|
| |
|
|
Modernizace v díle Michela Foucaulta. Srovnání s autory klasickými a postmoderními
Brolík, Tomáš ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem modernizačních a racionalizačních procesů v dílech Michela Foucaulta a staví jej vedle děl sociologů klasických a postmoderních. V první, nejobsáhlejší části popisuje práce vznik moderní disciplíny a proměnu disciplinujících institucí (škola, kasárna, továrna,...), jak je rozpracoval Foucault především ve svém díle Dohlížet a trestat. Kromě popisu disciplinačních technik věnuje práce pozornost také Foucaultově rozboru moci. Ve druhé pak práce sleduje podobná témata v dílech Maxe Webera a Norberta Eliase. U Webera jsou to především témata moderní byrokracie a protestantské sebe-disciplíny, u Eliase pak proces civilizace, především v individuální, psychogenetické rovině. Ve třetí části se práce věnuje postmoderním aktualizacím Foucaultových pojmů (panoptismus, disciplinovaná těla) v díle Zygmunta Baumana. V poslední, čtvrté části, hledá práce některé zajímavé shody a rozpory v dílech studovaných autorů a ptá se, zda jsou Foucaultovy vývody, platné pro osvícenskou dobu, dodnes funkční.
|
|
|
Pojetí médií v systémové teorii Niklase Luhmanna
Pincová, Barbora ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím médií, které Niklas Luhmann vypracoval jako jednu z klíčových perspektiv pro svou teorii moderní společnosti. Po úvodní části, která přiblíží východiska systémové teorie a teorie společnosti, následuje přehledný výklad Luhmannova pojetí médií za pomoci primární literatury (především Die Gesellschaft der Gesellschaft, Die Kunst der Gesellschaft, Die Realität der Massenmedien), a to od obecného rozlišení média a formy, přes jednotlivé typy komunikačních médií až po masmediální komunikaci. Součástí práce jsou také vybrané příspěvky soudobých teoretiků (Baecker, Esposito, Krämer), které reflektují a dále rozvíjejí Luhmannem naznačené téma komunikace zprostředkované počítačem. Nakonec jsou pojmy a problémy počítačové komunikace ukázány na příkladech ze současné internetové praxe (Wipedie Fcebook).
|
|
|
Veřejný prostor ve městě. Sociální aspekty a návrhy pro funkční městské plánování na příkladu Prahy.
Burianová, Adéla ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Veřejný prostor ve městě. Sociální aspekty a návrhy pro funkční městské plánování na příkladu Prahy Tématem této práce je formulace a revize obecných kritérií funkčnosti městského veřejného prostoru zejména v oblasti neutilitárních aktivit s akcentem na prožitek uživatele. Práce jako celek kombinuje teoretický a empirický přístup ke zkoumání této problematiky, přičemž tyto dva pohledy se vzájemně doplňují a obohacují. V teoretické části je téma veřejného prostoru ukotveno v širších sociologických souvislostech. Postupně se zde přechází od teoretických přístupů k empirii, jež zahrnuje především pokrytí pojmu funkčnosti měřitelnými a pozorovatelnými indikátory. V empirické části jsou pak formulovaná kritéria prakticky použita a aplikována při pozorování vybraných míst v prostředí Prahy a jejich hodnocení v kvalitativních textech, jak je zaznamenali sami návštěvníci prostor. Skrze porovnání teoretických aspektů funkčnosti s empirickým hodnocením pozorovateli je revidována obecná platnost a přenositelnost těchto aspektů do jiného prostředí. Práce ve své závěrečné části přináší návrhy pro funkční městské plánování, založené na nově odkrytých souvislostech a dimenzích. Klíčová slova: město, veřejný prostor ve městě, funkční městské plánování
|
|
|
Nákupní chování spotřebitele z pohledu sociologie
Šmidrkalová, Eva ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Duffková, Jana (vedoucí práce)
Tato teoretickoempirická práce si klade za cíl zmapovat, jaké společenské faktory působí na spotřebitele a zákazníka. Zaměřuje se tedy, jakým způsobem různé sociální skupiny, rodina, sociální třídy ovlivňují spotřební a nákupní chování, přičemž klade důraz na využití teoretických poznatků v praxi. Za každou tématickou kapitolou následuje praktická část, která se snaží pokud možno navázat na předchozí část teoretickou a potvrdit či zpochybnit její obsah. Autorka využívá data z české reprezentativní kvantitativní studie Brandpower 2007 za účelem sekundární analýzy, kde zkoumá zejména vztahy proměnných. Vychází přitom zejména z lifestylových a postojových výroků, frekvence užívání výrobků, vlastnictví výrobků, frekvence různých aktivit a v neposlední řadě velmi důležitá podrobná sociodemografické charakteristiky respondenta.
|
|
|
Prevence kriminality mládeže v ČR
Lhotová, Jana ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou prevence kriminality mládeže v České republice, tedy hledáním optimálních prostředků k dosažení pozitivní socializace jedince a předejití jeho možného protispolečenského jednání. Práce je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a analytickou. V první části je definován obsah a cíle preventivní politiky a představeny rozdílné přístupy preventivní práce vč. vymezení cílových skupin, na něž jsou její aktivity zaměřeny. Dále jsou zde pojmenovány faktory subjektivního a objektivního charakteru, jež mohou mít vliv na protispolečenské chování mládeže, neboť jisté charakteristiky sociálního prostředí či určité osobnostní charakteristiky jedince indikují větší pravděpodobnost k páchání přestupků. Jádrem teoretické části diplomové práce je přehled kriminologických teorií, usilujících o odhalení příčin kriminality. Tato kapitola zachycuje vývoj a základní teze sociologických koncepcí, jež tvoří jádro kriminologické teorie, a pro úplnost podává rovněž přehled biosociálních teorií a teorií osobnosti. Zvláštní důraz klade na teorii kontroly a obecnou teorii kriminality T. Hirschiho a M. Gottfredsona, neboť tyto teorie patří mezi nejnovější a nejuznávanější s ohledem na jejich relevanci a komplexnost, spočívající v důrazu na korelaci faktorů individuálních a sociálních, a...
