|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
|
|
Stav larválních pachových žláz u dospělců jednotlivých podřádů ploštic (Heteroptera)
Křížková, Petra ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Systém pachových žláz ploštic společně tvoří larvální dorsoabdominální žlázy (= DAGs) a imaginální metathorakální žlázy (= MTGs). Předkládaná práce shrnuje znalosti o výskytu dosud zjištěných funkčních, i zřejmě s velkou pravděpodobností funkčních DAGs u imag ploštic. V rámci obecné charakteristiky žláz je popsána morfologie, histologie a funkce DAGs. Hlavní součást práce tvoří přehledy vzorů perzistence DAGs u imag ploštic sestavené na základě získaných literálních údajů, jeden založený na vyšší klasifikaci ploštic, druhý na pozici perzistujících žláz. V souvislosti s perzistencí DAGs jsou uvedeny znaky používané jako důkazy funkčnosti žláz. Z přehledu publikovaných údajů je zřejmé, že perzistence DAGs u imag zástupců řádu Heteroptera, dříve považovaná za výjimečný stav, je patrně mnohem rozšířenějším jevem, minimálně co se týká suchozemských ploštic.
|
|
|
Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva.
Novotný, Karel ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Lindner, Jaroslav (oponent) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Autoreferát disertační práce Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva MUDr. Karel Novotný 2019 1 Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova a Akademie věd České republiky Obor: Experimentální chirurgie Předseda oborové rady: prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. Školicí pracoviště: 3. chirurgická klinika 1. LF UK Školitel: prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Disertační práce bude nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti v tištěné podobě na Oddělení pro vědeckou činnost a zahraniční styky Děkanátu 1. lékařské fakulty. 2 Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................... 5 1.1 Endovaskulární techniky operace křečových žil .......................................................... 5 2 Hypotézy a cíle práce .......................................................................................................... 6 2.1 Hypotézy....................................................................................................................... 6 2.2 Cíle................................................................................................................................ 6 3...
|
|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
|
Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva.
Novotný, Karel ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Lindner, Jaroslav (oponent) ; Šebesta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Autoreferát disertační práce Použití kyanoakrylátového lepidla při ošetření insuficientní vena saphena magna a parva MUDr. Karel Novotný 2019 1 Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova a Akademie věd České republiky Obor: Experimentální chirurgie Předseda oborové rady: prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. Školicí pracoviště: 3. chirurgická klinika 1. LF UK Školitel: prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Disertační práce bude nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti v tištěné podobě na Oddělení pro vědeckou činnost a zahraniční styky Děkanátu 1. lékařské fakulty. 2 Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................... 5 1.1 Endovaskulární techniky operace křečových žil .......................................................... 5 2 Hypotézy a cíle práce .......................................................................................................... 6 2.1 Hypotézy....................................................................................................................... 6 2.2 Cíle................................................................................................................................ 6 3...
|
|
|
Biologická a molekulární charakteristika Cryptosporidium suis-like
VLNATÁ, Gabriela
Cryptosporidium parvum VF383, běžněji známý jako Cryptosporidium suis-like, byl detekován u lidí, domácích přežvýkavců a divokých krys po celém světě a popsán několika různými jmény včetně Cryptosporidium suis-like, na základě blízkého fylogenetického vztahu k druhu C. suis, který parazituje u prasat. Na rozdíl od C. suis však nebyla tato kryptosporidie u prasat nikdy zjištěna. Izolát Cryptosporidium suis-like pocházející z divokých potkanů a použitý v této práci nebyl infekční pro selata nebo telata, ale byl infekční pro laboratorní potkany, myši kmene BALB/c a pískomily mongolské. Prepatentní perioda byla u všech hlodavců 4-5 dní. Patentní perioda u potkanů byla delší (>30 dní) než u ostatních hlodavců (<20 dní). U žádného z hlodavců infikovaných Cryptosporidium suis-like nebyly zjištěny žádné klinické příznaky infekce. Vývojová stádia Cryptosporidium suis-like byla pomocí histologie a elektronové mikroskopie zjištěna u všech vnímavých hlodavců pouze v tlustém střevě. Oocysty byly morfometricky podobné C. parvum a menší než C. suis, měřící 5,20 × 4,94 m. Fylogenetické analýzy částečných sekvencí SSU, aktinu a HSP70 ukázaly, že Cryptosporidium suis-like je geneticky odlišný od C. suis a dalších popsaných druhů rodu Cryptosporidium. Morfologické, genetické a biologické údaje podporují popsání Cryptosporidium suis-like jako nového druhu, pro který jsme navrhli název Cryptosporidium occultus.
