|
|
Žuly pražských klenbových kamenných mostů v 19. st.: zdroje suroviny, vlastnosti a zvětrávání
Rauvolfová, Hana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem degradace žulového zdiva, které bylo použito na stavbu dvou kamenných klenbových pražských mostů. Žula je oblíbeným stavebním materiálem pro svoji vysokou odolnost, nicméně i přesto je nutné kontrolovat stav zdiva, na které byla použita kvůli degradačním procesům, kterým by celá stavba mohla následně podlehnout. Kámen použitý na stavbu ve městě podléhá jiným degradačním procesům než kámen v přírodě. Začátek práce je věnován popsání žuly z petrografického hlediska, jejím fyzikálním, chemickým vlastnostem a dalším důležitým vlastnostem, díky kterým je oblíbeným stavebním kamenem. Dále je zde popsána klasifikace granitických hornin a důležité lomy na území České republiky. Následující kapitola se věnuje popisu degradačních procesů, které negativně ovlivňují horninu. Degradační procesy jsou rozděleny do tří kategorií na fyzikální, chemické a biodegradační. Procesy jsou zde popsány obecně, ale jsou zde uvedeny i výsledky testů prováděných při měření degradace na žulových historických stavbách ze zahraničí. Poslední část práce je věnovaná kamenným klenbovým mostům, jejich nejčastějším poruchám a metodám oprav. Větší pozornost věnuji dvěma pražským mostům z 19. století, mostu Legií a mostu Palackého, na jejichž zdivo byla použita společně s dalšími horninami žula....
|
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Metody studia pórovitosti granitů ve vztahu k vnitřní stavbě
Votavová, Klára ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o granitech, které jsou často využívány jako stavební materiály. Granity jsou horniny s velmi nízkou pórovitostí, která však může narůst v důsledku zvětrávacích procesů. Nárůst pórovitosti je pak doprovázen zhoršením dalších fyzikálních vlastností a poklesem trvanlivosti. Po uvedení petrografické a petrogenetické problematiky granitoidních hornin se práce věnuje zejména definici pórovitosti jakožto fyzikální vlastnosti a různým metodám jejího stanovení. Vždy jsou diskutovány přednosti i nedostatky probíraných metod. Další část práce se věnuje třem případovým studiím, které poukazují na význam studia pórovitosti granitů buď kombinací několika metod, nebo aplikací nekonvenčních metod, které posléze dovolují interpretovat fyzikální chování daných materiálů. Z těchto podkladů byly posléze souhrnně interpretovány limity využití diskutovaných metod. Z dostupných údajů vyplývá, že pro studium pórovitosti a jejího vztahu k vnitřní stavbě hornin je třeba použít kombinaci vždy několika metod, zahrnujících jak prosté petrofyzikální stanovení otevřené a celkové pórovitosti, tak zobrazovací metody mikroskopické, případně doplněné o porosimetrické stanovení pomocí rtuťové porosimetrie. Jako doplňková metoda při potřebě stanovení prostorové distribuce mikrotrhlin v granitoidech se...
|
|
|
Metody studia pórovitosti granitů ve vztahu k vnitřní stavbě
Votavová, Klára ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice pórovitosti granitů. Pojednává o granitech z hlediska vzniku a zařazení Práce uvažuje granity hlavně jako stavební materiály a proto jsou zde zmíněny i faktory, které ovlivňují kvalitu a trvanlivost stavebního kamene. Pórovitost granitů lze stanovit několika různými metodami. Žádná z metod však neposkytuje přesnou informace o pórech ze všech možných hledisek. Jednou z nejefektivnějších metod je rtuťová porozimetrie, která se provádí v laboratorních podmínkách. Dalšími efektivními metodami jsou metody mikroskopické, jako je skenovací elektronová mikroskopie nebo optická mikroskopie. Vhodné je proto kombinovat několik metod, aby bylo možné zkombinovat informace o objemu a distribuci pórů s jejich tvarem a velikostí.
|
|
| |
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Vliv složení a mikrostruktury vulkanických hornin na jejich technologické vlastnosti
Krutilová, Kateřina ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent) ; Holzer, Rudolf (oponent)
Vzhledem k pestré geologické stavbě se v České republice pro výrobu drceného kamene využívá široká škála všech genetických typů hornin. Nejpoužívanější skupinou jsou výlevné magmatické horniny, které tvoří zhruba 34 % z celkové produkce (Starý et al. 2010). Tyto horniny jsou využívány pro všechny hlavní typy stavebních konstrukcí včetně pozemních komunikací. Experimentální materiál drceného kamene, použitý pro tuto práci, byl odebrán ze čtyřiceti činných lomů v České republice. Zkoumané vulkanické horniny pocházejí z neoproterozoických a paleozoických komplexů Barrandienu, permokarbonu podkrkonošské pánve, permokarbonu vnitrosudetské pánve, ordoviku železnohorské oblasti, z hlavních vulkanických center Českého masivu v severozápadních Čechách (České středohoří a Doupovské hory), neovulkanických oblastí České křídové pánve a neovulkanické oblasti Východních a Západních Sudet. Petrografický výzkum byl proveden formou standardních petrografických rozborů horninových výbrusů a chemické analýzy, s jejichž pomocí byly horniny zařazeny v příslušných klasifikačních systémech. Kromě toho byl celý soubor vulkanických hornin rozdělen do pěti petrograficko- technologických skupin vymezených jako: (1) ryolity / porfyry, (2) fonolity, (3) bazalty s.l., (4) spility a (5) melafyry / diabasy. U každé ze studovaných...
