|
Vztah politického aktivismu a žurnalistiky v reflexi předních běloruských a polských novin
Pilucik, Maxim ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
ZÁVĚR V moderním světě se média stala součástí politického systému každého států. Tištěná média mají možnost ovlivňovat veřejné mínění různými způsoby manipulace s informacemi. Média, jak se ukazuje, neslouží pouze širší vrstvě obyvatelstva, nýbrž také různým sociálním skupinám a jednotlivým lidem, již často usilují o větší politický vliv. Činnost médií nese vážné sociálněpolitické a veřejné důsledky, protože charakter informací namířených na veřejnost určuje vztah ke skutečnosti a vynucuje ji k určitým rozhodnutím, majícím dopad na sociální úrovně jedince, posléze v rámci celého státu. Pomoci formování veřejného mínění, nasazuje se určitý sociální model, skrz nějž média lidmi manipulují. Modely, jimiž se redakční týmy novin Gazety Wyborczy a Savieckaja Belarussija řídí, jsou v mnoha aspektech protichůdné. V Bělorusku stejně tak, jak i v zemích bývalého SSSR dodnes zůstávají hlasatelem, agitátorem a propagandistou hlavní politické síly. Polský deník Gazeta Wyborcza je titulem liberální demokracie, jenž staví jiné cíle, zejména jak nejobjektivněji a pravdivěji informovat veřejnost. I když každý mediální model, v němž se nacházejí a z části ho i tvoří obě námi zkoumané noviny, nehledě na pevné a dlouhé tradice, je náchylný podlehnout manipulaci moci, Bělorusko je v tomto směru víc tendenční, hlavně ke...
|
|
Německý politický aktivismus v ČSR a jeho reflexe v dobovém tisku
Dressler, Martin ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je věnovaná německému aktivismu, tj. politickému směru sudetoněmeckých stran v meziválečném Československu, který vyznávaly strany hodlajících svých cílů dosáhnout v rámci státotvorné politiky, a jeho reflexi ve vybraném dobovém českém tisku na pozadí významných událostí dějin první republiky. Deníky byly autorem vybrány na základě jejich společenského významu, a také reprezentace tehdejších nejdůležitějších společensko-politických názorů. Práce je soustředěna na tři klíčové mezníky ve vývoji tohoto politického směru a celkové situace v Československé republice a zodpoví nejen otázky týkající se rozdílů mezi obrazem německého aktivismu v jednotlivých denících, ale také pomůže přiblížit podrobnosti soužití Čechů a Němců, které, ač skončilo neúspěchem, zažilo i mnohé světlé okamžiky.
|
|
Aktivity českých ekologických organizací: případová studie Temelín
Novotná, Marcela ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitami českých ekologických organizací, které aktivně vystupovaly v otázce jaderné elektrárny Temelín v období po jejím spuštění. Práce je strukturována do čtyř kapitol. První kapitola je věnována zasazení ekologických organizací (hnutí) do širšího teoretického rámce. Druhá kapitola popisuje historii vzniku a fungování jaderné elektrárny Temelín. Výhody a nevýhody jaderné energetiky jsou zmíněny ve třetí části práce. Poslední kapitola se zaměřuje na analýzu aktivit vybraných českých ekologických hnutí, která vystupovala proti (nebo naopak pro) jaderné elektrárně Temelín.
|
|
Aktivizmus LGBT komunity a jeho vliv na politickou scénu a společnost v ČR
Řepa, Karel ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Hlavním tématem této práce je aktivismus LGBT komunity v České republice po roce 1989. Prvním cílem práce je analýza podmínek pro život a prosazování práv homosexuálů v České republice; a forem aktivismu, díky kterým se daného stavu podařilo dosáhnout. Druhým cílem je analýza konkrétní formy politického aktivismu LGBT komunity, a sice pouličních průvodů, veřejných shromáždění a manifestací. V první kapitole se zabývám politickým aktivismem v České republice všeobecně a dále se zaměřuji na mód aktivismu, který je typický pro lidsko-právní organizace. V druhé kapitole analyzuji podmínky pro život a prosazování práv sexuálních menšin z hlediska institucionálního, legislativního a osobnostního a dále analyzuji veřejné míněné ohledně práv sexuálních menšin. V třetí kapitole se zabývám specificky pouličními průvody, a konkrétně se zaměřuji na průvod, který se konal v roce 2008 v Brně -- Queer Parade, a můžeme ho považovat za první průvod svého druhu v České republice. V poslední praktické části práce představím výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy reprezentací v českých tištěných médiích, která psala o Queer Parade 2008 v Brně.
|