|
|
| |
|
|
Interakce vajíček a miracidií Trichobilharzia regenti s nosní sliznicí kachen
Vlčková, Linda ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Trichobilharzia regenti je ptačí nazální schistosoma, která má v prvních dnech života v definitivním hostiteli afinitu k nervové soustavě. Larvální stadia migrují centrální nervovou soustavou a dostávají se až do nosní sliznice nakažených vrubozobých ptáků, kde dospívají a množí se. Této fázi infekce byla zatím věnována menší pozornost. Dospělé motolice se nacházejí v nosní sliznici zhruba od 13. do 24. dne po infekci. Během této životní fáze prolézají oblastí bohatě prokrvené pojivové tkáně a kladou vajíčka, jejichž přítomnost byla zatím zaznamenána pouze ve tkáni. Ve tkáni dochází také k vývoji a (na rozdíl lidských schistosom) líhnutí miracidia. Přítomnost parazita vyvolává zánět a tkáň je infiltrována imunitními buňkami. Pomocí základních histologických barvení byly popsány lymfocyty, granulocyty, makrofágy, plasmatické buňky a obří vícejaderné buňky. Tato práce je zaměřená na detailnější popis buněčné imunitní odpovědi a histopatologických změn tkáně, což bylo prováděno pomocí histologických barvení a za použití protilátkových a lektinových sond. Pomocí histologických barvení byli dospělí červi pozorováni častěji v lumenu cév, který obsahoval také zvýšená množství imunitních buněk oproti zdravým jedincům. Ve tkáni došlo k infiltraci velkého množství lymfocytů, kolem vajíček se ve shlucích...
|
|
|
Histologické vyšetření mozku na Alzheimerovu chorobu
HAVELKOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci se zabývám histologickým vyšetřením mozku na Alzheimerovu chorobu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická a praktická část. V teoretické části se zabývám tím, co je vlastně histologie a histologické vyšetření, histologickou stavbou nervového systému a především mozku. Dále se zabývám Alzheimerovou chorobou, jejím popisem, druhy, příznaky, terapií a prevencí. Také zde zmiňuji Českou alzheimerovskou společnost a mýty o Alzheimerově chorobě. Na závěr teoretické části uvádím příklady jiných demencí. V praktické části jsem prováděla histologické vyšetření mozku metodami Impregnace nervových vláken podle Palmgrena a Průkaz senilních drúz podle A. v. Braumühla na zmrazených řezech. Tyto dvě metody slouží k obarvení nervových struktur (včetně drúz, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu), díky čemuž lze potvrdit či vyvrátit toto onemocnění. Dále jsem provedla základní barvení Hematoxylin-eosinem. Těmto barvením předcházelo zpracování biologického materiálu jako je fixace, přikrojení, zabalení, zalévání do parafínu, krájení a napínání preparátu na podložní sklo. Po barvení se preparát zamontoval pod krycí sklo a následně jsme provedly vyhodnocení pomocí mikroskopu. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, popsat zpracování mozku v histologické laboratoři, provést metody, které jsou typické pro průkaz Alzheimerovy choroby u zemřelých osob, vyhodnotit a porovnat preparáty zdravého a nemocného mozku.
|
|
|
Postnatální vývoj sleziny králíka
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Slezina je největší sekundární lymfatický orgán, jehož vývoj probíhá v krátkém postnatálním období. Informace o postnatálním vývoji sleziny králíka jsou v dostupných literárních zdrojích minimální. Předložená diplomová práce se zabývá hmotnostními, morfometrickými a histologickými změnami sleziny králíků ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 a 39 dní. V průběhu postnatálního vývoje králíků došlo ke statisticky významnému (P < 0,01) zvýšení hmotnosti, délky a šířky sleziny. Slezina novorozených králíků představovala relativně drobný orgán o průměrné délce 1,03?0,12 cm, šířce 0,2?0,01 cm a hmotnosti 52,50?9,69 g. Ve stáří 39 dnů odpovídala velikostně a tvarově slezině dospělých jedinců (průměrná délka 4,97?0,73 cm, šířka 0,9?0,18 cm a hmotnost 1078,40?143,35 g). Mezi hmotnostními a morfometrickými parametry byly pozorovány vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,891 do 0,989. Růst sleziny byl doprovázen zvyšující se celulizací parenchymu, zesilováním vazivového pouzdra (z 8,04?1,50 m na 31,30?5,51 m) a postupným výskytem vazivových trámců v parenchymu. U novorozených králíků převládala v parenchymu sleziny červená pulpa s vysokým podílem erytrocytů. Lymfatická tkáň tvořila pouze malé nepravidelné agregace bazofilních mononukleárních buněk okolo nečetných centrálních arterií. Zastoupení bazofilních buněk a cév se v průběhu věku zvyšovalo a docházelo k postupnému formování bílé pulpy. U 14denních králíků byla dobře patrná marginální zóna a prvně formovány primární lymfatické noduly tvořené CD 79+ buňkami. Od 14. do 39. dne docházelo ve slezině k postupnému zvyšování četnosti a velikosti jednotlivých kompartmentů, přičemž ojedinělá germinální centra byla pozorována v lymfatických nodulech až 39. den. V celém průběhu pozorování byla ve slezině patrná extramedulární hematopoéza o různé intenzitě.
|
host ::
RSS.