|
|
Ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení
Šimeček, Jan ; Zoulík, František (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rozhodčí řízení je všeobecně přijímáno jako velmi rychlý a efektivní prostředek pro mimosoudní řešení sporů. Mnozí odborníci jej ale nepovažují za vhodný ba dokonce ani zákonný způsob rozhodování sporů ze spotřebitelských závazkových vztahů. Proto ve své rigorózní práci analyzuji stávající právní úpravu rozhodčího řízení ve spotřebitelských věcech v České republice. Věnuji se především nejdiskutovanějším otázkám této úpravy a jejich zodpovězení odbornou naukou nebo výkladovou judikaturou Nejvyššího soudu. Následně poskytuji srovnání mnohdy velmi odlišných přístupů k jednotlivým aspektům úpravy rozhodčího řízení, které jsou obsaženy v zahraničních právních úpravách. Na základě takto zjištěných faktů pak kriticky posuzuji navrhované změny právních předpisů dopadajících na zkoumanou oblast. Tato rigorózní práce by tak měla obsahovat ucelený pohled na aktuální právní a faktický stav českého rozhodčího řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv. Popis právní úpravy by ale nebyl kompletní bez úvah de lege ferenda a zhodnocení nejvýznamnějších směrů, kterými by se ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení mohla vyvíjet v budoucnu.
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Koman, Dalibor ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
RESUMÉ Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se zejména ve dvacátém století vyvinulo v plnohodnotný způsob pro řešení majetkových sporů mimo pravomoc obecných soudů. Je důležité poznamenat, že právě ta hlediska, která rozhodčí řízení od řízení před obecnými soudy odlišují, bývají nejčastěji terčem diskuzí. Zejména v posledních deseti letech bylo možné zaznamenat značný rozvoj rozhodčího řízení a s tím spojenou zvýšenou intenzitu rozhodování obecných soudů a Ústavního soudu České republiky v otázkách s rozhodčím řízením spojených, přesto však stále zůstává značná suma sporných či minimálně neustálených otázek. Rozhodčí řízení má v porovnání s řízením před obecnými soudy mnoho výhod, ale zároveň přináší i některá témata, která bývají kritizována. Tento stav je však často zapříčiněn specifiky rozhodčího řízení a s tím spojenou nutností zkoumat dané problémy ze všech úhlů pohledu. V rozhodčím řízení strany sporu ovlivňují složení rozhodčího fóra, což je typickým znakem rozhodčího řízení a zároveň typickým příkladem často diskutovaného problému vycházejícího z odlišnosti úpravy. Jedná se o úpravu, která je přesným opakem řízení před obecnými soudy, kde je zachováván princip práva na zákonného soudce, který je určen na základě věcné, místní a funkční příslušnosti. V rozhodčím řízení mají strany sporu možnost...
|
|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách a ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení
Vošvrda, Jiří ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Práce pojednává o základních otázkách týkajících se rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách a ochrany spotřebitele v rozhodčím řízení. Jejím cílem je analyzovat současnou právní úpravu v této oblasti v České republice a zhodnotit změny, které přináší novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a které nabyly účinnosti dne 1. dubna 2012. Diplomová práce se skládá z pěti částí. První je obecnější a popisuje základní instituty rozhodčího řízení (s ohledem na spory vyplývající ze spotřebitelských smluv). V jedenácti kapitolách uvádí definici rozhodčího řízení a jeho druhy, zařazení mezi ADR, úvahy o vhodnosti pro řešení spotřebitelských sporů, jeho historii a poslední vývoj, právní prameny, základní principy, výhody a nevýhody pro spotřebitelské spory, hlavní teoretické koncepce a základní podmínky rozhodčího řízení (arbitrabilitu a rozhodčí smlouvu). Druhá kapitola je zaměřena na tzv. arbitrážní centra. Skládá se ze čtyř podkapitol. První popisuje jejich právní postavení. Druhá poukazuje na nedávné diskuse o přípustnosti rozhodčích doložek, které tato centra doporučují. Další podkapitola upozorňuje na kritické názory na judikaturu zmíněnou v podkapitole předchozí. Kapitola třetí je rozdělena do čtyř podkapitol a poskytuje informace o rozhodčích doložkách ve...
