|
|
Nové tělo? Hranice těla ve filmech Davida Cronenberga
Hladonik, Jan ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Magisterská diplomová práce Nové tělo? Hranice těla ve filmech Davida Cronenberga se zabývá lidským tělem jako jedním ze základních motivů filmů kanadského režiséra Davida Cronenberga. Jejím úkolem je postihnout nové přístupy k lidskému tělu a tělesnosti v teoriích postmoderní filozofie, filozofie médií a posthumánních teoriích, které zásadně proměňují doposud uplatňovaný koncept duality těla a duše a poukazují na významný vliv médií a nových technologií na naše vnímání lidského těla. Nové přístupy k tělu a tělesnosti jsou aplikovány v závěrečné části této práce interpretací vybraných filmů Davida Cronenberga - Videodrome a eXistenZ. Cílem práce je poukázat na celkovou proměnu chápání a pojímání lidského těla, které je zde souhrnně označeno jako "nové tělo". Klíčová slova tělo - tělo ovládané - extenze těla - realita - hyperrealita - média - nové technologie - kyborg - post-člověk - tělesný horor - nové tělo
|
|
| |
|
|
Před objektem. Otázka motivů distance a aury v myšlení Georgese Didi-Hubermana
Váša, Ondřej ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Didi-Hubermanovo myšlení amerického minimalismu v souvislosti s aurou jsme těmito formulacemi (a vlastně celým postupem této práce) zjednodušili a tím i deformovali zároveň, přičemž tvrzením, že Didi-Huberman spatřuje auru právě v těchto dialektických momentech zneklidnění, celou situaci jen zhoršujeme. Snad jsme se ale prostřednictvím několika milníků dostali alespoň o trochu blíže k začátku, z nějž by vycházely úvahy o auře v souvislosti s dialektikou probouzení, její reminiscentní povahou, dialektickým obrazem a celou škálou pojmů, převzatých z Freudova, Lacanova či Fédidova myšlení (vstupujících do hry v rámci sekularizace aury). Kolem těchto milníků jsme se snažili dojít do jakéhosi formálního východiska - naznačením, jak a s jakým pozadím se tato díla se mohou jevit jako momenty aury, kterou Didi-Huberman interpretuje jako "systém se svým vlastním úpadkem," 73 tedy jako specifické momenty jejího přežívání (ve zcela warburgovském duchu), které se manifestuje v dvojaké distanci, zjevení dálky či v dotknutí se hloubky, ovšem zároveň jako zjevení se vlastního vzdalování aury, jejího ústupu. Snad právě v tomto smyslu aura v těchto objektech přežívá na své nejsekulárnější a nejelementárnější rovině, tedy jako moment závrati, jež je zneklidněním objektu do stejné míry, jako ztrátou půdy pod našima vlastníma...
|
|
|
Názorná řeč. Vnímání, obrazové vědomí a fantazie. Přípravná zkoumání k problematice sledování příběhu
Jeřábek, David ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Práce je pokusem vstoupit do Husserlovy fenomenologie na základě zkoumání jiných jevů, než těch, které se obvykle tematizují a tak (v případě zdaru) dosahovat její reaktivace. Oborem, který nám má komplikovat zažité porozumění, je jevení charakteristické pro literární zkušenost (v budoucnu bychom chtěli pokročit zejména k analýze jevení příběhu). Konkrétně vycházíme od Šklovského these o ozvláštnění jako metodě, jak může literární dílo poskytnout věcný názor. To zaměřuje pozornost na otázku názorné danosti a přistupujeme ke zkoumání podob názorné danosti u Husserla, konkrétně představujeme jeho teorii vnímání a v podrobném exkursu i teorii názorného zpřítomnění (obrazového vědomí a fantazie).
|
|
|
Mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku: diskursivní analýza mediálních sdělení
Pániková, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální obraz papeže Benedikta XVI. v českém tisku. Vycházíme přitom z předpokladu, že způsob, jakým se o současném papeži píše, je nastaven určitým diskurzem. V práci proto používáme metodu diskurzivní analýzy navrženou Michelem Foucaultem. Pečlivou analýzou celkem 690 článků otištěných ve vybraných periodikách v období od 2.4.2005 do 31.12.2007 docházíme k dílčím závěrům, které později identifikujeme jako rysy hledaného diskurzu. Odhalujeme tak určité skryté motivy vypovídání, které, jak se ukazuje, tvoří zásadní součást mediálního obrazu Benedikta XVI. Zároveň s tím zjišťujeme, že součástí tohoto diskurzu jsou i praktiky žurnalistů, kteří pracují velmi vágně s významy některých slov či s určitými důrazy. Jak také ukazujeme, tito žurnalisté nejsou schopni v těchto věcech udělat krok kupředu právě kvůli tomu, že způsob jejich uvažování je v diktátu diskurzu (který sami do jisté míry nastavili). Docházíme tak k závěrům, že mediální obraz Benedikta XVI. je ovlivněn např. stereotypy, které my Češi přisuzujeme příslušníkům německého národa, nebo tím, jak žurnalisté uměle propojují některé události Benediktova života. Dále ukazujeme, že současný papež je pro média velmi vhodným objektem estetizace, která se projevuje nejen v bulvárních, ale i v seriózně vyhlížejících zprávách....
|
|
| |
|
|
Mozek a událost
Malečková, Dita ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo nastínit vztah vidění a myšlení a prostoru, ve kterém se pohybují. V první části jsem upřesnila, že vidění není bezproblémovým automatickým dějem. Popsala jsem, co mají vidění a myšlení společné, v čem se tyto dvě oblasti lidského poznání liší a čím se inspirují, což mě přivedlo k otázce vztahu k pohybu a tělesnu. V druhé části jsem dospěla k tématu prostoru - prostoru vidění a prostoru myšlení ve formě "vnitřní krajiny" a také proměnám podoby prostoru ve vědě - viz studie topologického prostoru, či kyberprostoru. Ve třetí části jsem se věnovala tématu chaosu a jeho vztahu k vidění a myšlení a také vztahu chaosu a kreativity ve třech oblastech lidského poznání - filosofii, umění a vědě - který jsem se pokusila specifikovat na konkrétních příkladech filosofa (Deleuze), umělce (Boudník) a vědce (Mandelbrot). Ve čtvrté závěrečné části jsem se zabývala vztahem chaosu a "mozku", neboli aktuálního stavu lidského poznání a vztahu myšlení ke svému vnějšku; mozku k události. Práci jsem uzavřela vysvětlením pojetí noosféry. V celé práci jsem využívala především děl francouzských filosofů Henri Bergsona, Gillesa Deleuze, Michela Foucaulta, Maurice Merleau-Pontyho, Teilharda de Chardin a částečně také Jean-Francoise Lyotarda, či Paula Virilia. Z českých autorů to byly texty Michala Ajvaze, či...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.