocerus gabrieli a lesknáček Epuraea distincta. Xerofilní druhy, jako např. zaviječ Pempeliella ornatella, můra Calophasia lunula, okáč zední (Pararge megera) pronikají od suchých úhorů od železnice v s. části lokality.
Plný text:  PDF
|
|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Populační a prostorová dynamika šídlatek (Odonata: Lestidae)
Jablonická, Zuzana ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Objektom skúmania tejto práce je šidlovka hnedá (Sympecma fusca), ktorá patrí medzi druh s množstvom špecifických adaptácií. Jej unikátnosť spočíva v spôsobe prezimovania, ktoré prežíva v dospelom štádiu mimo vodný habitat. Práca je zameraná hlavne na pochopenie rozmiestnenia druhu v prostredí, ako aj na zmeny v jeho abundancii počas sezóny. Sympecma fusca patrí medzi jeden z bežne sa vyskytujúcich druhov vážok v Českej republike, ktorý obýva rozmanité biotopy stojatých vôd s bohatou vegetáciou. Avšak pre prezimovanie vyhľadáva mikrohabitaty nachádzajće sa v terestrickom prostredí, ktoré jej slúžia ako úkryt, a umožňujú zníženie rizika mortality, ktoré je v tomto období vysoké. Aby bolo možné zachytiť a popísať populačnú dynamiku tohto druhu, prebiehal odchyt dospelých jedincov, pri ktorom bola využívaná metóda spätných odchytov (Capture Mark Recapture Method). Táto experimentálna časť bola rozdelená na dve životné obdobia dospelého jedinca predreproduktívne (jeseň) a reproduktívne (jar). Následnou analýzou bol odhadnutý počet jedincov v celej populácií, v konkrétnej sezóne, na danom mieste. Z výsledkou je patrné, že existujú rozdiely v abundanci počas sezóny, ktoré potvrdzujú vysokú mortalitu medzi jednotlivými odchytovými obdobiami. Výsledky ďalej preukázali signifikantné preferencie v habitatoch, ktorými boli ekotony medzi lesom a lúkou. Avšak potvrdené boli iba počas predreproduktívneho životného obdobia, čiže práve v čase kedy hľadajú vhodný úkryt na zimu. Na týchto podkladoch môžeme stavať pri pochopení distribúcie druhu, ale aj pri otázkach, čo a kedy môže ovplyvňovať jeho početnosť.
|
|
| |
host ::
RSS.