|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná
Bukovská, Z. ; Bohdálek, P. ; Buda, J. ; Dobeš, P. ; Filipský, D. ; Franěk, J. ; Havlová, V. ; Chabr, T. ; Knés, I. ; Kryl, J. ; Kříbek, B. ; Laufek, F. ; Leichmann, J. ; Navrátil, P. ; Pořádek, P. ; Rosendorf, T. ; Soejono, I. ; Sosna, K. ; Souček, Kamil ; Šustková, E. ; Švagera, O. ; Vavro, Leona ; Vavro, Martin ; Veselovský, F. ; Waclawik, Petr ; Zuna, M.
Tato zpráva shrnuje práce a dílčí výsledky provedené v rámci veřejné zakázky Získání dat\nz hlubokých horizontů dolu Rožná v první etapě třetího a čtvrtého dílčího plnění od února do\nlistopadu 2018. Jedná se zejména o technické práce (provedení vrtů, zpřístupnění chodeb),\ndále seismická měření, odběr vzorků pro laboratorní analýzy (fyzikálně mechanické vlastnosti\nhornin, zlomové výplně, ložisková revalidace), strukturní charakterizace horninového\nprostředí, dále analytické práce na všech odebraných vzorcích. Souběžně s těmito pracemi\nprobíhá příprava 3D modelů, zejména příprava dat pro tvorbu modelů.
|
|
|
Instrumentation of four-point bending test during 4D computed tomography
Kytýř, Daniel ; Fíla, Tomáš ; Koudelka_ml., Petr ; Kumpová, Ivana ; Vopálenský, Michal ; Vavro, Leona ; Vavro, Martin
High-resolution time-lapse micro-focus X-ray computed tomography is an effective method for investigation of deformation processes on volumetric basis including fracture propagation characteristics of non-homogeneous materials subjected to mechanical loading. This experimental method requires implementation of specifically designed loading devices to X-ray imaging setups. In case of bending tests, our background research showed that no commercial solution allowing for reliable investigation of so called fracture process zone in quasi-brittle materials is currently available. Thus, this paper is focused on description of recently developed in-situ four-point bending loading device and its instrumentation for testing of quasi-brittle materials. Proof of concept together with the pilot experiments were successfully performed in a CT scanner TORATOM. Based on results of the pilot experiments, we demonstrate that crack development and propagation in a quasi-brittle material can be successfully observed in 3D using high resolution 4D micro-CT under loading.
|
|
| |
|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná – realizační projekt prací
Švagera, O. ; Bukovská, Z. ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Waclawik, Petr ; Sosna, K. ; Havlová, V. ; Zuna, M. ; Jankovský, F. ; Filipský, D. ; Chabr, T. ; Navrátil, P. ; Mixa, P. ; Soejono, I. ; Laufek, F. ; Kříbek, B. ; Leichmann, J. ; Zeman, J.
Realizační projekt prací shrnuje plánované práce, jejich postup a návaznost v rámci prostředí dolu Rožná I v rozsahu zadání veřejné zakázky „Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná“ a zpracovávané Společností Hluboké horizonty Rožná. Cílem je objasnění významu a prostorového ovlivnění horninového prostředí přítomností významnější tektonické zóny pro účely lokalizace a bezpečnosti potenciálního umístění hlubinného úložiště.
|
|
| |
|
|
Závěrečná zpráva projektu PB-2014-ZL-U2301-004-BUKOV
Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Staš, Lubomír ; Kaláb, Zdeněk ; Koníček, Petr ; Georgiovská, Lucie ; Kaláb, Tomáš ; Konečný, Pavel ; Kolcun, Alexej ; Králová, Lucie ; Kubina, Lukáš ; Lednická, Markéta ; Malík, Josef ; Martinec, Petr ; Ptáček, Jiří ; Vavro, Leona ; Waclawik, Petr ; Zajícová, Vendula
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je vybudováno jako testovací lokalita pro ověření metodik studia a zhodnocení vlastností a chování horninového masívu, který je typově blízký vybraným kandidátním lokalitám (tj. je tvořen krystalinickými horninami s vysokou pevností a puklinovou propustností), a který je situován v hloubce odpovídající předpokládané úložné hloubce finálního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v České republice. Lokalita PVP Bukov se nachází na území Kraje Vysočina, na katastrálním území obce Bukov, přibližně 3 km jv. od Dolní Rožínky. Samotné podzemní výzkumné pracoviště je situováno přibližně 300 metrů od jámy Bukov-1, a to na 12. patře této jámy v hloubce přibližně 550 – 600 metrů pod zemským povrchem. Z hlediska regionálně geologického je PVP Bukov lokalizováno v jižním křídle uranového ložiska Rožná, na severovýchodním okraji strážeckého moldanubika, poblíže jeho kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horninový masiv je tvořen poměrně monotónním sledem migmatitizovaných biotitických rul až stromatitických migmatitů, amfibolicko-biotitických až biotiticko-amfibolických rul a amfibolitů s občasnými drobnými vložkami aplitů, pegmatitů nebo vápenato-silikátových hornin (erlánů). V rámci komplexní geotechnické charakterizace prostorů PVP Bukov byl Ústavem geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě (ÚGN) v letech 2013 – 2017 realizován komplex laboratorních a terénních prací, jejichž cílem bylo zejména detailní popsání geotechnických a geomechanických vlastností a kvality horninového masivu. Tyto práce konkrétně zahrnovaly: stanovení a zhodnocení fyzikálně-mechanických vlastností hornin, odebraných z boků důlních děl, z vrtů a z povrchových lokalit, stanovení napěťového stavu a přetvárného chování horninového masívu metodami hydraulického štěpení stěn vrtů, Goodman Jack a CCBO, resp. CCBM, stanovení kvality horninového masívu dle vybraných indexových geomechanických klasifikací, periodická dlouhodobá tenzometrická a konvergenční měření a posouzení vlivu technické a důlně indukované seismicity na zájmový horninový masív. Realizovaný soubor výzkumných prací by měl poskytnout dostatečně ucelený soubor geotechnických a geomechanických poznatků, nezbytných pro následnou realizaci rozsáhlých výzkumných experimentů zaměřených na dlouhodobou bezpečnost a technickou proveditelnost budoucího národního hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti - lokalita Čihadlo.