|
|
|
Co drží společnost pohromadě? Pojetí societální komunity a konstitutivního symbolismu u Talcotta Parsonse, Richarda Müncha a Jeffreyho Alexandera
Německý, Marek ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
v českém jazyce 1. Ve své práci se pokouším odpovědět na otázku: "Co drží společnost pohromadě? " a to na základě teoretického instrumentária Parsonsovy funkcionalistické sociologie. Pracuji zejména sjeho pojmem societální komunity, jak je definován v jeho knize Společnosti, vývojové a srovnávací hodnocení [Parsons 1966]. Vycházím ze zde použité definice societální komunity: Societální komunita ,je tvořena jednak normativním systémem řádu, jednak statusy, právy a závazky vyplývajícími z členství. To se může u různých podskupin komunity lišit. Má-li společenská komunita žít a vyvíjet se, musíjako základ své sociální identity udržovat integritu společné kulturní orientace, jež je v široké míře sdílenajejími členy. " [ Parsons 1966: 31], Cílem této práce je pokus tento Parsonsem pouze načrtnutý pojem propracovat a rekonstruovat na základě použití koncepcí ostatních autorů zejména z řad neofunkcionalistů (Jeffrey Alexander, Richard Miinch, Shmuel Eisenstadt), ale i ostatních autorů (David Lockwood, Stein Rokkan, Lewis Coser, John Rawls). Přestože práce hodně pracuje s interpretacemi názorů těchto autorů, domnívám se, že ji lze považovat za originální teoretickou práci, neboť zejména posledně zmínění autoři s pojmem societální komunity explicitně neoperují (a když, tak pouze marginálně), navíc mnozí z...
|
|
|
Domácnosti s dětmi v podmínkách výkonové společnosti. Vybrané ekonomicko psychologické aspekty domácnosti
Čapek, Jan ; Riegel, Karel (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Počet obyvatel v evropských zemích neustále klesá. Zaměřil jsem se především na to, co mladé lidi při rozhodování, zda mít děti ovlivňuje, jaký je rozdíl ve vnímání dnešních nároků výkonové společnosti u mladých domácností s dětmi a domácností bez dětí. Základní hypotézou, kterou ověřuji, je tvrzení, že podstatná část mladých lidí vnímá děti jako faktor snižující životní úroveň. Na základě studia současných výzkumů uvádím model vlivu faktorů při rozhodování, zda mít děti. Jednotlivé faktory jsou rozděleny do čtyř oblastí, kterými jsou hodnoty, kompatibilita partnerů, podpora státu rodinám a ekonomické podmínky. Problematiku vlivu jednotlivých faktorů jsem zkoumal na základě tří vzájemně souvisejících výzkumů. V prvním výzkumu jsem zjišťoval, jaké nároky klade výkonová společnost na domácnosti s dětmi a domácnosti bez dětí. Data u tohoto výzkumu obsahují odpovědi respondentů mladších 40 let z reprezentativního vzorku sebraných pomocí strukturovaného dotazníku. V druhém výzkumu jsem zkoumal konkrétní strategie vyrovnávání se s nároky výkonové společnosti u domácností s dětmi a bez dětí na reprezentativním vzorku pomocí dotazníku, ve kterém byla otevřená otázka: "Co konkrétně Vám nejlépe pomáhá vyrovnat se s nároky dnešní společnosti?" Ve třetím výzkumu jsem mapoval vybrané ekonomicko psychologické aspekty...
|
|
| |
|
|
Historický proces individualizace a narcismus jako jeho soudobý projev
Bartoš, František ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Vztahy jedince k ostatním lidem, jeho cíle, zájmy a identita tvoří užitečný definiční rámec, prostřednictvím kterého lze snadněji porozumět charakteru každé společnosti. Tyto jevy, stejně jako všechny produkty společenského uspořádání nejsou morfostatickými prvky a i v průběhu dějin západní Evropy1 došly mohutných změn. Přestože zájmy, cíle a identity byly po tisíce let plně totožné a podřízené celku (skupině, rodu, třídě, společenství atd.), během několika staletí se z nich stala otázka individuální volby každého člověka. Tento proces se souhrnně nazývá individualizací, což je sociologický koncept popisující strukturální proměny sociálních institucí a jedincova vztahu ke společnosti [Beck 2001:202]. Individualismus ve společenských dějinách Evropy (a následně i severní Ameriky) zastává pouze relativně krátké období a nelze ho proto vnímat jako nezbytnou součást každého společenského uspořádání, nýbrž jako důsledek specifického historického procesu. K dějinnému přechodu od kolektivních celků k plně individualizovaným jedincům však nedošlo samovolně - v důsledku jakéhosi lineárního evolučního vývoje, leč následkem nepředvídatelných historických událostí vedoucích k radikálním změnám uspořádání západoevropských společností. Pro proces individualizace je proto především příznačné, že probíhá ve skocích a jeho...
|
host ::
RSS.