|
|
Vliv mikroplastů biodegradabilních polymerů na vlastnosti půdní organické hmoty
Denková, Pavla ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika kontaminace životního prostředí mikroplasty se dotýká všech jeho složek. V současné době je zřetelný trend využívat místo syntetických polymerů tzv. biodegradabilní polymery, u kterých se očekává, že se v přírodních systémech rychle rozloží díky přítomným mikroorganismům. Tento předpoklad ale nemusí odpovídat realitě. Biodegradace může v reálných podmínkách probíhat pomalu nebo vůbec a mikročástice biodegradabilního polymeru tak mohou v půdě setrvávat velmi dlouho, podobně jako částice syntetických polymerů. Jejich vliv na půdní biotu je již nějakou dobu předmětem studia, vliv na vlastnosti půdy a vody v půdě však doposud zkoumán nebyl. Tato práce se zabývá vlivem mikročástic biodegradabilních plastů na fyzikálně-chemické vlastnosti půdní organické hmoty, zejména na chování vody v půdním systému za aridních a semiaridních podmínek. Jako modelový biodegradabilní polymer byly použity mikročástice poly(R-3-hydroxybutyrátu), zkráceně P3HB, který byl zanášen do půdy v různých koncentracích. Využita byla metoda DSC, která umožňuje stanovit výparnou entalpii vody a stabilitu vodních můstků, které ovlivňují (stabilizují) fyzikální a chemickou strukturu půdní organické hmoty. Zároveň bylo změřeno množství vody zadržované půdní organickou hmotou. Bylo zjištěno, že mikroplasty P3HB za experimentálních podmínek snižují výparnou entalpii, což usnadňuje vysychání půdní organické hmoty, nicméně na celkovou zádrž vody organickou hmotou mají pouze malý vliv. Zároveň bylo pozorováno ovlivnění stability vodních molekulových můstků, které spojují segmenty půdní organické hmoty. Mikročástice P3HB by tedy mohly v půdě představovat riziko, díky ovlivnění mechanismu zádrže vody za aridních a semiaridních podmínek.
|
|
|
Problém zasolení půd a možnost jeho řešení pomocí lignitu
Kořínková, Alena ; Sýkorová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem schopnosti přírodního lignitu a lignitu vymytého deionizovanou vodou sorbovat z roztoku sůl NaCl. Měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 11265 Kvalita půdy – Stanovení elektrické konduktivity s několika modifikacemi (doba loužení, extrakční činidlo). Sledováním pH a elektrické konduktivity ve vzorcích bylo prostudováno chování směsí lignit-NaCl-voda, půda-NaCl-voda a půda-lignit-NaCl-voda.
|
|
|
Nanočástice platinových kovů v životním prostředí
Berka, Michal ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice, uvolňující se převážně z automobilových katalyzátorů, představují pro životní prostředí možné riziko. Cílem této bakalářské práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic na půdní vlastnosti při různých vlhkostech. Konkrétně ovlivnění stability vodíkových můstků, stability alifatických krystalitů a zádrže vody v půdě. Pro analýzu vztahů mezi platinovými nanočásticemi, vodou a půdou byla využita metoda termické analýzy, a to diferenciální kompenzační kalorimetrie. Teoretická část práce je věnována obecnému seznámení s platinovými kovy a nanočásticemi. Dále také jejich přípravou, charakterizací a vlastnostmi. Výsledkem provedených experimentů je, že platinové nanočástice ovlivňují poměrně výrazně vlastnosti půdy.
|
|
|
Infiltrace - elementární hydrologický proces
Salač, Jan ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením infiltrace vody do půdy v zájmové lokalitě obce Šakvice. Měření probíhaly ve dnech 13.5.2009 a 10.9.2009 na půdě zpracované klasickým způsobem, tj. s orbou. Pro měření se použily dvouválcové infiltrometry. K vyhodnocení kumulativní infiltrace a infiltrační rychlosti se použily rovnice Kosťjakova, Mezenceva, Philipa a tříparametrická rovnice Philipova typu. Výsledky byly zpracovány početně, vyneseny do grafu a následně porovnány.
|
|
|
Vztah mezi termo-oxidační stabilitou půdy a indikátory půdní kvality
Svatoň, Karel ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na využití termogravimetrie jako rychlé a nenáročné metody při analýze půdních vlastností a kvality. Většina z dnes používaných metod pro analýzu některých půdních vlastností je, na rozdíl od termogravimetrie, náročná především na předúpravu vzorků a čas analýzy. Předchozí výzkumy poukázaly na zajímavé korelace mezi termogravimetrií a některými půdními vlastnostmi, k jejich získání je však potřeba analyzovat půdy vystavené 76 % relativní vlhkosti. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze podobné korelace dosáhnout i pro jiné relativní vlhkosti. Proto byly v této práci půdní vzorky analyzovány termogravimetrií při 43% relativní vlhkosti. Ta je bližší laboratorní vlhkosti vzduchu a také je snáze dosažitelná pro komerčně dostupné termogravimetry. Dalším cílem práce bylo zjistit, zda termogravimetrická data korelují i s jinými půdními vlastnostmi, především pak mikrobiologickými indikátory půdní kvality. Výsledky ukázaly, že termogravimetrická data půdních vzorků korelují se standardně používanými metodami i při 43% vlhkosti. Dále pak bylo zjištěno, že také korelují s vybranými mikrobiologickými parametry, jakými jsou například anaerobní amonifikace či aktivita ureázy. Tyto výsledky naznačují možnost využití termogravimetrie při analýze širšího spektra půdních vlastností, bez nutnosti předúpravy vzorků a při různých (aktuálních) půdních vlhkostech.
