|
|
Studená válka jako námět pro integrovanou tématickou výuku v dějepise na gymnáziu
Manderlová, Eva ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Studená válka jako námět pro integrovanou tematickou výuku v dějepise na gymnáziu předkládá téma studené války jako námět pro konkrétní projekt realizovaný v osmi hodinách dějepisu na vybraném pražském gymnáziu. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je souhrnem dostupných informací z odborné literatury. V této části diplomové práce je blíže a podrobně představen koncept integrované tematické výuky vycházející z poznatků o fungování lidského mozku (mozkově kompatibilní vzdělávání), dále jsou představena teoretická východiska a metoda, jejíž formou byl námět řešen. V praktické části práce je popsáno zajišťování podkladů (popis situace, problém, podmínky, průběh projektu), popsána je také analýza a interpretace podkladů. Dále jsou zde konstatovány výsledky, zmíněny problémy a nedostatky projektu. Praktická část diplomové práce je doplněna o využití projektu - nástin dalšího možného směru vyučování dle integrované tematické výuky.
|
|
|
Projektové vyučování: Největší Čech podle žáků 9. třídy ZŠ
Bernatová, Lenka ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění, koho považují žáci 9. ročníků základních škol za nejvýznamnější českou osobnost. Další cíle pak byly - vytvořit a aplikovat projekt, díky kterému bude tato informace zjištěna, a také to, zda se žáci zajímají o zadané osobnosti i mimo školní výuku. Ke splnění cílů byly využity dvě metody - dotazníková a projektová. Průzkum dopadl následovně: na prvních třech místech se umístili - Karel IV., Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel. Průzkum dále ukázal, že se žáci o dané osobnosti mimo výuku spíše nezajímají, a pokud ano, využívají k tomu internet nebo dokumentární pořady spíše než odbornou literaturu. Ze závěrečné reflexe projektu vyplynulo, že žáky bavil a přišel jim zajímavý.
|
|
| |
|
|
Mladá - mezi zánikem obce a vznikem vojenského cvičiště (1904-1906)
Šálová, Andrea ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent) ; Lesák, Josef (oponent)
1. 3. ANOTACE Diplomová práce Mladá - mezi zánikem obce a vznikem vojenského cvičiště (1904-1906) pojednává o pohnutých osudech farní obce na Benátecku, která se v roce 1904 ocitla v úplném středu plánované dělostřelecké střelnice a vojenského cvičiště rakousko-uherské armády. Jako jediná z postižených obcí byla Mladá odsouzena k zániku, obyvatelstvo donuceno k vystěhování a nemovitosti v průběhu prvních měsíců určeny k ubytování vojska a následně použity jako dělostřelecké terče. Oběť jedné obce ale fakticky znamenala hospodářský rozkvět pro nejbližší okolí. Zdokonalila se dopravní infrastruktura, místní obchod dostal nový podnět, zemědělská produkce našla ve vojsku nové odbytiště atp. A konečně vedla ke vzniku nového mikroregionálního centra, kdy se z malé vesnice postupně stalo město Milovice, které na zaniklou obec dodnes upomíná názvem jedné ze svých částí - Mladá.
|
|
|
Učebnice dějepisu padesátých a šedesátých let dvacátého století
Bičová, Lenka ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Záměrem analýzy učebnic dějepisu je vyhodnocení obtížnosti textu a míry didaktické vybavenosti učebnic a vzájemné posouzení úrovně učebnic z let padesátých a šedesátých. Určující pro výuku dějepisu v každém postupném ročníku jsou učební osnovy vydávané každým rokem. Jejich obsah okruhů témat se mění. Na počátku padesátých let byla do učebních osnov zařazována témata s politickým a ideologickým obsahem. Vynechána byla témata považovaná za méně důležitá. Nejvyšší počet vyřazených politických a ideologických témat byl v roce 1957 po politickém uvolnění ve společnosti. Kritické analýze byly podrobeny učební osnovy z padesátých a šedesátých let v první a druhé kapitole. Třetí kapitola se věnuje analýze syntaktické a sémantické obtížnosti textu učebnice a vyhodnocuje náročnost textu pro výuku. Sleduje také didaktickou vybavenost učebnic. Tato kapitola je rozhodující pro vzájemné porovnání učebnic. Je nejdůležitějším kritériem hodnocení kvality učebnic. KLÍČOVÁ SLOVA: Školský zákon, učební osnovy, učebnice, ideologie, obtížnost textu, didaktická vybavenost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.