|
|
Glykobiologie nádorů hlavy a krku
Szabo, Pavol ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Povrch buněk je bohatě pokryt oligosacharidy, které jsou v plazmalemě ukotvené pomocí proteinů a lipidů. Oligosacharidy zprostředkují vzájemnou vazbu mezi buňkami nebo vazbu buněk k složkám extracelulární matrix. Galektiny jsou živočišné lektinů které mají afinitu k oligosacharidům obsahujícím β-galaktózu. Jsou to multifaktoriální proteiny, které se účastňují řady reakcí v organizmu, jako jsou mezibuněčné interakce, interakce buněk s mezibuněčnou hmotou, proliferace i apoptóza a sestřih pre-mRNA. Proteiny po translaci procházejí různými strukturálnimy úpravami, které mají vliv na jejich funkci. Galektin-3 je možný prognostický ukazatel u nádorů vycházejících z vrstevnatých dlaždicových epitelů je fosforylován na N-konci. Prokázali jsme, že tato posttranslační modifikace nemá vliv na jeho vazebnou reaktivitu. Jiný endogenní lektin, galektin-1 je charakteristickou molekulou nádorového stromatu a granulační tkáně hojícího se poranění. Zjistili jsme, že galektin-1 indukuje na TGF-β nezávislý in vitro přechod normálních fibroblastů na myofibroblasty včetně produkce sítě extracelulární matrix bohaté fibronektinem a galektinem-1. Tento poznatek je využitelný v terapii hojení ran a v tkáňovém inženýrství. Dnes je jasné, že nádorové stroma ovlivňuje i biologické vlastnosti nádoru (lokální agresivita,...
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Haninec, Pavel (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Cell and Molecular Characterization of Failed Human Corneal Grafts. The Role of Matrix Metalloproteinases in Recurrent Corneal Melting.
Brejchová, Kristýna ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Cílem této práce bylo studium vlivu matrix metaloproteináz (MMP) na opakovanou keratolýzu lidské rohovky. Dvacet tři rohovek s keratolýzou získaných od sedmi pacientů bylo rozděleno do tří skupin: a) pacienti s primárním Sjögrenovým syndromem, b) pacienti s revmatoidní artritidou, c) pacienti s dalšími keratolýzu doprovázejícími chorobami. Kontrolní tkáň tvořilo jedenáct kadaverózních rohovek. Přítomnost MMP-1, -2, -3, -7, -8, -9, a -13 byla detekována metodou nepřímé imunohistochemie. Aktivita MMP-2 a -9 byla zjišťována želatinovou a aktivita MMP-3 a -7 kaseinovou zymografií. Koncentrace aktivní MMP-1 a -3 byla stanovena aktivačními analýzami. Při imunodetekci MMPs byla v porovnání s negativními či slabě pozitivními kontrolami pozorována zvýšená intenzita signálu MMP-1 - 2, -3, -7, -8 a -9 v epitelu a stromatu téměř u všech patologických vzorků. V endotelu byla u většiny vzorků zaznamenána zvýšená hladina MMP-2 ve skupině II a III a MMP-9 ve skupině I. Želatinová zymografie prokázala zvýšenou aktivitu MMP-2 u šesti a MMP-9 u všech rohovek s keratolýzou. Neaktivní formy MMP-3 a -7 byly přítomny u většiny patologických vzorků všech tří skupin, aktivní formy těchto enzymů byly zaznamenány každá pouze u jednoho vzorku ze skupiny I, zatímco kontrolní vzorky byly negativní. Signifikantně zvýšená...
|
|
|
Mezibuněčné interakce v kožních nádorech.