|
|
|
Distribuce organochlorových pesticidů do životního prostředí
Plačková, Lucie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na stanovení perzistentních organických polutantů; konkrétně byly zjišťovány polychlorované bifenyly (PCB 28, 52, 101, 118, 138,153 a 180) a organochlorové pesticidy. Celkem byla hodnocena kontaminace 31 organochlorových sloučenin. Úroveň kontaminace těmito organickými polutanty byla zjišťována ve 20 vzorcích, z toho 9 vzorků byly sedimenty z řeky Jevišovky, která se nachází na jihu Moravy a 11 vzorků představovala orná půda, odebíraná v blízkosti této řeky. V teoretické části práce jsou charakterizovány obě skupiny látek, jejich osud v životním prostředí a negativní účinky na živé organismy. Experimentální část je zaměřena na postup odběrů vzorků a jejich zpracování pro analýzu pomocí plynové chromatografie. Je zde popsán komplexní analytický postup zahrnující tři extrakční postupy (zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem), přečistění extraktu a vlastní stanovení na plynovém chromatografu s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). Nejčastěji byly ve vzorcích sedimentu detekovány tyto kongenery PCB (138, 153 a 180) a organochlorové pesticidy (b-HCH, HCB, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT). Ve vzorcích půdy byl detekován kongener PCB 28, a organochlorové pesticidy (HCB, b-HCH, heptachlor, aldrin, dieldrin, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT).
|
|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
|
|
Studium a charakterizace organických látek ve vzorku biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce charakterizuje biouhel z fyzikálně-chemického hlediska. Teoretická část pojednává o biouhlu, jakožto půdním kondicionéru, jeho vlasnostech, použití, výrobě a v neposlední řadě jeho vlivu na své okolí. Pro lepší charakterizaci organických a anorganických látek, byl použit fosfátový pufr, jenž zajišťuje jejich specifickou extrakci vlivem neutrálního pH. Druhou cestou je využití dešťové vody, která simuluje podmínky půdního prostředí. V experimentální části jsou diskutovány, jak přečištěné vzorky extrahované pufrem, tak vzorky s dešťovou vodou, které byly podrobeny měření pH a konduktivity, termogravimetrické analýze (TGA), elementární analýze (EA) a infračervené spektrometrii s Fouierovou transformací (FTIR-ATR). Pomocí termogravimetrie byla stanovena vlhkost a obsah popela, který pro nás představuje anorganický nespalitelný podíl. Na základě stanoveného obsahu popela a vlhkosti byly extrakční výtěžky přepočteny na bezpopelové hm. %. Výsledky EA nám poskytly informace o obsahu biogenních prvků a základních fyzikálně-chemických charakteristik v biouhlu. Naproti tomu, metoda FTIR definovala přítomnost jednotlivých funkčních skupin a specifických konstitučních jednotek přítomných v extraktech. Tyto informace nám umožňují lepší pochopení environmentálního vlivu biouhlu na půdní ekosystém.
|
|
| |
|
|
Využití cihelného recyklátu při pěstování užitkových rostlin
Šmírová, Barbora ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala sorpční kapacitou cihelného recyklátu. Cihelný recyklát, stejně jako cihly, vyniká velmi vysokou porozitou, proto se tato práce zabývá studiem možností implementace podpůrných růstových prostředků rostlin (hnojiv) na vnitřní povrch tohoto vysoce porézního materiálu. Práce studuje možnosti laboratorní přípravy cihelného recyklátu s obsahem složek podporujících růst rostlin. Jde o materiál, který umí v půdě vázat vodu a současně vyživuje pěstované rostliny. Cílem práce je zjistit, jaké maximální množství podpůrných látek je možné do pórů cihelného recyklátu zabudovat tak, aby se následně tyto látky uvolňovaly zpět do okolního prostředí (půdy). Takto připravený recyklát byl přidáván v různých množstvích do definovaných substrátů, ve kterých byly pěstovány rostliny. Následně byl sledován růstový průběh, klíčivost a výnosy vybraných plodin. Bylo ověřeno, že materiál na bázi cihelného recyklátu obohacený o živiny zlepšuje distribuci živin v půdě a pozitivně ovlivňuje klíčivost, růst i výnosy testovaných hospodářských rostlin.
|
host ::
RSS.