|
|
|
Challenge of an Arbitrator in International Arbitration
Čech, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
v českém jazyce Rozhodčí řízení se v posledních desetiletích stalo velice oblíbenou metodou řešení mezinárodních obchodních sporů. Jeden z klíčových faktorů stojících za tímto úspěchem je možnost zvolit si rozhodce. Právo strany rozhodčího řízení zvolit si rozhodce je však omezeno základními principy jako je například právo na spravedlivý proces. Konkrétní definice tohoto práva se liší napříč právními řády, jeho základ však zůstává neměnný. V kontextu volby rozhodců se právo na spravedlivý proces projevuje skrze pravidlo, že rozhodci musí být nezávislí a nestranní. To znamená, že osoba rozhodující spor nesmí být ovlivněna vnějšími zájmy, jež by vedly k podjatosti vůči stranám. Z tohoto důvodu zásadně všechny rozhodčí řády a pravidla obsahují úpravu procesu vyloučení rozhodce z řízení, v případě, že tyto požadavky nesplňuje. Jeden z typů podjatosti, který má negativní vliv na nestrannost je takzvaný "issue conflict" značící vztah mezi rozhodcem a předmětem sporu, který má potenciál vyústit v předsudky vůči určitým otázkám v rámci řízení. Jedná se zejména o případy, kdy rozhodce působí ve více příbuzných řízeních, ale může jít i o situace, kdy rozhodce pouze projevil určitý názor naznačující zaujatost. Různé komentáře ovšem stranám sporu doporučují volit rozhodce, kteří jsou příznivě nakloněni vůči...
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je mezinárodní obchodní arbitráž. Záměrem práce je popsat jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodního obchodu se zaměřením na postavení rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu, kvalifikačních předpokladů rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Tylš, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o základních otázkách týkajících se rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Cílem práce je přiblížit základní aspekty mezinárodního rozhodčího řízení, které jsou pro strany konfliktů důvodem pro volbu této metody řešení sporů a následně zhodnotit zda vývoj rozhodčího řízení nemůže subjekty mezinárodního obchodního styku přimět k přehodnocení arbitráže jako primárního způsobu řešení sporů a zapříčinit odklon k jiným metodám řešení sporu. Struktura práce je členěna do úvodu, devíti kapitol a závěru. Po úvodu v němž stanovím tezi diplomové práce, následuje první kapitola, v níž krátce seznamuji čtenáře s historií rozhodčího řízení a rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. V druhé kapitole definuji obecně možné druhy řešení sporů. Ve třetí kapitole se věnuji šířeji alternativním metodám řešení sporů, jejich výhodám a následně popisuji některé druhy ADR. Ve čtvrté kapitole vymezuji pojem rozhodčího řízení, jeho základní atributy, uvádím teoretické koncepce rozhodčího řízení a vymezuji rozhodčí řízení mezinárodní a vnitrostátní. Na konci kapitoly uvádím prameny rozhodčího řízení. V kapitole páté popisuji rozhodčí smlouvu jakožto předpoklad rozhodčího řízení, uvádím předpoklady pro platnost rozhodčích smluv a vymezuji jejích druhy. V kapitole šesté pojednávám o...
|
|
|
Institucionální mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Předmětem této disertační práce je institucionální mezinárodní obchodní arbitráž. Práce popisuje jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu se zaměřením na jeho samotné postavení v rámci mezinárodního obchodu, kvalifikační předpoklady rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Jsou zde zahrnuty změny rozhodčích pravidel a řádů významných mezinárodních rozhodčích institucí. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Způsoby mimosoudního řešení sporů
Vančurová, Kateřina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
55 Resumé Cílem této práce je představit koncept mimosoudního řešení sporů jako alternativy k občanskému soudnímu řízení, přičemž je především kladen důraz na využití těchto alternativních procesů v českém prostředí a na současnou českou právní úpravu s přihlédnutím k jejímu možnému budoucímu vývoji. Práce byla zpracovávána s použitím především tuzemské odborné literatury, přičemž významnou částí zdrojů byla současná právní úprava, včetně související legislativní historie. Tato práce se zahraničním přístupem k institutům mimosoudního řešení sporů věnuje pouze zcela okrajově, což se odráží i na volbě použitých zdrojů, mezi kterými se zahraniční literatura objevuje jen velmi omezeně. Po úvodním shrnutí tématu a představení vztahu autorky k daným institutům se práce zabývá nejprve obecně charakteristikou institutů mimosoudního řešení sporů, jejich teoretickou klasifikací a následně souhrnně prameny související právní úpravy. Dále se práce podrobně zabývá v praxi nejčastěji používanými formami mimosoudního řešení sporů, a to nejprve řízením mediačním a následně řízením rozhodčím. U každého z těchto typů mimosoudního řešení sporů práce popisuje jednak rozlišující znaky daného institutu, jednak průběh samotného řízení a případně speciální právní úpravu či možnosti jejího budoucího vývoje. V závěru autorka shrnuje...
|
host ::
RSS.