|
|
Labyrinths in Postmodernism: Danielewski, Pynchon, and Wallace
Šosterič, Teja ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
tři připomínají Různé románů, například užití labyrintů příběhových prvků, možno určit způsob připomínají bludiště. čtenářů, čelit rozdělujícím příběhům úroveň, účastníky příběhů, vpřed. společnosti současnému skutečnosti. důvody směrem komplexnějším labyrintů, častějším naší společnosti způsobenou soustředí především tři zmíněné další příběhů, převládající působení bludišť současnosti. Zároveň ohledně bludišti
|
|
|
Incest in the Nineteenth Century American Literature
Gudkov, Danila ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Předmětem této bakalářské práce jsou společenské a politické příčiny doprovázející fascinaci incestem v Americe 19. století. Mým cílem je prozkoumat překvapivě běžné zmínky převládající v této oblasti americké literatury a najít a vysvětlit důvody jejich přítomnosti. V předmětných příbězích se v důsledku nevěry otce mladý muž nebo žena nakonec ocitají v situaci, kdy téměř spáchají incest buď se svým otcem, nebo svým nevlastním sourozencem. Uvědomění si této skutečnosti následně vede k trápení a často ke smrti obou zúčastněných stran. V tomto druhu románů nehraje přítomnost matky žádnou roli, neboť matka v naraci často úplně chybí nebo je rovnou mrtvá. Práce se pokusí dokázat, že shora popsaný scénář není pouze způsobem, jak dosáhnout slávy a bohatství, ale též vyjadřuje strach, jež sužoval obyvatele Nového světa. Probíraná literární díla zahrnují Prosbu Alice Done od Nathaniela Hawthorna, Marian a Lydie, Mentoria, aneb Přítel mladé dámy autorky paní Rowson, Zánik domu Usherů Edgara Allana Poea, Pierre, aneb Dvojznačnosti Hermana Melvilla, Síla soucitu, aneb Triumf přírody Williama Hilla Browna a Mramorová žena, aneb Tajemná modelka Louisy May Alcott. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola představuje úvod, kde předkládám důvody této práce, vymezuji argumentaci a vysvětluji použitou...
|
|
|
Emerson's Self-reliance as a Core Value of American Society
Zeimannová, Adéla ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Od doby vzniku americké společnosti až doposud, patří soběstačnost a svoboda mezi nejvíce rozpoznávané hodnoty této společnosti. Studie ukazují, že právě tyto hodnoty americké společnosti, i přes přizpůsobení politickým a sociologickým změnám, stále spojuje jejich původní společný základ. Tato práce zkoumá výhradně roli soběstačnosti ve spojení s americkým esejistou, spisovatelem a filozofem Ralphem Waldo Emersonem, a jeho přímým vlivem na ustanovení soběstačnosti, společně s hodnotami svobody a individualismu jako jedny z nejvýznamnějších hodnot americké společnosti. Cílem této práce je určit, zdali Emersonova teorie soběstačnosti a jeho ideologie ovlivňují myšlení moderní americké společnosti, a zdali hodnoty jím obohacené jsou nadále přítomny v moderní Americe. Výzkum této práce se soustředí především na to, jak se Emersonova ideologie byla schopna vštípit do myšlení Američanů od doby devatenáctého století, doby zrodu této ideologie, až po svůj význam v moderní Americe. Hlavním zdrojem Emersonových myšlenek se stala jeho esej stejnojmenného názvu, "Soběstačnost," ve které je tato teorie definována. Další jeho práce, především jeho další eseje, Příroda, "Historie," společně se sermony a deníky pomáhají s rozšířením a podporou myšlenek vyjádřených v "Soběstačnosti." Za účelem hlubšího vysvětlení...
|
|
|
The Function of Paranoia in Thomas Pynchon's Gravity's Rainbow
Burleson, Jason ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
(CZ) Tato diplomová práce se zabývá funkcí paranoie, která se nachází v knize Thomase Pynchona Gravity's Rainbow. Pynchonův román je rutinně považován za jedno z nejlepších děl Americké literatury, které vyšlo po druhé světové válce a žádná diskuse o této knize se nemůže vyhnout tématu paranoie. Použití slova paranoia sahá až do doby Hippokratovy a po staletích přidávání různých významů není již tento pojem omezen pouze na lékařskou komunitu. Poté, co toto slovo dosáhlo populárního použití neexistuje shoda ohledně definice tohoto pojmu. Nyní máurčitou svobodu, kterou Pynchon běžně využívá. Paranoia v tomto textu odolává izolaci. Specifický přístup k pochopení její funkce závisí na třech částech. Nejprve musí čtenář identifikovat nesčetné formy paranoie rozšířené skrz Gravity's Rainbow. Dále je třeba pochopit, proč konkrétní příklad představuje formu paranoie ve fiktivním světě Pynchona. A konečně, čtenář musí rozeznat, proč je izolovaná forma paranoiepřítomna a čeho chce Pynchon dosáhnout její přítomností. Paranoia, která se nachází v Gravity's Rainbow nemá pevný význam. Toto je Pynchonovo vědomé rozhodnutí a jeho hlavním cílem je destabilizovat celý příběh, což je nesmírná síla paranoie, kterou Pynchon pravidelně používá. Proto se funkce paranoie v tomto románu točí nejvíce kolem nestability. Je...
