| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Enzymatické reakce v superkritickém CO2
Rochová, Kristina ; Sovová, Helena ; Zarevúcka, Marie
Byla studována enzymatická hydrolýza oleje z černého rybízu v superkritickém CO2 (sc‑CO2), v průtočném reaktoru s vrstvou imobilizovaného enzymu (Lipozym®). Černý rybíz (Ribes nigrum L.) je bohatým zdrojem kyselin alfa- a gama-linolenové, jež každá má specifické využití pro dietetické účely. V oleji jsou přítomny ve formě triacylglycerolů a selektivní hydrolýzou lze připravit frakce s rozdílným vzájemným poměrem těchto kyselin. Byl zkoumán vliv reakčních podmínek (T=30–40°C, P=10-28 MPa) na kinetiku reakce, složení reakční směsi, selektivitu a stabilitu enzymu. Výsledky ukazují velmi dobrou stabilitu Lipozymu v sc-CO2. Díky stereospecifitě enzymu došlo k přednostnímu uvolnění kyseliny alfa-linolenové. Bylo testováno spojení superkritické extrakce semen s hydrolýzou získaného rostlinného oleje a následnou frakcionací produktu ve dvou separátorech za účelem zakoncentrování žádané složky. Dále byla měřena stabilita několika dalších, laboratorně připravených enzymů v sc-CO2.
|
|
Fluidní zplyňování lnu z fytoextrakce těžkých kovů
Pohořelý, Michael ; Šyc, Michal ; Jeremiáš, Michal ; Vosecký, Martin ; Kameníková, Petra ; Skoblia, Sergej ; Svoboda, Karel ; Punčochář, Miroslav
Cílem této studie bylo stanovit distribuci těžkých kovů mezi generátorový plyn a jednotlivé frakce popelovin, tj. popela v loži a popel v cyklónu, vznikajících při fluidním zplyňování biomasy vodní parou. Znalosti distribuce těžkých kovů jsou nezbytné pro další využití všech produktů zplyňování.
|
|
Pokroky ve stochastické rekonstrukci mikrostruktury pórovitých látek metodou simulovaného ochlazování
Čapek, P. ; Hejtmánek, Vladimír ; Brabec, Libor ; Zikánová, Arlette ; Kočiřík, Milan
Z provedené analýzy replik třech pórovitých materiálů vyplynulo, že inovovaná metoda stochastické rekonstrukce pomocí simulovaného ochlazování poskytovala prostor pórů lépe propojený než obdobná metoda popisovaná v literatuře. Tím se možná podařilo překonat hlavní problém stochastické rekonstrukce s užitím simulovaného ochlazování, který spočívá ve špatné reprodukci propojenosti pórů. Rozdíly mezi replikami získanými oběma srovnávanými metodami stochastické rekonstrukce se zvětšovaly s klesající celkovou pórovitostí reálného materiálu. Pro důkladnější ověření inovované metody bude provedena rekonstrukce mikrostruktury materiálů s pórovitostí nižší než 0,2. Dále bude potřeba určit transportní vlastnosti replik a porovnat je s obdobnými vlastnostmi reálných materiálů.
|