|
|
Využití ekosystému lesa ve výuce přírodopisu a biologie
Součková, Kateřina ; Řezníček, Jan (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Předmětem této práce je zamyšlení nad vzdělávacím procesem v době postupující globalizace, která vyhrocuje rozpor mezi vědeckotechnickou racionalitou a životem lidstva na Zemi. Vzdělávání nemůžeme chápat jako pouhé předávání hotových informací, ale musíme k němu přistupovat se zřetelem k optimálnímu rozvoji každého jedince, žáka či studenta. Jedním ze základních rysů současného vzdělávání jsou snahy o harmonii mezi vzdělávací a výchovnou složkou. Prosazuje se spíše interaktivní a zkušenostní výuka, která je založena na nových metodách a formách ve vzdělávání a výchově. Používání nových metod výuky vede k nutnosti používat nové učební pomůcky, potřebě lépe zpracovaných učebnic či pracovních listů. V této práci se snažím o malé srovnání učebnic přírodopisu pro druhý stupeň základních škola na našich a německých školách; a dále se zabývám využitím ekosystému lesa ve výuce přírodopisu. Závěrem uvedu citát z knihy Karla Čapka - Hovory zTGM, který má i po letech stejnou platnost a vypovídací hodnotu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Texty k problematice chřástala polního a jejich výstupy pro školní praxi
Filipová, Vendula ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce je souhrnným textem o chřástalovi polním - jeho morfologii, životním cyklu a prognózách vývoje chřástalí populace. Popisuje druhy ohrožení chřástala a největší rizika pro jeho vývoj a rozmnožování. Zabývá se způsoby ochrany chřástala v přírodě i národní a evropskou legislativou. Zároveň porovnává úroveň ochrany v některých státech světa. Dále charakterizuje populační trendy a výzkum chřástala v České republice. Přináší pohled na rozšíření a vývoj světové populace tohoto ohroženého druhu. Součástí práce je i dotazníkový výzkum provedený mezi žáky 2. stupně základní školy o znalosti chřástala polního. Výstupem dotazníku je populárněnaučný text pro základní školy "Chřástal polní - vzácný pták na louce za vaší zahradou".
|
|
|
Náměty environmentální výchovy a environmentálního vzdělávání v Moravskoslezských Beskydech
Bártová, Marie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Snahou léto diplomové práce bylo přiblížit détem prvního stupné základní Školy i široké veřejnosti naučné stezky, které jsou vybudovány v Beskydech, aby bylo možno upevňovat nové nabyté infonnace neučebnicovou a herní fotmou přímo v přírodě Kromě zmíněného záměru bylo účelem také přispět náměty k řešení envirorauentální výchovy a vzdělávání, stručně nastínit současný stav enviromnentální výchovy a s ní spojené problémy i překážky rozvoje a přiblížit nově se rozbíhající projekty veřejnosti' Dotazníkové šetření mezi učiteli v oblasti Beskyd jednoznačně prokázalo, že by využili pracovní listy k naučným stezkám. Na základě tohoto průzkumného šetření tedy byly vytvořeny pracovní listy a hry pro každé zastavení na NS Lysá hora. Praktická část diplomové práce byla ověřena ve 4. ročníku základní školy.
|
|
|
Mapování zimovišť kalouse ušatého a jeho potravní ekologie
Veselá, Jana ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním některých lokalit zimovišť kalouse ušatého v Čechách i na Moravě, jeho možností výběru kořisti a způsobu života. Zároveň zpracovává potravní ekologii kalouse ušatého ve zmíněných lokalitách, která je analyzována a porovnávána s předešlými studiemi. Část zaměřená na rozbor vývržků se zabývá metodikou rozboru, vzhledem a nejčastějšími místy nálezů vývržků sov v České republice. Dále je uveden přehled a procentuální zastoupení druhů zjištěných rozborem a klíč k jejich určení. Zpracována je také problematika využití tématu ve školní praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aspekty konfliktu chovu ryb a ochrany zvláště chráněného druhu kormorán velký (Phalacrocorax carbo) po 25 letech hnízdění druhu v ČR
Rusňák, Štěpán ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Málokdo ví, že Křížovnické náměstí před Staroměstskou mosteckou věží je vlastně postaveno na nultém oblouku Karlova mostu a zbytcích románského mostu Juditina. Tyto dva oblouky vytváří pod náměstím unikátní stodvacetimetrový vodní tunel. V zimě na přelomu let 2005 a 2006 se díky krutým mrazům do tohoto stísněného prostředí stáhlo neuvěřitelné množství ryb z Vltavy mezi Staroměstským a Helmovským jezem a hladina v tunelu vřela jak v Třeboni při výlovu. Kdo ví jak je kormoráni objevili, ale každé ráno s rozběskem začali s obrovským loveckým zápalem do těchto míst zalétat na nečekanou hostinu. Asi svatý Petr, původem rybář, na doporučení svých kolegů z mostu poslal kormorány - okřídlené rybáře na lov a vzbudil ve mně zásadní zájem dozvědět se o těchto nenasytných létajících křížích více. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Výskyt sovy pálené (Tyto alba, Scopoli 1796) v Karlovarském kraji a rozbory jejích vývržků