Havlová, V. ; Bukovská, Z. ; Dudíková Schulmannová, B. ; Dudková, A. ; Franěk, J. ; Holeček, J. ; Hroch, T. ; Jelének, T. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, J. ; Kaláb, Zdeněk ; Klomínský, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Polák, M. ; Uhlík, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pertoldová, J. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Šír, P. ; Štědrá, V. ; Švagera, O. ; Verner, K. ; Maryška, J. ; Říha, J. ; Královcová, J. ; Červinka, R. ; Gondolli, J. ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Černý, M. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Svoboda, J. ; Vašíček, R. ; Hokr, M. ; Steinová, J. ; Zeman, J. ; Kouřil, M.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Čihadlo a hodnotit lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (nová vyhláška o umísťování jaderných zařízení) a MAAE (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, 2011) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (Vokál et al., 2015). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Popsatelnost a predikovatelnost geologických vlastností lokalit\n2) Hydrogeologické vlastnosti lokalit\n3) Stabilita lokalit (seismická, klimatická, vertikální pohyby, postvulkanické jevy)\n4) Pravděpodobnost intruze (neúmyslného vzniku člověka do úložiště)\n5) Slučitelnost vlastnosti horninového masivu s inženýrskými bariérami\n6) Transportní vlastnosti lokalit
|
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent) ; Holzer, Rudolf (oponent)
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Reaktivnost křemene v experimentálních maltových tělesech
Kuchyňová, Markéta ; Kuchařová, Aneta (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
Alkalicko-silikátová reakce (ASR) je jednou z nejničivějších chemických reakcí, které mohou probíhat v betonu a nenávratně jej poškodit. K ASR dochází, pokud jsou splněny následující podmínky: dostatečná vlhkost (> 80 %), dostatečné množství alkálií (Ca2+ , Na+ , K+ ) a reaktivní kamenivo (převážně špatně krystalické, deformované až amorfní formy SiO2). Reaktivní kamenivo, reaguje s vysoce zásaditými pórovými roztoky za vzniku hydrofilních gelů, které zvětšují svůj objem. Reaktivita kameniva je standardně testována pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zkoušky jsou založeny na vytvoření zkušebního tělesa, které je uloženo v prostředí urychlujícím vznik ASR. Délkové změny tělesa jsou způsobeny tvorbou a expanzí alkalicko-silikátových gelů. V rámci diplomové práce byla posouzena náchylnost křemenem bohatých typů hornin k ASR (křemenec, metadroba, kvarcit, pegmatitový křemen) za pomoci mikroskopických (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie kombinovaná s analýzou obrazu) a dilatometrických (ASTM C1260, RILEM AAR-4.1) metod. Horniny byly zařazeny dle reaktivnosti do kategorií podle ASTM C1260 (reaktivní, potenciálně reaktivní, nereaktivní). Reaktivita hornin úzce souvisela s obsahem kryptokrystalické křemenné matrix, velikostí zrn, tvarem hranice zrn a výskytem subzrn či undulózního...
|
|
|
Změny vnitřní stavby klastických sedimentárních hornin při zkoušce Schmidtovým kladivem
Snížek, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
iii Abstrakt Schmidtovo kladivo patří mezi metody sloužící k určení mechanických vlastností hornin a řadí se mezi tzv. nepřímé metody. Je to zkouška vycházející ze stanovení hodnot odrazové tvrdosti (R), které se získávají odečtením míry odražení razníku nástroje od povrchu zkoušené horniny. Schmidtovo kladivo patří mezi zkoušky, které se používají in situ a je označováno za nedestruktivní metodu zkoušení hornin (někdy za metodu mikrodestruktivní). Hlavním cílem této práce je dokázat, že Schmidtovo kladivo je nástrojem destruktivním a stanovit také míru poškození, které Schmidtovo kladivo během zkoušení způsobí. Pro zkoušení byly použity sedimentární horniny, konkrétně křemenné a arkózové pískovce s různým druhem pojiva. Bylo tedy možno zkoumat nejen samotný vývoj porušení hornin, ale také závislost porušení na typu pojiva v horninách. S ohledem na různé zrnitosti použitých hornin bylo též možno zkoumat závislost porušení a jeho vývoj vzhledem k zrnitostnímu charakteru hornin. Již během samotného zkoušení se ukázalo, že zkouška odrazové tvrdosti (R) pomocí Schmidtova kladiva nemůže být označována jako nedestruktivní. Povrch po úderu kladiva vykazuje i makroskopicky pozorovatelné porušení. V místě dopadu razníku Schmidtova kladiva je pozorovatelná stopa po dopadu razníku Schmidtova kladiva přibližně...
|
host ::
RSS.