|
|
|
Pragmatic Method, Transformation, Perspectivism, and Individualism: The Cornerstone of Pragmatism Laid by Ralph Waldo Emerson
Ľuba, Peter ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je podať prehľad výsledkov analýzy literárnych zdrojov pragmatizmu a popísať podobné črty medzi filozofickými esejami a kázňami Ralpha Walda Emersona a filozofiou pragmatizmu. V jednotlivých kapitolách sa práca zameriava na porovnanie myšlienok pragmaticky zmýšľajúcich filozofov s myšlienkami Ralpha Walda Emersona, ktorý ich v niektorých prípadoch priamo, a v niektorých prípadoch nepriamo, myšlienkovo predchádza. V práci podávam analýzu toho, či sa jedná o zhodu v myšlienkových procesoch autorov, ako sú: Richard Bernstein, John Dewey, Sidney Hook, Richard Poirier, Richard Rorty, William James, alebo ide o priamy zdroj/inšpiráciu Emersonom. Prvá kapitola predstavuje svojim obsahom úvod do problematiky pragmatizmu. V druhej kapitole sa zameriavam na zhodnosť medzi myšlienkami v dielach Emersona, Williama Jamesa a Sidneyho Hooka. Tretia kapitola sa člení na dve podkapitoly: I. Emersonova orientácia na budúcnosť, II. pohľad Emersona na nekonečne prchavú realitu. V tejto kapitole porovnávam prácu Emersona s prorockým pragmatizmom Cornela Westa a s prístupom Richarda Rortyho, ktorý zastáva názor, že znaky a opisy sú prchavé. Štvrtá kapitola sa zaoberá Emersonovým perspektivizmom, kreatívnymi metaforami a predstavivosťou a tieto aspekty jeho tvorby porovnáva napríklad s...
|
|
|
Feminist Science Fiction: Cherie Priest's The Clockwork Century
Nováková, Petra ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Feministická Sci-fi Literatura: Mechanické století Cherie Priest Magisterská Práce Petra Nováková Abstrakt Marleen S. Barr, průkopnice feministické kritiky vědeckofantastické literatury, je otevřenou komentátorkou genderové nerovnosti v tomto žánru. Ve svých dílech Feministické fabulaci: Vesmírná / Postmoderní beletrie a v Budoucích ženách: Kritické antologii Barr definuje feministickou science fiction jako metafikci o patriarchální literatuře. Vymezuje se vůči autorům i kritikům, kteří recyklují příběhy limitované patriarchálním pojetím světa, a odmítá se podílet na propagaci literatury, v níž jsou ženy umlčeny či se stanou pouhými módními doplňky mužského hrdiny, které se chovají stereotypně ženským způsobem. Přestože Barr se zaměřuje na sci-fi literaturu orientovanou do budoucnosti a na zkoumání vesmíru, její analýza situace a postavení ženských postav je aplikovatelná i na žánr steampunku. Z tohoto pohledu může být feministická steampunk literatura chápána jako meditace o zavedených genderových normách. Tvorba Cherie Priest je zdárným příkladem inovativního přehodnocení genderových stereotypů, k čemuž Barr vyzývá ve svých kritických esejích. Jako žena i spisovatelka vědecko-fantastické literatury zvolila ve své steampunk sérii Mechanické století feministický přístup k science fiction. Ve svých románech...
|
|
|
The Concept of Property in the Context of Early American Political Writing
Čabartová, Kristýna ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Když sledujeme hodnoty, které se opakovaně objevují v rané americké literatuře, setkáváme se s ideály jako jsou svoboda, volnost a individualita. Ačkoliv majetek a vlastnictví jsou také klíčové v rámci ideologie a motivace Američanů, tyto pojmy se objevují v určitých kontextech velmi zřídka a jsou z nich často i úplně vynechány. Navzdory tomu, majetek byl vždy klíčovou záležitostí v americké kultuře a ekonomická výhodnost byla vždy na předním místě jak na politické tak na individuální úrovni. Tento jev lze pozorovat napříč celou americkou historií od jejího počátku až po současnost. Přesto existuje zvláštní trend v politických textech podceňovat důležitost majetku. V minulosti se o jeho důležitosti nespekulovalo (stačí nám se jen podívat na práce fylozofů jako byl John Locke) ale Američané na venek zaměnili majetek za svobodu. Navzdory tomu důležitost majetku nelze podceňovat. Díky analýze politických textů můžeme vidět, jak je uváděn jako podmínka pro svobodu a bezpečnost i když není centrálním tématem žádného hlavního raného amerického politického textu. Tato práce se zaměřuje na pojetí majetku v kontextu raných amerických politických dokumentů v období osmnáctého a devatenáctého století a čerpá z textů, jako jsou Deklarace nezávislosti, Listy federalistů, Antifederalistické dokumenty, Zdravý...
