|
|
Komponovaná krajina Františka Josefa Schlika a "krajinotvorba" kolem roku 1700
Rychnová, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Předmětem této práce je komponovaná krajina Františka Josefa Šlika (1656-1740), přesněji řečeno pokus o definování vlivů a principů, které měly vliv na utváření krajiny panství Kopidlno, Staré Hrady a Veliš -Vokšice za života jmenovaného šlechtice. František Josef spravoval panství celých 60 let a během této doby realizoval výstavbu řady architektonických děl, která měla silný krajinně-urbanistický potenciál. Na velišsko-vokšickém panství vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka a širší sociální (zejména náboženské) poměry na sledovaném území. Dále stály poněkud stranou, či nebyly vnímány v kontextu krajiny panství, další stavby, které František Josef Šlik nechal realizovat, či které měly kontinuálně po dobu jeho života esenciální význam pro chod panství. Těmito stavbami a současně výraznou složkou krajiny byly hospodářské dvory. V první části práce se autorka pokusila jednak sestavit biografii Františka Josefa Šlika, popsat jeho rodinné zázemí i kariérní dráhu, a jednak přiblížit hospodářské, náboženské i geografické...
|
|
|
Dějiny kostela a farnosti v Želině do roku 1784
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Vavřince v Želině do roku 1784. Cílem celé práce je podat co nejúplnější řadu duchovních správců kostela. Středověké období je zpracováno na základě edic pramenů a literatury. Těžiště práce je v období mladšího novověku, které je zpracováno na základě archivních pramenů církevních i světských. Pro toto období jsou sledovány i stavební úpravy kostela, změny mobiliáře a jiné skutečnosti z náboženského života farnosti. Práce je zakončena soupisem sakrálních objektů na území farnosti.
|
|
|
"Kamenný strážce slavné minulosti" Proměny vnímání hradu Karlštejna Čechy a Němci v Čechách v 19. a na počátku 20. století
Venclík, David ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil zachytit proměny obrazu Karlštejna v historickém vědomí české a německé společnosti na pozadí širších politicko-kulturních souvislostí. Čeští vlastenci hrad pokládali za symbol osudů českého národa, který prožil období největší slávy za vlády císaře Karla IV., ovšem v současnosti zůstával spíše opomíjený a zanedbávaný. Mezi německými učenci se v první polovině 19. století šířila romantická představa, podle níž byl Karlštejn vybudován podle vzoru bájného hradu, který byl vylíčen v rytířských legendách o svatém Grálu. Chátrající středověká stavba se v osmdesátých až devadesátých letech 19. století dočkala důkladné rekonstrukce, na které se podíleli významní architekti té doby, Friedrich Schmidt a Josef Mocker. Česká politická reprezentace obnovu Karlštejna prosazovala v souvislosti se státoprávními požadavky, které měly být završeny právě opravou středověkého hradu a královskou korunovací rakouského císaře svatováclavskou korunou. Středověká stavba byla totiž mylně považována za místo původního uložení korunovační insignie. Zatímco v historickém vědomí německé společnosti Karlštejn zůstal památkou slávy Svaté říše římské a důkazem umu německých středověkých stavitelů a malířů, česká společnost ho vnímala jako kamenného strážce české královské koruny. Karlštejnský symbol...
|
|
|
Deník Vincence Karla Auersperga z cesty do Velké Británie roku 1837
Rejha, Adam ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
(česky) Tato diplomová práce představuje cestovní deník knížete Vincence Karla Auersperga z jeho cesty do Velké Británie podniknuté v létě roku 1837 (titul na titulní straně: "Vincenz Carl Fürsten v. Auersperg's Reise nach England"). Práce má teoretickou i praktickou část, kde je deník zpřístupněn edičně. Vincenc Karel (1812-1867) byl člen bohaté pozemkové šlechty. Práce se snaží zachytit jeho výchovu, včetně důležitého vychovatele Alexise Du Rieux. Připomenuta je i jeho činnost v dospělosti (po roce 1837): Je známý jako romantický stavebník zámku Žleby, ovšem publikoval také dvě politické brožury (původně anonymně). O významu britské cesty v Auerspergově životopise je známo, nicméně podrobnosti o ni známy nebyly. Nejvíce informací o cestě se nachází v deníku (ve formě opisů dopisů matce): Kníže vyjel z Vídně na počátku května, týden pobyl v Bruselu, mezi 25. 5 - 28. 6. pobyl v Londýně, poté navštívil Skotsko i Wales, 3. 8. opustil Velkou Británii, od 7. 8. pobyl několik týdnů v Paříži. Tato práce uvádí cestu knížete do širšího kontextu. Snaží se ji ukázat jako kavalírskou cestu první poloviny 19. století a také jako příklad ve Vincencově době oblíbených britských cest.
|
|
|
Štěpán Vilém Kinský jako císařský vyslanec v Rusku Petra Velikého v letech 1721-1722. Acta Legationis Moscoviticae aneb Diplomatické relace jako raně novověký pramen.
