|
|
Využití čchi kungu pro trénink vnímání tělesného schématu.
Pospíšilová, Eva ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Využití čchi-kungu pro trénink vnímání tělesného schématu Shrnutí: Cílem práce je ověřit přítomnost alfa aktivity v elektroencefalografickém záznamu v průběhu cvičení čchi-kungu s očima otevřenýma a zavřenýma a vyhodnotit změny v distribuci skalpové alfa aktivity s nativním EEG před a po cvičení. Sledovaný výzkumný soubor byl tvořen 5 probandy ve věkovém rozmezí 27 - 52 let, kteří praktikovali čchi-kung minimálně po dobu 12 měsíců. Výsledky prokázaly výskyt alfa aktivity během cvičení čchi kungu se zavřenýma očima u čtyř probandů, u třech probandů byla také přítomna alfa aktivita v průběhu cvičení s očima otevřenýma. Dále byla prokázána změna distribuce alfa aktivity během cvičení čchi-kungu s očima otevřenýma a to z parietookcipitálních oblastí směrem temporofrontálně v porovnání se cvičením se zavřenýma očima a nativním EEG před a po cvičení. Získané výsledky podporují v literatuře popisovanou změnu generátorů alfa aktivity lokalizovanou v hlubokých strukturách mozku. Tento proces je spojován se snížením aktivity cerebrálního kortexu a zvýšením v určitých limbických strukturách. Klíčová slova: EEG, alfa aktivita, somatognostické funkce, mapování mozku
|
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje onemocnění černý kašel. CyaA se váže na fagocytické buňky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dvě různé aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvoří v membráně buňky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravděpodobně funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu buňky, při čemž dochází též ke vstupu vánenatých iontů do buňky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci buněčný kalmodulin a katalyzuje rychlou přeměnu buněčného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA způsobuje rovněž únik draselných iontů z CD11b+ buněk. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontů je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu způsobuje únik draselných iontů se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvořit cAMP. Únik draselných iontů způsobený CyaA tedy není ovlivněn zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací způsobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstraněnou AC doménou, měla i přes svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umělých...
|
|
| |
|
|
Mechanismy vzniku patologických bolestivých stavů a úloha vaniloidních TRPV1 receptorů
Pospíšilová, Eva ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Tkáňové poranění vede v důsledku působení mechanismů periferní senzitizace primárních nociceptorů a centrální senzitizace neuronů v zadních rozích míchy ke zvýšení citlivosti organismu na bolestivé i nebolestivé podněty. V těchto procesech hraje klíčovou úlohu subpopulace kapsaicin - senzitivních senzorických neuronů. Kapsaicin-senzitivní neurony exprimují na svých periferních i centrálních zakončeních kapsaicinové TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) receptory, lokální aplikace vysoké dávky kapsaicinu může způsobit regionální destrukci těchto zakončení. TRPV1 receptory se rozhodujícím způsobem podílí na neurálním přenosu nociceptivní informace a na jeho modulaci. Cílem studie bylo ověřit úlohu kapsaicin - senzitivních primárních aferentních vláken a roli periferních i centrálních TRPV1 receptorů v rozvoji hypersenzitivity vznikající po poranění chirurgickým zákrokem, otestovat účinek vysoké dávky kapsaicinu a specifického TRPV1 antagonisty na pooperační bolest a blíže objasnit funkci centrálních TRPV1 receptorů v mechanismech nocicepce. Na zvířecím modelu plantární incise byly behaviorálními metodami testovány odpovědi zvířat na mechanické (pomocí Von Freyových vláken) a tepelné podněty (pomocí tepelného zdroje) před provedením a v několika časových intervalech po provedení chirurgického...
