|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti v soukromém právu
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Co je to odpovědnost? Na této "velké" otázce si v posledních 60 letech vylámal zuby nejeden český právní teoretik. Dominujícím přístupem k odpovědnosti je u nás v současnosti tzv. teorie sankce, podle které je odpovědnost sekundární sankční povinností, která nastupuje jako sankce za nedodržení povinnosti primární. Zároveň bývá ale paradoxně odpovědnost koncipována jako tzv. aktivní odpovědnost, tedy odpovědnost za dodržení povinnosti. Tím vzniká specificky "český" problém odpovědnosti: člověk odpovídá, protože je sankcionován, a zároveň je sankcionován, protože je odpovědný. Odpovědnost se takto tváří jako vnitřně rozporný a nesmyslný koncept, neboť obě koncepce mají ambici popisovat odpovědnost v témže rozsahu (jsou koextenzivní). Nejnovějším trendem české teorie práva je proto skeptický přístup, který se snaží problematickému pojmu odpovědnosti úplně vyhnout. Na druhé straně, podíváme-li se do zahraniční literatury, smysluplná debata o odpovědnosti dnes stojí v základu analytických i normativních přístupů k právu a ovlivňuje další rozvoj právního myšlení a právní regulace v Evropě. Běžně se tu přitom, na rozdíl od české literatury, rozlišuje mezi odpovědností (Verantwortung/responsibility) a zavázaností (Haftung/liability). Ale proč? Odkud se "český" problém odpovědnosti vzal? Kde začal? Odkud se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
|
|
|
Zákon o manželství - konstanty a proměny během 30 let existence ČLR
Platzerová, Barbora ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Tato práce má za cíl nastínit vývoj čínského manželského práva v historickém období prvních třiceti let existence Čínské lidové republiky prostřednictvím dvou významných právních předpisů, jimiž jsou Zákon o manželství z roku 1950 a Zákon o manželství z roku 1980. Oba tyto předpisy vznikaly za zvláštních historických okolností, v období politických a společenských změn, jež se odrážejí v jejich textu i následné aplikaci. Okrajově jsou zkoumány i související právní předpisy, legislativa jednotlivých Osvobozených oblastí před oficiálním vznikem ČLR, a některé podzákonné předpisy upravující aplikaci obou výše uvedených zákonů. Zákon o manželství z roku 1950 můžeme považovat za nejvýznamnější právní předpis ČLR z období panování předsedy Mao Zedonga. Je to předpis revoluční, který symbolizoval společenské změny konce čtyřicátých let a jenž měl být jedním z prostředků vytvoření nového společenského řádu. Zákon o manželství z roku 1980 je naopak předpis přijatý v období konsolidace a stabilizace čínské společnosti po skončení Kulturní revoluce. Tedy v období změn na vedoucích pozicích komunistické strany a ČLR a počátku nového ekonomického systému, který doprovázela částečná proměna čínské společnosti. Účelem práce je postihnout rozdíly mezi oběma předpisy a popsat principy, které se jeví jako neměnné. Majetkové...
|
|
|
Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích
Šouša, Jiří ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Předkládaná disertační práce se soustřeďuje na nastínění a rozbor základů vývoje právní úpravy postavení státních civilních úředníků od konce 18. století do roku 1938 s důrazem na poznání vzniku a proměny postavení tzv. pragmatikálního úřednictva v českých zemích, tedy otázek náležejících do dějin úřednického práva včetně pojmově-teoretických východisek, tzn. vymezení pojmů úřednictvo, státní civilní úřednictvo, byrokracie a jejích úkolů včetně státní, resp. veřejné služby. Přináší tak komplexnější pohled do minulosti aktuálního právního tématu. Regulace statusu státního civilního úřednictva právními normami má v českých zemích dlouhou historickou tradici, která se vyvíjí současně s evolucí celého právního řádu a přizpůsobuje se změnám společnosti, hospodářství a jednotlivých normativních systémů včetně práva. Počátky moderní tvářnosti služebního (úřednického) práva se formovaly v 18. století, v době osvícenství, za vlády Marie Terezie a zejména Josefa II. Některé instituty tehdy do jisté míry navazovaly na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu, jiné už představovaly zcela nové instituty a zachovaly se až do dnešních dnů. Společným byl princip, který přetrval až do konce v práci zkoumaného období, totiž speciální úřednický veřejnoprávní řád. Namísto staršího...
|
|
|
Vývoj vodního práva v českých zemích do roku 1914
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je zachytit vývoj právní úpravy českého vodního práva a právní regulace právních vztahů k vodě, poukázat na skutečnost, že mlynářské, rybářské a plavební právo přirozeně patří k vodnímu právu. V nejstarších dobách nebyla doprava po vodě ani nakládání s vodami regulována. České vodní právo navázalo na dědictví římské právní kultury. Od konce 10. století nacházíme první zmínky o vodoprávních vztazích zejména v panovnických listinách. Prvními významnými právními předpisy v oblasti vod jsou Horní zákoník Václava II. z let 1300-1305 a zákoník Karla IV. Maiestas Carolina, který však nebyl do praxe přijat. Dalším významným pramenem k poznání vodoprávních poměrů jsou tzv. právní knihy. Od konce 15. a v průběhu 15. století se začínají uplatňovat prvky komplexní právní úpravy s celostátní platností - řada zemských zřízení a kodex městského práva, který je dílem Pavla Kristiána z Koldína. K značnému nárůstu právních předpisů ve všech oblastech vodoprávních vztahů dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. (plavební patent, mlynářské řády). Následující období se vyznačovalo značným množstvím dílčích právních úprav, zákonů a předpisů. Zvláštní skupinu předpisů tvoří tzv. hospodářské řády a instrukce, které byly uplatňovány na jednotlivých panstvích. V polovině 19. století nacházíme...
|
|
| |
|
| |
|
|
O čem vypovídá historie listin práv?
Šejvl, Michal
Autor se ve svém textu soustředil zejména na historické listiny práv, konkrétně na anglickou Magnu Chartu z roku 1215 a Listinu práv z roku 1689, americkou Listinu práv z roku 1791 a francouzskou deklaraci práv člověka a občana z roku 1789 a všímá si pozoruhodného znaku těchto listin, a to, že se po velmi dlouhou dobu v praxi neaplikovaly.
|
host ::
RSS.