|
|
Transpacifické partnerství jako součást strategie amerického "návratu" do Asie a jeho dopady na Jižní Koreu.
Srpová, Laura ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Transpacifického partnerství (TPP) jako součásti americké zahraničně-politické strategie "návratu" do Asie. Zaměřuje se na posouzení vztahu USA a Jižní Koreje v kontextu politiky "návratu" do Asie. TPP jako ekonomická součást této politiky, je nově plánovanou zónou volného obchodu sdružující státy asijsko-pacifického regionu jehož součástí se má stát i Jižní Korea. Čína a USA jsou největšími a ekonomicky nejvýznačnějšími zeměmi regionu, proto jejich vzájemnou rivalitu sledují asijsko-pacifické státy včetně Jižní Koreje s obavami. Současný čínský mocenský a ekonomický vzestup ovlivňuje vztah mezi tradičními spojenci Jížní Koreou a Spojenými státy. Proto se dále text zabývá otázkou čínského vlivu v procesu rozhodování Jižní Koreje o vstupu do TPP. Práce vychází z předpokladu, že spojenectví s Čínou, ač je ekonomicky výhodnější nutí Koreu, aby se připojila k Transpacifickému partnerství vedenému Spojenými státy a unikla tak z jejího mocenského orbitu a zaujala vyvážený vztah k oběma velmocem. Z tohoto vyváženého postavení a zároveň ekonomické integrace v asijsko-pacifickém regionu bude Jižní Korea těžit. Politicky sice zůstane čínským partnerem, ale zachová si ochranu Spojených států před čínskou hegemonií. Klíčová slova Transpacifické partnerství, "Návrat do Asie",...
|
|
|
"Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961
Procházková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Druhá berlínská krize představuje jeden z důležitých mezníků ve vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války. Berlín byl po druhé světové válce rozdělen do čtyř okupačních zón, tato situace vyústila po vzniku dvou německých států do rozdělení města na západní a východní část. Na konci roku 1958 pohrozil sovětský vůdce Nikita Chruščov západním mocnostem, že podepíše separátní mírovou smlouvu s Německou demokratickou republikou a předá kontrolu nad přístupem do Západního Berlína východoněmeckým orgánům. Následná čtyřstranná jednání okupačních mocností nedokázala nalézt řešení berlínské otázky. Po prezidentských volbách roku 1960 se stal prezidentem Spojených států amerických John F. Kennedy, a zdědil tak berlínskou otázku po svém předchůdci. Bakalářská práce "Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961" se zaměřuje na dva klíčové momenty ve vývoji krize - první setkání Kennedyho a Chruščova, k němuž došlo ve Vídni v červnu 1961, a uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem následované výstavbou berlínské zdi v srpnu 1961. Jejím cílem je analyzovat reakci Spojených států na tyto události za pomoci tří teoretických přístupů - teorie racionální volby, teorie organizačního chování a teorie vládní politiky.
|
|
|
The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the United States : the evolving interpretation of the Equal Protection Clause
Martinec, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce nazvaná The Issue of Race in the Jurisprudence of the Supreme Court of the United States: The Evolving Interpretation of the Equal Protection Clause analyzuje judikaturu Nejvyššího soudu Spojených států amerických týkající se Equal Protection Clause, tedy ustanovení zakotvující rovnou ochranu práv, a to konkrétně rozsudky Plessy v. Ferguson, Sweatt v. Painter, Brown v. Board of Education, Topeka, Regents of the University of California v. Bakke, Grutter v. Bollinger, Gratz v. Bollinger, Fisher v. University of Texas a Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Na analýze výše zmíněných rozsudků práce ukazuje, jak se postupem času vyvíjelo filozofické zakotvení Nejvyššího soudu, kdy po druhé světové válce byl soud silně ovlivněn přirozeně-právním myšlením, které mírně převážilo do té doby dominující pozitivně-právní filozofii, což vedlo k ústavněprávnímu etablování tzv. affirmative- action názorem soudce Powella v případu Bakke a zejména pak rozsudkem ve věci Grutter. Přirozenoprávní myšlení se však nikdy tak dominantním, jako byl v devatenáctém století právní pozitivismus ve věcech Gratz, což byl sesterský případ k případu Grutter, a zejména pak poslední rozsudky ve věcech Fisher a Schuette ukazují, že pozitivněprávní proud začíná, i vlivem změn v obsazení Nejvyššího soudu...