|
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klícovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která zpusobuje onemocnení cerný kašel. CyaA se váže na fagocytické bunky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dve ruzné aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvorí v membráne bunky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravdepodobne funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu bunky, pri cemž dochází též ke vstupu vánenatých iontu do bunky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci bunecný kalmodulin a katalyzuje rychlou premenu bunecného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA zpusobuje rovnež únik draselných iontu z CD11b+ bunek. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontu je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu zpusobuje únik draselných iontu se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvorit cAMP. Únik draselných iontu zpusobený CyaA tedy není ovlivnen zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací zpusobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstranenou AC doménou, mela i pres svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umelých...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelské postupy v interních oborech v kontextu s vývojem
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Ošetřovatelskými postupy se rozumí poznatky a návody, jak provádět ošetřovatelskou činnost, abychom dosáhli co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Nejedná se o neměnná pravidla, jejich vývoj je závislý na rozvoji medicíny a technologie. Jsou v souladu s medicínskými a technologickými poznatky. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj vybraných ošetřovatelských postupů v interních oborech od období do druhé poloviny devatenáctého století až po současnost. Jednalo se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu studium/analýza písemných dokumentů. Metodika dané práce byla založena na procesu vyhledávání, třídění a následném zpracování historických, archivních publikací i soudobých odborných pramenů souvisejících s tímto tématem. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá historií ošetřovatelství. Nalezneme zde stručně popsané počátky ošetřovatelství i faktory, které ošetřovatelství ovlivnily a ovlivňují jej i dnes. Základy moderního ošetřovatelství se utvářely zásluhou Florence Nightingale, která měla mimo jiné významný vliv na rozvoji ošetřovatelství v českých zemích. Historie českého ošetřovatelství je zasazena do období, které souvisí s první a druhou světovou válkou. Druhá část je věnována konkrétním ošetřovatelským činnostem týkajících se zdravého obydlí, pokoje pro nemocné, lůžka pro nemocné a jeho úpravy, péče o hygienu nemocných a sledování vitálních funkcí; počínaje obdobím do druhé poloviny devatenáctého století, neboť v polovině devatenáctého století vznikla skutečná ošetřovatelská profese. Jednotlivé etapy jsou vymezeny po deseti letech. Lze v nich spatřovat komplexní vývoj konkrétních ošetřovatelských postupů od jejich počátků až po dnešní dobu. Ve zmapování historického vývoje vybraných ošetřovatelských postupů vnímám možný přínos mé práce pro dnešní sestry, které se díky znalosti minulosti mohou vyvarovat jednak chyb a také používání postupů, které jsou v současné době překonané. Dále může má práce vést k reflexi současných postupů, které mohou být v budoucnosti ošetřovatelství nahrazeny postupy dokonalejšími.
|
|
|
Digitalizace veřejných projekcí
Pospíšilová, Eva ; Danielis, Aleš (vedoucí práce) ; Vítek, Petr (oponent)
Magisterská práce ?Digitalizace veřejných projekcí? se zabývá příchodem digitalizace do filmové distribuce. Pokouší se zmapovat současný ?přechodový? stav a nastínit průběh této změny v následujících letech. Snaží se co nejsrozumitelnější cestou obeznámit čtenáře se základními pojmy, které se používají v digitální kinematografii. Porovnává digitální a klasickou filmovou projekci a popisuje jejich technologické i ekonomické výhody a nevýhody. Popisuje technické parametry v současnosti dostupných digitálních projekčních zařízení, jejich pravděpodobný vývoj a nové 3D digitální technologie. Zabývá se novými normami stanovenými americkou iniciativou ?Digital Cinema Initiatives? a francouzskou ?AFNOR?. A nakonec srovnává již fungující přechod klasické filmové distribuce k digitální v USA a snaží se uvést možné modely přechodu v Evropě, kde jsou podmínky odlišné.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí.
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Abstrakt Stále modernější prostředky ve zdravotnictví umožňují řešit léčbu zlomenin především operací. Avšak ne každý pacient je k operaci indikován. I dnes se setkáváme na standardních ošetřovacích jednotkách i jednotkách intenzivní péče s pacientem s extenzí. Proto sestry musí vědět, jak pečovat o tohoto pacienta a jak předcházet imobilizačnímu syndromu, jež u pacienta s extenzí hrozí, a může mu přivodit řadu závažných komplikací. Cíli této bakalářské práce bylo zjistit negativní faktory ovlivňující vznik imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí, porovnat odlišnosti v používání pomůcek k prevenci imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí na standardní ošetřovatelské jednotce a jednotce intenzivní péče a zjistit, zda jsou pacienti s extenzí seznámeni s možností vzniku imobilizačního syndromu. Byly stanoveny čtyři hypotézy. V hypotéze 1 se předpokládalo, že nevhodně zvolené polohování ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se potvrdila, nevhodně zvolené polohování se nejčastěji podílí na vzniku imobilizačního syndromu. V hypotéze 2 se předpokládalo, že nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se taktéž potvrdila, nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. V hypotéze 3 se předpokládalo, že na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovací jednotce. Tato hypotéza se rovněž potvrdila, na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovatelské jednotce. V hypotéze 4 bylo předpokládáno, že pacienti s extenzí nemají informace o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Tato hypotéza byla vyvrácena, pacienti s extenzí jsou informováni o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Jako výzkumný vzorek byly osloveny sestry na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní Nemocnice Olomouc a Vojenské Nemocnice Olomouc. Sběr dat byl proveden metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymních dotazníků. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, z nichž mohlo být použito ke konečnému vyhodnocení 68 dotazníků. Zbylé dotazníky bylo nutno z šetření vyřadit z důvodu nedostatečného vyplnění sestrami. Tato práce by mohla přispět k doplnění edukačního materiálu pro pacienty s extenzí a k rozšíření znalostí sester v oblasti péče o tohoto pacienta.
|
host ::
RSS.