Koudelková, Lucie ; Řezníček, Jan (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá několika tématy. První oddíl se zabývá výskytem sovy pálené (Tyto alba) v Karlovarském kraji, a to na Sokolovsku a Chebsku. Mapování výskytu sovy pálené je založeno na detailním rozboru předpokládaného místa jejího výskytu, např. na průzkumu možných indikátorů ve sledované oblasti. Tento pták nebyl v oblasti Sokolovska a Chebska pozorován od roku 1998. Výzkum prokázal opětovný výskyt sovy pálené v uvedené oblasti. Další část práce je zaměřena na analýzu vývržků sovy pálené nalezených v místech jejího výskytu. Výsledkem je vyhodnocení složení potravy na základě analýzy nalezených vývržků. Druhy malých savců, nalezených ve vývržcích z míst výskytu sovy pálené, byly určeny podle jejich kosterních zbytků. Rozbor těchto vývržků ze studované oblasti ukazuje, že ve stravě sovy pálené dominuje hraboš polní (Microtus arvalis), dále pak druhy z čeledi rejskovitých (Sorex sp., Crocidura sp., Neomys sp.).
|
|
|
Zjišťování početního stavu populace zdivočelého holuba domácího (Columba livia f. domestica) vyletujícího koridorem Motolského údolí a inventarizace početního stavu tohoto druhu
Primas, Karel ; Ziegler, Václav (oponent) ; Řezníček, Jan (vedoucí práce)
Od listopadu 2007 do února 2009 byli metodou liniového transektu sčítáni pražští zdivočelí holubi domácí {Columba livia f. domestica), kteří vylétali koridorem Motolského údolí, a metodou pozorování dále i holubi, kteří se vyskytovali na sledovaných lokalitách (tj. Motolské údolí, Arbesovo náměstí a náměstí Kinských). Cílem práce bylo zjistit početnost zmíněných populací, a tím přispět ke zjištění početního stavu tohoto ptáka na celém území hlavního města Prahy. Bylo zjišťováno, zdaje množství ovlivněno abiotickými podmínkami (tj. teplotou vzduchu a počasím), denní dobou, obdobím roku a obdobím sklizně (tzv. žně). Výsledky ukázaly, že koridorem prolétá průměrně 960 holubů za jedno počítání, v údolí se vyskytuje průměrně 60 jedinců při jednom počítání a na náměstích to je průměrně 50 ptáků zjištěných během jednoho počítání. Maximální zjištěné počty činí 6 555 jedinců letících koridorem, 192 holubů v Motolském údolí a 347 ptáků na náměstích. U holubů letících koridorem nebyla prokázána žádná souvislost s abiotickými podmínkami, denní dobou, obdobím roku či obdobím sklizně. Naopak byly nalezeny některé závislosti u holubů ze zkoumaných lokalit: Byla prokázána korelace letních početních stavů holubů z náměstí s denní dobou. Existuje také úzká souvislost početnosti holubů ze zkoumaných lokalit s obdobím roku, s...
|
|
| |
|
|
Rostliny ekosystémů Jizerských hor a jejich využití v přírodovědném vzdělávání na ZŠ a gymnáziích
Semecký, Martin ; Řezníček, Jan (oponent) ; Skýbová, Jana (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce jsou rostliny ekosystémů Jizerských hor a jejich využití v přírodovědném vzdělávání na ZŠ a gymnáziích. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis Jizerských hor z hlediska chráněné krajinné oblasti, botaniky, zoologie a geologie. Současně je zde zmíněna historie, půdní poměry, turistika, podnebí, charakteristické ekosystémy Jizerských hor atd. Poslední kapitola teoretické části je věnovaná monitoringu a výzkumu Jizerských hor, který zde neustále probíhá pod Správou CHKO Jizerské hory. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvoření školního projektu v oblasti botaniky a ekologie pro žáky 2. stupně, který má být realizován v okolí základních škol popř. gymnázií Jizerských hor. Školní projekt by měl sloužit jako výstup nebo zakončení probrané látky během školního roku ve výuce přírodopisu. Pro tento projekt bylo vytvořeno pět pracovních listů, které jsou koncipovány pro okolí základních škol a gymnázií v Jizerských horách, ale s drobnými úpravami se dají použít i v jiných lokalitách. Školní projekt byl z části ověřen v 6. ročníku na ZŠ. Praktická část je obohacena o modelové příklady krytosemenných rostlin Jizerských hor se základními obsahovými látkami.
|
host ::
RSS.