|
|
Percepce krajinného dědictví místním obyvatelstvem lokality Plešivec
Sedláčková, Hana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá percepcí krajiny na příkladu lokality Plešivec nacházející se v okrese Příbram. Hlavním cílem práce je zhodnotit percepci lokality místním obyvatelstvem. V práci je zkoumána návštěvnost místních obyvatel a jejich znalost o dané lokalitě. Práce se dále věnuje percepci návštěvnosti a hodnocení krajinných prvků. Výzkum byl proveden pomocí 50 polostandardizovaných rozhovorů ve vymezeném nejbližším okolí Plešivce. Bylo zjištěno, že Plešivec je obyvateli vnímán pozitivně a nejhodnotnějšími krajinnými prvky kopce jsou např. vyhlídka Čertova kazatelna na Velké skále, Smaragdové jezírko či Krkavčí skály. Dominantní Olymp Brd Plešivec má tedy na své okolí velký vliv. Místní obyvatelé ho využívají k rekreačním aktivitám a vnímají jej jako symbol svého bydliště.
|
|
| |
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza cestovního ruchu na Příbramsku se zaměřením na montánní cestovní ruch
Mokruša, Oldřich ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu v Příbrami. Konkrétněji se zaměřuje na montánní cestovní ruch, jeho projevy ve světě, v Evropě a v Česku, detailně pak studuje možnosti a rozvoj modelového území Příbramska. Cílem práce je charakterizovat novou formu cestovního ruchu a aplikovat získané poznatky na vybrané území. V první části se zaměřuje na definování a vymezení montánního cestovního ruchu v rámci světového turismu. Je diskutována složitost vymezení, vhodné předpoklady a důležitost této formy cestovního ruchu v globálním, evropském a specificky v českém měřítku. Práce se dále zabývá aktuálním stavem hornických objektů na Příbramsku a jejich využitím v montánním turismu. Současně jsou řešeny i negativní dopady vzniklé probíhající pandemií covidu-19. Ze získaných poznatků a řízených rozhovorů jsou analyzovány nedostatky a zpracovány možnosti dalšího rozvoje montánního turismu. Výsledky ukázaly, že ačkoliv je montánní cestovní ruch na Příbramsku značně rozvinut, stále existuje nevyužitý potenciál pro budoucí růst. Klíčová slova: cestovní ruch, montánní cestovní ruch, Příbram, Hornické muzeum
|
|
|
Mapování upravenosti říčního koryta řeky Bíliny se zaměřením na riziko povodní
Jelen, Jakub
Název: Mapování upravenosti říčního koryta řeky Bíliny se zaměřením na riziko povodní Abstrakt V současné době je velice aktuální téma povodňových událostí a s tím souvisejících stavů koryt říčních toků. Následující práce se zabývá hodnocením jednotlivých druhů antropogenních zásahů do přirozenosti říčních koryt a jejich okolí a dále antropogenními změnami v krajině a jejich dopady na hydrologické poměry daného povodí a případnými dopady na vznik a průběh povodní. V práci je předložena vlastní metodika terénního mapování. Tato metodika je oproti ostatním navržená k mapování klidového stavu řek a poukazuje na případná povodňová rizika. Pomáhá vytipovat potenciální riziková místa, kde by při případné povodňové události mohlo docházet k větším škodám. Navržená metodika je testovaná na dílčím úseku vodního toku Bíliny, na kterém je dále zpracována historie povodňových událostí a provedeno terénní šetření a fotodokumentace současného stavu upravenosti říčního koryta. Klíčová slova povodně, riziko, metodika, řeka Bílina, antropogenní úpravy
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.