Kučera, Jan ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Kovář, Marek (oponent)
Tato disertační práce je zaměřená na studium mezibuněčných interakcí u kožních nádorů. Je založena na 5 původních publikacích, které se věnují několika tematickým okruhům. Věnovali jsme se studiu původu nádorově asociovaných fibroblastů ve vztahu k primární nádorové populaci. Prokázali jsme pomocí myšího modelu, že nádorově asociované fibroblasty vzniklé v okolí implantovaného tumoru byly původem hostitelského organismu, a tedy že nevznikly transformací přímo z nádorových buněk. Dále jsme experimentálně sledovali vztah mezi nádorově asociovanými fibroblasty a keratinocyty. Prokázali jsme, že nádorově asociované fibroblasty z melanomu ovlivňují keratinocyty, které pod jejich vlivem získávají znaky typicky pozorované u migrujících buněk a u buněk podléhajících epitelově mezenchymálního přechodu. Studovali jsme interakce mezi zdravými fibroblasty a nádorovými buňkami. Prokázali jsme, že fibroblasty odebrané ze zdravé kůže u pacienta postiženého melanomem se signifikantně odlišují od kontrolních fibroblastů zdravých dárců v expresním profilu. Změny v distálních fibroblastech podporují pohled na melanom jako na systémové onemocnění. Dále jsme prokázali, že na rozdíl od BRAF pozitivních melanomových buněk, melanom asociované fibroblasty nenesou BRAF mutaci, a tedy nevznikly přechodem z melanomu....
|
|
|
Overcoming cancer resistance to chemotherapy through HPMA copolymer conjugates
Sivák, Ladislav ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Mnohočetná léková rezistence (MDR) představuje jednu z nejběžnějších a z nejzávažnějších komplikací při chemoterapii nádorových onemocnění. Hlavní mechanismem podílejícím se na vzniku MDR nádorových buněk je zvýšená exprese ATP-dependentních ABC transportérů, zejména P-glykoproteinu (P-gp). P-gp jako effluxní pumpa snižuje cytoplazmatickou koncentraci řady protinádorových léčiv. Otestovali jsme cytotoxický a cytostatický efekt polymerních konjugátů na bázi N-(2- hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA) nesoucí protinádorové léčivo a inhibitor P-gp in vitro a in vivo na nádorech s MDR. Na MDR myších i lidských nádorových liniích jsme prokázali, že polymerní konjugáty nesoucí protinádorové léčivo a inhibitor P-gp nejenom efektivně inhibují aktivitu P-gp a tím zvyšují intracelulární akumulaci daného cytostatika, ale také zvyšují jeho cytostatickou a cytotoxickou aktivitu in vitro a in vivo. Léčba pomocí konjugátu nesoucího doxorubicin (Dox) a derivát reversinu 121 (R121) vedla k signifikantní inhibici růstu nádorů a prodloužení doby přežití myší u nádorových modelů P388/MDR a CT26. U modelu CT26 dokonce došlo ke kompletní regresi nádorů u 6 z experimentální skupiny 8 myší nesoucí nádor. Dále jsme otestovali schopnost diblokového konjugátu nesoucího Dox a skládajícího se z HPMA kopolymerního řetězce a...
|
|
|
Studium mezibuněčných interakcí v nádorech.
Jechová, Alžběta ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Skalníková, Helena (oponent) ; Masařík, Michal (oponent)
Nádory jsou tvořené vedle vlastních nádorových buněk také mnoha maligně netransformovanými buněčnými elementy a mimobuněčnou složkou. Toto tzv. nádorové mikroprostředí neboli stroma významně ovlivňuje biologické vlastnosti nádoru prostřednictvím mezibuněčných interakcí. V předkládané disertační práci jsem se soustředila zejména na studium nádorově asociovaných fibroblastů u dlaždicových karcinomů hlavy a krku, maligního melanomu a glioblastomu. Prezentovaná data ukazují přítomnost buněk s mezenchymálními charakteristikami i ve stromatu glioblastomu, které by mohly mít potenciálně pozitivní vliv na proliferační aktivitu a invazivitu glioblastomových buněk. U maligního melanomu je třeba zohlednit i keratinocyty jakožto hlavní buňku epidermis podílející se na řízení nádorových melanocytů. Kondiciované médium z kokultury UVB ozářených keratinocytů a neozářených fibroblastů stimuluje invazivitu buněk maligního melanomu. Cílené ovlivnění nádorového stromatu by mohlo znamenat nový směr v onkologické terapii, proto jsme se v další práci zaměřili na vliv syntetického polyaminu na tvorbu myofibroblastů, které jsou aktivní součástí populace nádorově asociovaných fibroblastů. Testovaný polyamin zabraňuje jejich vzniku, ale postrádá efekt na již vytvořené myofibroblasty nebo hladké svalové buňky. Dále jsme se...