|
|
|
Mineralogický a petrografický výzkum opuk z různých stavebních fází kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech
Šídová, Kateřina ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mineralogickým složením a petrografií 13 vzorků opuk odebraných ze základů různých stavebních fází v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech. Práce si klade za cíl prozkoumat mineralogické složení a strukturu vzorků, porovnat jejich vlastnosti a na tomto základě zhodnotit jejich přiřazení k jednotlivým stavebním fázím. Pro studium vzorků byly použity metodické pokyny vytvořené v rámci projektu NAKI (č. DF13P01OVV008 ) vedené pod názvem "Materiálový rozbor přírodního kamene - opuky - exaktními laboratorními metodami jako nástroj ke stanovení zdrojové oblasti" Základním postupem je makroskopický a mikroskopický rozbor, doplněn o práškový rentgen-difrakční rozbor a vysokotlakou rtuťovou porozimetrii. Mikroskopické pozorování posloužilo jako primární nástroj pro zhodnocení celkového charakteru horniny a pro prvotní odhad zastoupení jednotlivých minerálních fází, na jehož základě vznikly čtyři klasifikační skupiny v závislosti na odhadu obsahu základní křemité hmoty. Na základě mikroskopické podobnosti pak bylo možné korelovat některé vzorky se staršími stavebními fázemi kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Analýza pomocí SEM/EDS umožnila nejenom bližší studium minerálních fází a základní křemité hmoty, ale pro hlavní prvky i semikvantitativní kompoziční mapování....
|
|
|
Fyzikální a mechanické vlastnosti karbonských arkóz na ložisku přírodního kamene Březín
Čada, Martin ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je zjistit úrovně fyzikálně-mechanických vlastností vybraných sedimentárních (siliciklastických) hornin a též jejich mikrostrukturní charakter. S ohledem na potenciální cílové využití studovaného materiálu (surovina na výrobu stavebního kamene) jsou představeny laboratorní metody studia vzorků, pocházejících z vrtných jader a povrchových bloků z lokality "Zlatý lom" u obce Březín v západních Čechách. Prostřednictvím optické mikroskopie a digitální analýzy obrazu mikroskopických preparátů byla určena povaha vnitřní stavby vzorků. Průměrné modální složení odpovídalo lithickým arkózám (Folk 1980). Z mechanických zkoušek pevnosti byly do výzkumu zařazeny pevnost v prostém tlaku a pevnost v příčném tahu (Brazilská zkouška). Přetvárné vlastnosti válcovitých zkušebních těles pak byly zjištěny a popsány ve smyslu Youngova modulu, střižného modulu a Poissonova čísla. Zvláštní pozornost byla věnována zkoušce hydraulické roztažnosti po úplném ponoření ve vodě. Ostatní fyzikální metody byly aplikovány s cílem popsat charakter pórového prostoru a určit měrnou hmotnost studovaných vzorků. Použity byly zkoušky nasákavosti za atmosférického tlaku a dále metody vysokotlaké rtuťové porozimetrie a heliové pyknometrie. Vedle hodnot pórovitosti byla získána velikostní rozdělení pórů v hornině. Za účelem...
|
|
|
Zvětrávací formy ohradní cihelné zdi Zemské porodnice v Praze a jejich interpretace
Jablonský, Jakub ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématice zvětrávání pálených cihel, ze kterých je postavena obvodová zeď a budova Zemské porodnice u Apolináře v Praze. Tato zeď vykazuje na první pohled výrazné známky zvětrání, které se projevují převážně v podobě zčernalých krust sádrovce na původním cihelném povrchu, puchýřováním, odprysky a nejhorších případech mnohovrstvým šupinatěním spojeným s drolivým rozpadem. Tato skutečnost může svědčit o tom, že cihly, ze kterých je tato zeď postavena, nemají vysokou kvalitu, což může být způsobeno nízkou teplotou výpalu (cca 800 - 900řC). To má za následek nízké množstvím pórů větších než 3μm, které mají pozitivní vliv na odolnost cihel vůči cyklickému působení mrazu a také působení vodorozpustných solí. Cílem předložené diplomové práce bude nalezení zdroje výchozí suroviny pro výrobu cihel a stanovení jejího mineralogického složení a její základní geotechnický průzkum, dále stanovení druhů a intenzity jednotlivých zvětrávacích jevů, k čemuž poslouží detailní terénní studium zdi. Dále bude zkoumán vztah mezi vlastnostmi jednotlivých cihel a zvětrávacími jevy, které se na nich vyskytují. K tomu poslouží výzkum pomocí optické mikroskopie a RTG difrakce, který umožní odhadnout mineralogické složení cihel a následně teplotu jejich výpalu. Pomocí metody iontově výměnné...
|
host ::
RSS.