|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy mezi dětmi mladšího školního věku
Bieliková, Monika ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
v českém jazyce Práce se věnuje vzájemným vztahům mezi dětmi v jedné konkrétní třídě a to žákům třetí třídy základní školy. V první části charakterizuji dítě mladšího školního věku se zaměřením na růstový a vývojový profil osmiletého dítěte. V druhé části nahlížím na malou sociální skupinu, popisuji znaky takové skupiny, její strukturu, pozice a sociální role. Poslední část práce je věnována metodám, diagnostice sociálních vztahů a to především mezi kamarády a popisem samotného výzkumu. Cílem práce je analýza vztahů, pozic a postavení dětí v rámci kolektivu běžné třídy, včetně jejích výsledků a závěrů. Klíčová slova Dítě mladšího školního věku, kamarádství, role žáka (školáka, spolužáka), sociální skupina, sociometrie, školní třída, vztahy mezi dětmi
|
|
|
Longitudinální studie vzájemného vlivu sebepojetí, sociální pozice a školní úspěšnosti žáka druhého stupně základní školy
Papajoanu, Ondřej ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzájemného vlivu hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáka ve třídě základní školy a vývojem těchto vztahů v čase. Sledované fenomény jsou též vztahovány k pohlaví žáků. Sociometrická šetření jsou podrobena detailnější analýze ve snaze zmapovat sociální strukturu jednotlivých tříd. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část postupně pojednává o hodnocení, jeho specifikách, funkcích, typech, formách, fázích a též o sebehodnocení. Dále je v teoretické části rozpracováno téma sociální skupina, její druhy, pozice a role jedince ve skupině a sociální normy. Jako třetí podružné téma se teoretická část zaměřuje na školní třídu a její specifika, činitele ovlivňující její stav, pozice a role žáka ve třídě a taktéž metody poznávání školní třídy. Posledním tématem teoretické části jsou obecné znaky psychického vývoje, jeho determinanty, periodizace vývojových fází a především období pubescence. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden u žáků šestých, resp. sedmých tříd základních škol. Snahou výzkumu je odhalit vzájemnou provázanost hodnocení, sebehodnocení a sociální pozice žáků. Tyto jevy jsou též vztaženy k pohlaví respondentů. Byla provedena též detailní analýza vztahů mezi žáky jednotlivých tříd...
|
|
|
Struktura a výzkum mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dítěte
Lohniská, Martina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskou hudebností a hlavními faktory, které ji ovlivňují. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje problematice hudebnosti, její struktuře, ale také faktorům, které hudebnost ovlivňují. Speciální pozornost je pak věnována mimoškolním vlivům na rozvoj hudebnosti. Je zde nastíněn vliv rodiny a jejích členů, také charakteristika současné rodiny a moderního životního stylu. Práce se zabývá i vlivem sociální skupiny a hromadných sdělovacích prostředků, jako je televize, počítače a internet. Jedna podkapitola je rovněž věnována mimoškolním uměleckým aktivitám dětí, další pojednává o tom, jak na nás může působit hudba okolo v podobě reklamy nebo např. v obchodě. Praktickou část práce tvoří výzkum orientovaný na zmíněné mimoškolní vlivy, realizovaný na ZŠ Libčická v Praze. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, další fázi tvořila kolektivní prověrka hudebnosti, která sloužila pro vypracování případových studií vybraných žáků. Porovnáním výsledků dotazníku s výkony dětí v prověrce hudebnosti, práce upozorňuje na význam mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dětí.
|
|
|
Definice uprchlíka a její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu
Honusková, Věra
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
| |
|
|
Consumption of animal-based products among ecologically active individuals
Kalčoková, Maša ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Anotácia Diplomová práca pojednáva o paradoxe, ktorý vzniká na základe rozporu v jednaní a názoroch na konzumáciu živočíšnych výrobkov. Snahou práce bolo odhaliť sociálne faktory, ktoré spôsobujú tento nesúlad, pričom predpokladom je, že práve sociálne faktory zohrávajú dôležitú úlohu. Tento predpoklad vychádza z považovania mäsa za sociálny konštrukt zakorenený v kultúre, a teda konzumáciu mäsa práca skúma nie ako individuálne rozhodnutie ale ako výsledok vplyvov rôznych inštitúcií a sociálnej štruktúry. Tento paradox je skúmaný na ekologicky aktívnych jednotlivcoch pričom sa predpokladá, že práve u nich bude nesúlad medzi názormi na živočíšne výrobky a jednaním výraznejší. Záver práce odhaľuje ako jeden z najdôležitejších faktorov rodinu a tradície, teda jednotlivci sa obávajú vylúčenia zo sociálnej skupiny rodiny a zároveň chcú byť verný tradíciám. Respondenti tak často volili radšej konformitu či už voči členom skupín do ktorých patria či kultúre a tradíciám. Práca sa zaoberá aj vinou, ktorú tento nesúlad spôsobuje, pričom zohľadňuje aj vplyv ekológie ako externého faktoru.
|
|
|
Vliv sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí
Jiroušková, Lucie ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním prostředím, a to především jeho vlivem na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. Diplomová práce dále zkoumá některé faktory ovlivňující mimoškolní vzdělávání dětí. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je nejprve definován a objasněn termín sociální prostředí a jeho možný vliv na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. V jednotlivých kapitolách jsou popsány různé sociální skupiny, kterými dítě obvykle postupně během života prochází. Těmto sociálním skupinám je věnována velká pozornost. V práci je také nastíněna problematika vlivu masmédií na hudební vývoj dětí. Diplomová práce dále nabízí podrobný přehled institucí, ve kterých mají děti možnost hudebně se vzdělávat. Praktická část je tvořena výzkumem vlivu sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí a mapuje faktory, které rozhodují o tom, kde se dítě mimoškolně hudebně vzdělává, na jaký hudební nástroj hraje, ale nastiňuje např. i problematiku dojíždění dětí za mimoškolním hudebním vzděláváním. Výzkum byl realizován formou dotazníku pro rodiče dětí studujících na třech základních uměleckých školách ve městech, která se výrazně liší svou velikostí. A to v ZUŠ Vimperk, v ZUŠ Bohumila Jeremiáše v Českých Budějovicích a v Soukromé ZUŠ Music art, s. r. o. v Praze. Získaná data z...
|
host ::
RSS.