|
|
|
Changing Tendencies in Self-Conscious Narratives: A Contrastive Interpretation
Sedláček, Martin ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na souvislosti mezi vybranými metafikčními texty a narativní teorií. Výběr sestává ze dvou skupin sebereflexivních textů. První ze skupin se zaměřuje na metafikční tendence románů 17. a 18. století. Výběr záměrně nebere v úvahu původ textů. Kromě Toma Jonese od Henryho Fieldinga a Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho od Laurence Sterna se kapitola zabývá i Cervantesovým Důmyslným rytířem Donem Quijotem de la Manchou. Druhá ze skupin se zaměřuje na poválečnou americkou metafikci (Ztracen v panoptiku Johna Barthe, Sněhurka Donalda Barthelma a Jatka číslo pět Kurta Vonneguta). Tyto texty představují souvislý celek z předem vymezeného období. Obecně je metafikce chápána jako fikce o fikci. Předložená práce navrhuje odlišnou interpretaci, a to v rámci Foucaultova pojetí epistémé. Metafikce tak není chápána jako samostatný literární žánr, ale jako součást širšího kontextu chápání reprezentace. Reprezentace je v metafikci klíčovým pojmem a rostoucí vypravěčské sebeuvědomění tak lze interpretovat v širších souvislostech. Diplomová práce klade důraz na kontrastivní a interdisciplinární přístup. Práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitola představuje teoretický úvod zaměřený na problematickou definici metafikce. Opírá se o Dvorní dámy od Diega Velázqueze a...
|
|
|
Emersonianism, American Nationalism, and Nature in the Poetry of Robert Frost
Schröderová, Simona ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Cílem této práce je analyzovat tři dominantní aspekty poezie Roberta Frosta: za prvé jeho vztah s emersonismem, dále s americkým nacionalismem, a nakonec s přírodou. Mimo formu a důraz na rytmus a metrum jsou tyto tři aspekty do velké míry charakteristické pro Frostovu poezii, opakujíce se v celé řadě jeho básní. Analýza těchto aspektů poskytuje obsáhlý náhled na básníkovo dílo a osvětluje jeho jedinečný styl, rozpoznatelný svou hrou s představivostí, často opomíjenou nejednoznačností a dokonce obskuritou. Analýza bude provedena na základě detailního čtení Frostových básní, dostupných kritických zdrojů a skrze srovnání s autory, kteří se zabývají stejnými tématy a jejichž práce ovlivnila Frostovo dílo. U emersonismu bude Frostovo dílo srovnáno s Emersonovými esejemi a díly Thoreaua a Whitmana. Tito tři autoři měli na Frosta zásadní vliv. Zejména jejich koncepty individualismu, samostatnosti a života ve společnosti lze vysledovat v některých z Frostových nejznámějších básních jako je 'The Road Not Taken' či 'Mending Wall'. Frostovo pojetí těchto konceptů je však komplexnější, než se všeobecně považuje. Jeho práce s těmito tématy přináší především nejednoznačné výsledky. Vzhledem k tomu, že je individualismus koncept, který na půdě Spojených státu často splývá s nacionalismem, je to téma, kterým se...
|
|
|
"Písař Bartleby" v současné kultuře
Stejskalová, Tereza ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent) ; Arbeit, Marcel (oponent)
Tato dizertace zkoumá povídku Hermana Melvilla "Písař Bartleby" jako populární odkaz v současné kultuře. Nejen na poli literární kritiky, ale i v oblasti současné literatury a umění, politické teorie a filozofie se setkáváme s "Bartlebym" jako s příkladem autentického odporu vůči moci, politiky, jež poněkud nečekaně klade důraz na sílu netečnosti, pasivity a nesrozumitelnosti. Práce se zabývá důvody a motivy, jež vedou literární teoretiky, umělce a filozofy číst, interpretovat a používat tuto povídku právě tímto způsobem. Dizertace analyzuje povahu a opakující se vzorce, jež se objevují v "Bartlebyovském průmyslu," obrovském množství literárně-kritických textů rozebírajících tuto povídku. Všímá si, jakým způsobem se k povídce staví umělci, spisovatelé a filozofové. V první řadě ji využívají k řešení etických a politických problémů a její literární komplexnost pro ně není zas tak důležitá. Práce se zabývá popularitou "Bartlebyho" mezi postmarxistickými filozofy, jako jsou Slavoj Žižek, Giorgio Agamben a Gilles Deleuze. Četnost odkazů k tomuto literárnímu textu na poli filozofie souvisí s konkrétní funkcí, jíž literatura v této oblasti vykonává. Jde při tom o otázku legitimity filozofických čtení, jež odmítají přistupovat k literárnímu textu v jeho významové bohatosti a skrze své zjednodušující interpretace...
|
host ::
RSS.