|
|
|
Anti-tumor activity and toxicity of HPMA copolymer conjugates bearing cytostatic drug
Tomalová, Barbora ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Špíšek, Radek (oponent)
8 ABSTRAKT V této studii jsme se zaměřili na testování biologické aktivity a farmakologických vlastností vybraných konjugátů na bázi HPMA kopolymerů nesoucí léčivo. Určili jsme jejich cytostatickou aktivitu in vitro, toxicitu in vivo a terapeutický efekt v myších nádorových modelech. Porovnáním maximální tolerované dávky (MTD) dvou strukturně odlišných konjugátů na bázi HPMA kopolymerů nesoucích doxorubicin (DOX) vázaný pH senzitivní hydrazonovou vazbou (HPMA-DOXHYD ) jsme prokázali, že vysokomolekulární nedegradovatelný hvězdicový HPMA-DOXHYD konjugát má relativně nízkou MTD, přibližně 22,5 mg DOX/kg, zatímco lineární HPMA-DOXHYD konjugát má MTD okolo 85 mg DOX/kg. Lineární konjugát má tedy 3,7krát vyšší MTD než hvězdicový. Následně jsme také ukázali, že lineární konjugát je účinnější při léčbě solidního EL4 lymfomu zatímco hvězdicový konjugát jej předčil v léčbě BCL1 leukémie. Porovnali jsme také biologickou aktivitu hvězdicového a lineárního HPMA kopolymeru nesoucího docetaxel (DTX) vázaný pH senzitivní hydrazonovou vazbou (HPMA-DTXHYD ). MTD hvězdicového (~160 mg DOX/kg) byla 4krát vyšší než MTD volného DTX (40 mg/kg). MTD lineárního HPMA- DTXHYD konjugátu jsme nebyli schopni určit, jelikož převyšovala dávku 200 mg DTX/kg, což bylo nejvyšší množství, které jsme byli schopni podat jako bolus....
|
|
|
Polymerní nosiče léčiv na bázi HPMA kopolymerů usnadňující směrování do pevných nádorů a pH-řízenou aktivaci léčiva
Chytil, Petr ; Ulbrich, Karel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
ll I 1. Souhrn disertačnípráce Úvod PouŽití polymerních nosičůprotinádorových léčivpředstavuje slibný přístup k léčběnádorových onemocnění. Konjugace cýotoxických léčivs polymery mŮže redukovatjejich toxicitu a imunogenicitu, eliminovat nežád,oucíinterakce v těle, zlepšit jejichrozpustnost, biologickou dostupnost a stabilitu (vůčipůsobeníenzymů, teploty, atd.)a prodlouŽit dobu cirkulace v krvi. Navíc polynerní nosiče léčivumožňujíspeciÍickoudopravu léčivado léčenétkáně a v nířídit jeho uvolňování v terapeuticky aktivní formě.Prvnípráce se objevily na konci 70, |et20. století, od tédoby byt koncept použitípolymerních nosičůléčivpostupně akceptován. Zák|adní strukfura systémůza|ožených na vodorozpustných pol1rrnemích nosičíchléčivse skládá ze tŤíčástí:zpolymerního nosiče,biodegradovatelné spojky a léčiva.Preferovanínn způsobem připojení léčivak polymeru je navázání kovalentn ívazbouprostřednictvím vhodně volené spojky, toto spojení by totiž mělo umoŽnit řízeníuvolňování léčivav poškozenétkáni nebo v jednotlivých buňkách . Zřejměvětšina dosudsfudovaných polymemích nosičůkancerostatik byla zamýšlena jako lysosomotropnísystémy, ve kterých má bý,t léčivouvolňováno v důsledku působeníenzymův lysosomechnádorových buněk' Vposlední době byl častostudován i způsobuvolňování léčiva,přikterémje hydrolytické uvolň ování...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.