|
| |
|
|
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové v letech 1868-1926
Fiala, Jiří ; Šouša, Jiří (oponent) ; Šůla, Jaroslav (oponent)
Záložní úvěrní ústav vznikl v roce 18 68 jako nejstarší prostředí součástí nacionálně česká akciová královéhradeckého regionu. banka ve specifickém Jeho zrod byl samozřejmou probíhajícího procesu akumulace a koncentrace drobného nacionálně českého kap i tál u. Za vznikem banky stály především východočeské záložny a v nich působící malí a střední podnikatelé. Pro Záložní úvěrní ústav bylo charakteristické úzké, sepětí Hradce udrželo deprese z původního místních Králové) a banku při (stagnace) svépomocného určení banky vycházející, podnikatelů, komunální samosprávy (města jeho bankovního managementu. Toto "sepětí" "životě" v období dlouholeté hospodářské 70. a 80. let 19. století a umožnilo ji i pozvolný vzestup a podnikatelský rozmach ve druhé polovině let devadesátých. Silné postavení regionální elity v čele bankovního managementu však zároveň de facto znemožňovalo kritickou reflexi výsledků činnosti (úspěšnosti) bankovního managementu ze strany akcionářů banky. Úzké propojení a faktická "symbióza" na Královéhradecku působících podnikatelů zasedajících v místní samosprávě a statutárních orgánů banky pokračovala i poté co na počátku 20. století došlo ke generační obměně místní finanční elity, která v bankovním managementu postupně nahrazovala "původní" generaci zakladatelů banky. Omlazený bankovní management...
|
|
|
Fenomén družstevnictví na českém venkově
Brízová, Eva ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami družstevní formy hospodaření na českém venkově a změnami, které působení družstev zpětně přineslo do života vesnice. V popředí zájmu stojí okolnosti a důvody, které vedly tisíce lidí ke sdružení sil a účasti na společném hospodaření. Zabývá se organizační strukturou a principy, na kterých toto hospodaření stálo, a jejich proměnami v měnících se politických systémech. V neposlední řadě představuje družstevnictví jako nástroj společenských změn v teoretických úvahách politiků a národohospodářů. Pozornost je věnována významu družstevních elit v politice a využívání družstevních myšlenek pro ideologické účely. Práce se soustřeďuje na české země, pouze v záležitostech širšího kontextu poukazuje na družstevnictví v jiných oblastech. Práce je chronologicky řazena od začátků zemědělského družstevnictví v druhé polovině 19. století po únor 1948, kdy došlo k diskontinuální změně systému a následné kolektivizaci.
|
|
|
Banka Slavia 1869 -1918. Podnikání, podnikatelské strategie a sociální zakotvení.
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je případovou studií vývoje Vzájemně pojišťovací banky Slavie v letech 1869-1918. Představuje příspěvek k business history českého podnikání v dlouhém devatenáctém století. Studie sleduje Slavii jako podnikatelský subjekt a zasazuje ho do kontextu pojišťovnictví monarchie. Pozornost je věnována procesu zakládání pojišťovny a jeho předpokladům. Jádro práce představuje analýza podnikatelské strategie managementu podniku v jednotlivých pojistných odvětvích, ve vztahu k investicím i vzhledem ke kartelovým organizacím. Práce zároveň sleduje sociální zakotvení Slavie, jak v sociálních sítích podnikatelstva, tak v klientele, přičemž se zabývá sociálními a kulturními předpoklady šíření pojišťování v české společnosti. Práce z oblasti podnikových dějin, s přesahy do dějin politických a sociálních, je založena především na interpretaci primárních pramenů.
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
|
|
Personální "očista" na ústředních úřadech Československé republiky po roce 1945
Šímová, Eva ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se v širších souvislostech zabývá tématem personální "očisty" v oblasti veřejné správy v Československé republice po druhé světové válce. "Očista" veřejných zaměstnanců je uváděna v kontextu s celkovým vývojem československého státu v letech 1945 - 1948 a se všeobecnými požadavky na provedení poválečné "očisty". Pozornost je věnována postavení veřejných zaměstnanců, zejména v období Protektorátu Čechy a Morava a v době poválečné. Dále je práce zaměřena na činnost očistných komisí, které působily na základě dekretu prezidenta republiky. U vybraných ministerstev je proveden rozbor formou sondy a porovnání modelových případů provádění "očisty" v řadách veřejných zaměstnanců.
|
|
|
Národní shromáždění v letech 1945-1948
Dobeš, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá okolnostmi, za nichž bylo národní shromáždění v Československu obnovováno a za jakých pak až do roku 1948 fungovalo. Všímá si i celkového vývoje v letech 1945-1948, ústavněprávní situace, v níž se Československo nacházelo, profesního složení Národního shromáždění a právního postavení jeho členů. Cílem práce je též ukázat, jak se po válce měnila očekávání kladená na parlament. Pokouší se vysvětlit, jakou úlohu hrál parlament v podmínkách lidové demokracie. V Československu byl po osvobození nastolen zvláštní politický systém, jehož jádro spočívalo v instituci Národní fronty, která sdružovala všechny povolené politické strany. Specifickým rysem tohoto systému byla skutečnost, že v něm neexistovala opozice a ani koalice v běžném smyslu. Všechny strany tvořily vládu. Vzhledem k tomu ani nemá smysl hovořit o parlamentní většině a menšině. Předkládaná práce zkoumá, nakolik tyto mimořádné podmínky poznamenaly činnost parlamentu. Snaží se dokázat, že ačkoliv se od parlamentu očekávalo, že bude spolehlivým partnerem vlády, část poslanců se s takovou pasivní rolí nesmířila. Snažili se korigovat některé vládní návrhy nebo je alespoň podrobovat kritice. V četných rozpravách k prohlášením ministrů formulovali postoje odlišné od oficiální vládní politiky. Parlament tak do jisté míry nahrazoval...
|
|
|
Obecné školství bývalého okresu Karlínského v závěru 19. a v první polovině 20. století (jeho struktura a písemnosti)
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o písemnostech škol bývalého okresu Karlínského v době jeho trvání od roku 1851 do roku 1927 na příkladu obecných škol v Brandýse nad Labem, Staré Boleslavi, Klecanech, Odoleně Vodě, Panenských Břežanech a Veliké Vsi. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se nejprve zabývám dějinami školství od reforem Marie Terezie po první Československou republiku a školskou správou této doby, především se však zaměřuji na nižší stupně školství, dále představuji bývalý okres Karlínský, zejména jednotlivá města a obce, jejichž obecné školy spolu se svými písemnostmi byly vybrány za zkoumaný vzorek a na konci této části nastiňuji historii sledovaných škol. V jádru práce srovnávám vybrané písemnosti škol - jmenovitě třídní výkazy, třídní knihy, katalogy škole odrostlé mládeže, hlavní matriky, konferenční protokoly a školní kroniky a sleduji jejich vývoj. Klíčová slova Karlínský okres, obecné školství, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Klecany, Odolena Voda, Panenské Břežany, Veliká Ves
|
host ::
RSS.