|
|
Zahraniční studijní pobyty 1. generace Gollovy školy
Fapšo, Marek ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá tématem tzv. Gollovy školy. Konkrétně mapuje zahraniční studijní cesty některých Gollových studentů (Josef Pekař, Josef Vítězslav Šimák, Jaroslav Bidlo a Ladislav Hofman), jež zasazuje do širšího kontextu dlouhého 19. století. Cílem bylo podat několik možných náhledů na koncept Gollovy školy, která nemusí být vnímána jen jako metodologické uskupení, ale může být nahlíženy i z mimovědeckých pozic. Do popředí zde vyvstává osobnost Jaroslava Golla jako svébytného učitele, jeho organizační schopnosti, sociální síť osobních vztahů apod. To všechno se podílelo na konstituování skupiny kolem Jaroslava Golla, jež vešla do dějin dějepisectví pod názvem Gollova škola.
|
|
|
Otázka československého revizionismu. Problematika vývoje marxistického myšlení mezi lety 1948 až 1959
Tauchman, Jaroslav ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná studie se zabývá vývojem českého marxistického myšlení v padesátých letech 20. století. Konkrétně se zaměřuje na období mezi převzetím moci komunistickou stranou v Československu v roce 1948 a vyvrcholím tzv. kampaně proti revizionismu na přelomu let 1958 a 1959. Studie vychází z předpokladu, že uvolňování na poli vědeckého výzkumu v Československu, ale například i v kultuře, má své jasné historické příčiny. Vedle neoddiskutovatelného vlivu na toto dění ze strany ekonomického a politického vývoje, se imanentní rozvoj československého marxistického myšlení jeví jako klíčový prvek v celé struktuře tohoto procesu. Studie dochází víceméně k závěrům, že proces uvolňování poměrů v socialistickém Československu na poli kultury a vědy byly do značné míry umožněny vlastními pokusy o aktualizaci marxismu ze strany jednotlivých československých vědeckých pracovníků i kolektivů, které utvářely například při různých pracovištích (Filozofický Ústav Československé akademie věd). Šedesátá léta jsou víceméně obecně přijímána jako jedno z vrcholných období českých a československých kulturních dějin. Nicméně právě vývoj vědeckého a společensko-kritického myšlení v padesátých letech byl předzvěstí a předpokladem tohoto období.
|
|
|
Mužství a ženství v české literatuře raného novověku
Ratajová, Jana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Himl, Pavel (oponent)
Práce zpracovává z pohledu historického genderové kategorie mužství a ženství, zabývá se otázkou, zda a nakolik byly tyto kategorie definovány v raném novověku. Nikoli však vzhledem k "sociální realitě" těchto kategorií, ale na základě pojmu "gender", jež je chápán slovy Joan W. Scottové jako "konstitutivní prvek sociálních vztahu založený na vnímané diferenci pohlaví" a zároveň jako "primární způsob označování mocenských vztahu". Práce se zabývá především tím, jakým způsobem je gender v raněnovověkých textech konstruován, dále dobovou normativitou a teorií genderu. Druhou základní otázkou je, jakým způsobem jsou jednotlivé gendery k sobě vztahovány, zda a jakým způsobem je v této době vytvářena binární opozice mezi maskulinitou a feminitou.
|
|
|
Město jako obraz. Kutná Hora
Altová, Blanka ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Blanka Altová: Abstrakt disertační práce, FHS UK Praha. Katedra obecné antropologie Město jako obraz. Kutná Hora. Vidět a interpretovat historické město jako obraz je jede ze způsobů, jak se z pozice přítomnosti vztahovat k minulosti a odhalovat vztah existenčního i existenciálního významu města. Zároveň užitím pojmu obraz chci zřetelně vyjádřit, že vycházím z materiálního (nikoli společenského) obrazu města. Materiální obraz, tedy architekturu a prostorovou organizaci města vnímám jako prameny in situ a v souladu s historikem umění Pierrem Francastelem jako výsledek a součást figurativního systému vyjadřování (myšlení obrazem), který se ustavoval a vyvíjel souběžně se systémem intelektuálním. Z hlediska přítomnosti je možné do minulosti města nahlížet s pomocí různých konceptů. Já jsem zvolila koncept kolektivní paměti (Maurice Halbwachs, Pierre Nora), protože mne zajímá nejen to, co bylo, ale také to, co nebylo a mělo nebo mohlo být. Užívám ikonografické analýzy a ikonologické metody dějin umění k obsahovému výkladu symbolických významů architektury, urbanismu a městské tématiky (v malbě, kresbě, v reliéfu),. Volím je proto, že mne zajímají především náměty, jejich vztah k realitě a dlouhé trvání v paměti. Tyto metody považuji za vhodné právě k výkladu kulturní a historické paměti (Jan Assmann). Kulturní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích.
Storchová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Urbánek, Vladimír (oponent)
Disertace vychází z konceptů symbolické sociologie (koncept literárního pole), řečových reprezentací a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit v českých zemích v letech 1550-1650. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu charakteristického pro latinské humanistické básnictví probíhala komunikace? Jak fungovala jednotlivá humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století. V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.