|
|
Propaganda ve sportu: využití postav sportovců nacistickým režimem
Reisner, Rudolf ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá zneužitím fenoménu sportu a sportovců samotných pro potřeby nacistické propagandy. Práce je uvedena teoretickým zakotvením fenoménu sportu ve společnosti, jeho politickým významem a vztahem médií a sportu. Dále je představen termín propaganda, jeho historie a typologie a druhy propagandy. Samotnou kapitolu pak tvoří téma nacistické propagandy samotné - představena bude nacistická ideologie, základy nacistické propagandy a prostředky, které využívala, včetně zaměření na sport a tělesnou kulturu. Po teoretickém úvodu práce jsou blíže představeny osobnosti a události, které jsou v další části práce podrobeny kvalitativní obsahové analýze v dobových médiích (nacistických, sudetoněmeckých i československých) a na jejichž příkladu budou zkoumány projevy propagandy. První z těchto zkoumaných osobností je německý boxer Max Schmeling, a to v souvislosti s jeho vítězstvím v souboji s americkým boxerem tmavé pleti Joe Louisem v červnu 1936, které podpořilo rasistické teorie o dominanci árijské rasy. Druhou ze zkoumaných postav je americký sprinter tmavé pleti Jesse Owens, který se stal symbolem Letních olympijských her v Berlíně v roce 1936, když získal čtyři zlaté medaile, a výrazně tak naopak narušil rasové předsudky propagandy Třetí říše.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
| |
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mýty a kontroverze: Ukrajinské dobrovolnické jednotky v Donbasu 2014-15
Mastný, David ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Ukrajinské polovojenské dobrovolnické jednotky se staly klíčem pro boj s hrozbami rusko- separatistické hybridní války a jejich činnost se výrazně promítla do výsledku bojových operací. Tato případová studie se věnuje fenoménu dobrovolnických praporů včetně mýtů a kontroverzí, které je provázejí. Práce definuje a analyzuje čtyři nejkontroverznější témata, která jsou zmiňována v souvislosti s dobrovolnickými jednotkami a konfrontuje je s realitou. Dále se zabývá příčinami vzniku těchto kontroverzí a zkoumá důsledky působení problematických jednotek na bezpečnostní a politickou situaci v zemi. Tato témata zahrnují problematiku rozšíření radikálního nacionalismu, fašismu a neonacismu v dobrovolnických jednotkách, trestnou činnost jejich příslušníků, roli náboženství v dobrovolnickém hnutí a vazby jednotek na politické strany a oligarchy, a s tím související financování.
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
host ::
RSS.