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou diplomatických relací Acta Legationis Moscoviticae. Jedná se o zprávy, které zasílal do Vídně císařský vyslanec Štěpán Vilém Kinský během svého působení na carském dvoře v Petrohradu a v Moskvě v letech 1721-1722. Na základě tohoto pramene je zájem soustředěn na průběh diplomatické mise Kinského a na úkoly, které měl v rámci své funkce splnit. Práce si mimojiné klade za úkol zhodnotit diplomatické relace jako pramen k dějinám diplomacie a mezinárodních vztahů. Představen je život a kariéra Štěpána Viléma Kinského a jeho osobnost. Prostor je rovněž věnován nejdůležitějším krokům Petra I. ve vymezeném období, především uzavření Nystadského míru, prohlášení se za imperátora a vydání nástupnického manifestu. Práce se rovněž snaží vykreslit přelomové období v Ruském impériu po konci severní války a zaměřuje se na atmosféru tehdejší dvorské společnosti. Kladena je otázka, jaké body instrukcí od vídeňského dvora se českému šlechtici podařilo splnit, a v jakých neuspěl. Kinského mise je zde pojímána jako součást procesu vyjednávání habsburské monarchie a Ruského impéria o vzájemném spojenectví.
|
|
|
Cestovní průvodce po Praze, 1789 - 1914: produkce, aktéři, kolektivní paměť.
Pojar, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
(česky) Předkládaná studie analyzuje cestovní průvodce po Praze, vzniklé v průběhu "dlouhého" 19. století. Vývoj cestovních průvodců ve sledované době, s ohledem na jejich autory i předpokládané adresáty, nejprve zasazuji do kontextu společenské modernizace. Následně poukážu na aktéry, kteří stáli u vzniku cestovních průvodců a na proměnu jejich intencí především v kontextu vzestupu moderního nacionalismu a masového turismu. Opíraje se o pojetí kolektivní paměti sociologa Maurice Halbwachse, vycházím v poslední části studie z předpokladu, že modernizační proces činil tlak na změny kolektivních pamětí a že cestovní průvodce k těmto pamětem zprostředkovávají přístup. Sleduji v nich proto, jak se v průběhu modernizace proměnily paměti společenských skupin, vztahující se k různým pražským "místům paměti". Předkládaná studie tak má přispět k poznání cestovních průvodců jakožto historického pramene a zároveň poukázat na možné způsoby jejich využití.
|
|
|
Vývoj poštovní správy na území Čech v letech 1850-1914
Procházková, Kateřina ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Práce se věnuje vývoji poštovní správy na území Čech. V první části se zaměřuje především na dva důležité správní články státní správy, a to Ministerstvo obchodu, živností a veřejných staveb a Zemské poštovní ředitelství v Praze. Dále jsou dopodrobna rozebrány podmínky zaměstnanců, jejich uniformy a platy. Třetím velkým okruhem jsou typy poštovních zásilek a na závěr následuje malý vhled do fungování smíchovské pošty. Práce má za úkol představení fungování jednotlivých správních článků i poštovní správy jako celku. Klíčová slova: Pošta, Čechy, 2. polovina 19. století.
|
|
|
Vytváření národní politické kultury v Čechách v letech 1848-1868, Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií
Shinohara, Taku ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Vytváření národně politické kultury v Čechách v letech 1848-1868 - Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií - (Resumé) Taku Shinohara Předložená práce se zaměří na problematiku vytváření české národní společnosti hlavně na venkově v období po revoluci 1848 až do upevnění dualistické monarchie po ztroskotání fundamentálních článků. Proces vytváření české společnosti po zrušení poddanství lze časově rozdělit z hlediska dobové české měšťanské politiky i společenské situace na tři období: období od roku 1848 do 70. let 19. století, období do přelomu století a období do první světové války. Toto první období je charakterizováno zásadní proměnou venkovského společenství po zrušení poddanství a pozvolným pronikáním norem a životní kultury občanské společnosti. Politická mobilizace národního hnutí se neuskutečnila pevnou organizací politických stran, ale spíš volnou sítí lokálních honorací, především různými spolky a samosprávnými orgány. Práce zdůrazňuje, že politickou mobilizaci národních stran (národní poutě, slavnosti a jiné různé manifestace) v tomto období neumožnily jen politicky nebo zájmově stanovené cíle v úzkém slova smyslu, ale základní přeměna společenských vztahů a způsobu kulturně-společenského vnímání venkovského obyvatelstva. Revoluce roku 1848 sice z politického a mocenského hlediska...
|
|
|
České velkopřevorství Suverénního řádu maltézských rytířů za převora Michaela Ferdinanda z Althanu.
Otradovec, Tomáš Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Českým velkopřevorstvím Suverénního řádu maltézských rytířů za převora Michaela Ferdinanda z Althannu. Snaží se popsat správní vývoj řádu od středověku do konce 18. století. První část diplomové práce pojednává o historickém vývoji řádu jak ve světě, tak na území koruny české a přibližuje postavení, strukturu a fungování jednotlivých řádových složek. Druhá část je věnována Frá Michaelu Althannovi, vekopřevorovi Českého velkopřevorství maltézského řádu (1767 - 1789), jeho vojenské a duchovní kariéře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
host ::
RSS.