|
|
Zpověď v protestantismu a její dějinné proměny
Jandečková, Pavla ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám zpovědí v evropském a zvláště českém protestantismu, jejím pojetím, podobou a proměnami v dějinách. Těžiskem mé práce je pohled na zpověď v reformaci a její další vývoj. Práce je rozdělena na čtyři velké kapitoly: (1) Zpověď, (2) Zpověď a reformátoři, (3) Zpověď a reformační vyznání, (4) Zpověď v současném protestantismu. Každá z těchto kapitol je ještě rozdělena na podkapitoly. V závěru práce popisuji snahu o znovuzavedení soukromé zpovědi jako pevné formy sborového života a zamýšlím se nad důvody, proč je v dnešní době v evangelických církvích soukromá zpověď využívána pouze ojediněle. Klíčová slova: zpověď; reformace; Jednota bratrská; Luther; Calvin; protestantismus; hřích; odpuštění; rozhřešení.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1610)
Zborníková, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce s názvem Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1620) rozpracovává a rozvíjí předchozí práci bakalářskou. Úvodní kapitoly představují úvahy a pohled na vnímání smrti v předbělohorských Čechách. Tyto obecné aspekty se však snaží více zacílit na postavu či postavy, které jsou přímo spjaty s renesančními malovanými epitafy. Pozornost je věnována například českému příkladu Ars Moriendi, tedy Knížce o smrti, kterou sepsal Mikuláš Krupěhorský pro Petra Kokořovce z Kokořova. V kapitole věnující se kšaftům je pracováno s autentickými posledními vůlemi Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Václava Hlavy z Kyršfeldu, o jejichž epitafech pojednává katalogové heslo. Renesanční malované epitafy jsou nejprve obecně charakterizovány představením raných děl epitafního charakteru (epitafy Mistra I.W. a nástěnná malba v klášteře Čtrnácti sv. Pomocníků), následně je pozornost věnována problematickým otázkám spjatých s konfesijní (ne)vyhraněností renesančních malovaných epitafů. Na základě platných charakteristik je zde řešen problém definice a specifikace katolických a nekatolických epitafních památníků. Hlavní kapitolu, která završuje diplomovou práci, tvoří katalog třiceti malovaných epitafů vzniklých zejména na území Čech. Důraz je kladen na důkladný popis a ikonografickou interpretaci, případně na...
|
|
| |
|
|
Nové tváře
Pokorná, Barbora ; Brožka, Petr (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Projekt Nové tváře představuje cyklus portrétů zabývajících se tématem identity a její ztráty, individualitou člověka a fenoménem ideálu krásy. Jednotlivé malby, které znázorňují různé pohledy na tutéž tvář, vycházejí z osobních výpovědí portrétovaného a jeho přátel. Máme tak možnost pozorovat konfrontaci „subjektivního“ a „objektivního“, přičemž tato „objektivita“ nabývá v rámci ostatních obrazů relativní hodnoty. Projekt poukazuje na problematiku vnímání sebe sama a zkoumá, jakým způsobem lidská percepce zkresluje realitu, zvláště pokud na člověka působí více faktorů, než jen vizuální obraz.
|
|
|
Teorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliu
FAJMON, Blahoslav
Disertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.
|
|
|
Zpovědní tajemství v kontextu trestního práva ČR
KOMÁROVÁ, Vendula
Práce se věnuje stručně vysvětlení pojmu zpověď a zpovědní tajemství a jeho dodržování v rámci trestního práva ČR. Zpovědní tajemství ošetřuje hlavně zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. V práci se věnuji i ochraně jiných druhů mlčenlivosti, které ČR uznává. Hlavním tématem je respektování zpovědního tajemství v kontextu trestního práva. Poukazuji zde hlavně na respektování zpovědního tajemství v souvislosti s § 167 a § 168 trestního zákona o nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu. Zmiňuji se zde i o povinnosti svědčit a výjimkách z této povinnosti. V první z výjimek {--} zákazu výslechu {--} je ochrana zpovědního tajemství naznačena, v druhé {--} právo odepřít výpověď {--} už není tato ochrana jednoznačná. Celkově se dá říci, že český právní řád zpovědní tajemství ve svých ustanoveních respektuje a jeho dodržování duchovními není možné trestat.
|
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
host ::
RSS.