|
|
|
The Impact of China's Engagement in Sub-Saharan Africa on U.S. Political and Economical Interests on the Continent (2000-2012)
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|
|
|
Trojúhelníková diplomacie - vzájemný vliv americko-čínských a americko-sovětských vztahů za Nixonovy administrativy
Pečeňa, Michal ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou trojúhelníkové diplomacie, tj. Nixonovy a Kissingerovy zahraničněpolitické strategie, která cílevědomě pracuje s propojeností čínsko-amerického sblížení s politikou uvolňování napětí se Sovětským svazem. Rozhodli jsme se sesbírat informace z různých zdrojů a spojit je do soudržné podoby. Analyzujeme mezinárodní kontext, který předcházel vzniku trojúhelníkové diplomacie a do něhož byla zasazena, dále vysvětlujeme vztahy mezi klíčovými hráči - USA, SSSR a komunistickou Čínou. Práce rovněž věnuje pozornost tvůrcům konceptu - Henrymu Kissingerovi a Richardu Nixonovi - a jejich vzájemnému vztahu. Rozebíráme všechny klíčové aspekty trojúhelníkové diplomacie, tj. principy, na nichž je postavena, její mechanismus a její cíle. Vysvětlujeme také, jakým způsobem navazuje na strategie předchozí a v čem se od nich naopak liší. Práce též obsahuje širokou škálu příkladů - a používá mnoha přímých citací - na nichž se mechanismus trojúhelníkové diplomacie má možnost vyjevit. Došli jsme k závěru, že tento princip skutečně fungoval, tj. že sblížení s Čínou skutečně ovlivnilo americké vztahy se Sovětským svazem a naopak.
|
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
China tries within the current internationl framework dominated by the US to gain more power in the IMF
Liehmann, Viktoria ; Lepš, Jakub (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda se Čína nepokouší získat více moci v MMF, přestože MMF je dominován Spojenými státy. Analýza je zaměřena na počínání Číny v MMF během reformního procesu posledních deseti let. Autorka zkoumá jakým způsobem může Čína získat více vlivu. Stávající struktura komplikuje snahu dosáhnout změny. Čína tudíž hodlá použít tzv. BRICS a jejich New Development Bank, aby prosadila změny. BRICS nemají zájem svrhnout stávající systém, nýbrž ho reformovat. Prostřednictvím oficiálních prohlášení, proslovů čínských, amerických a přímo reprezentantů MMF na půdě MMF i článků v novinách se autorka zaměřuje jak na čínská konstatování, tak na americké reakce. Výsledky naznačují, že Čína si přeje zůstat v rámci mezinárodního systému, nikoliv ho zničit. Nicméně existují tlaky způsobené New Development Bank a Asian Infrastructure and Investment Bank. Záměr této práce je poskytnout aktuální rozbor čínského počínání v mezinárodním společenství pro pochopení dynamiky celého problému. Klíčová slova MMF, Čína, reformy, Brics, New Development Bank, Asian Infrastructure and Investment Bank, mezinárodní systém, výzva
|
|
|
Legalization of Cannabis for Non-medical Purposes in the United States: Discrepancy between Federal and State Laws
Vlach, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu legalizace konopí ve státě Colorado. Legislativa přijatá na federální úrovni zakazuje produkci, distribuci a užívání konopí. Ke změně v přístupu ke konopí a konopným produktům došlo na úrovni některých států USA. Prostřednictvím veřejných referend bylo konopí v některých státech USA plně legalizováno pro nelékařské účely. Tato změna představuje zásadní obrat v protidrogové politice a v budoucnu může mít vliv na celkovou podobu federální protidrogové politiky vůči konopí. Tato práce na případu Colorada ilustruje rozpor v přístupu ke konopí mezi některými státy USA a federální vládou. Popisem a analýzou regulačních opatření v Coloradu si práce klade za cíl pojmenovat některá rizika regulace, která by mohla zapříčinit střet s federální vládou. Práce poukazuje na liberální aspekty v přístupu k regulaci ve státě Colorado a konfrontuje je s nařízením federální vlády zavést silný regulační rámec, který bude v souladu s federálními prioritami v oblasti vymáhání práva. Práce obsahuje soubor doporučení, jež mohou přispět ke zmírnění dopadů užívání konopí a konopných produktů v Coloradu, a také zamezit možnému středu s federální vládou, která zatím de jure trvá na prohibici i přes to, že do legalizačního úsilí ve vybraných státech aktivně nezasahuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-47
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-1947" pojednává o způsobu provedení okupace Japonska v letech 1945-47 Spojenými státy, o její struktuře a vývoji a také o diplomatických krocích, které Spojené státy podnikly, aby si zajistily hlavní a v praxi i jediné slovo při provádění okupace. Cílem práce je zodpovědět, jaký mělo Japonsko pro Spojené státy v tomto období význam: bylo pouze poraženým státem, od kterého se USA snažily získat reparace nebo bylo vnímáno jako možný ekonomický partner či dokonce jako strategický spojenec v Asii? Jak a proč se americký postoj k Japonsku proměňoval? Proto je klíčové zodpovědět, jaké byly alternativní scénáře okupace, proč USA zvolily právě takovou formu okupace a jaké prostředky využily, aby dosáhly svých cílů. Za tímto účelem práce zkoumá, proč Spojené státy usilovaly o to, aby byly jedinou mocností s vlivem nad poválečným Japonskem a jeho rekonstrukcí, proč se rozhodly nevytvořit okupační zóny nebo nepřenechaly zodpovědnost provést okupaci Společnosti národů. Cílem práce je také určit, zda byla okupace z pohledu Američanů provedena úspěšně vzhledem k cílům, které si Spojené státy vytyčily. První část práce se zabývá aktivitami USA na mezinárodním poli s ohledem na Japonsko a především...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
host ::
RSS.