|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové v kontextu sociologie
Dobešová, Petra ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Diplomová práce se kromě přehledu nejznámějších filmů Heleny Třeštíkové a nástinu historie dokumentárního filmu v celosvětovém i českém měřítku1 zabývá zejména stylem časosběrného dokumenty Heleny Třeštíkové, specifiky její metody a náležitostmi její tvorby. Cílem práce je toto téma komplexně postihnout, přičemž velký prostor vzhledem k sociologickému potenciálu věci dává tématu v sociálních vědách stále aktuálnímu - otázkám "pravdy", objektivního přístupu a jejich reflexí v podání různých autorů, teoretiků i tvůrců. Prostřednictvím kompilace knih a článků filmových teoretiků, recenzí a bezpočtu článků a rozhovorů ve filmovém i nefilmovém tisku poskytuje pojednání o časosběrném dokumentu, jeho kořenech, zvláštnostech a souvislostech, které přechází do popisu specifik metody samotné režisérky a konečně i k již zmíněným nejznámějším dílům. Práce tedy na základě primárních, sekundárních i terciálních pramenů, analýzy a interpretace obrazových a tištěných materiálů spojuje přístup recenzentský (poskytuje vodítko k pochopení pro ty, kteří se s tématem časosběrného dokumentu setkávají poprvé) a kritický (přispívá k již existujícímu teoretickému diskurzu). 1 Oba tyto oddíly jsou vloženy do přílohy, aby nenarušovaly plynulost výkladu, ale poskytly čtenáři zevrubný, přesto dostačující výklad, který uvozuje...
|
|
|
Disciplining science : the impacts of shifting governmentality regimes on academic research in the natural sciences in the Czech Republic
Linková, Marcela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Sociologie Marcela Linková Disertační práce Disciplinování vědy: dopady proměňujících se režimů vládnuti na akademický výzkum přírodních věd v České republice Český abstrakt Disertační práce Disciplinování vědy: Dopady proměňujících se režimů vládnutí na akademický výzkum v přírodních vědách v České republice je příspěvkem ke studiu institucionálních proměn akademického prostředí. Věnuji se změnám, které se v posledních dvaceti letech projevují v oblasti akademického poznávání specificky v přírodních vědách, a konkrétně se zaměřuji na hodnocení vědecké práce jako nové formě vládnutí ve vědě. Dřívější analýzy systému hodnocení vědecké práce v ČR ukazují, že tento systém je navržen tak, aby spíše vyhovoval praktikám přírodních věd (Linkova a Stockelova 2012; Stockelova 2012). V disertaci mě proto zajímá, jak se hodnocení vědecké práce projevuje v přírodních vědách a jaké dopady má z hlediska poznávacích praktik, utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic a jejich profesního uplatnění, a v posledku i z hlediska budoucnosti výzkumu v přírodních vědách. Touto studií přispívám k výzkumu institucionální změny "jako součásti nutně širších snah o pochopení rostoucí provázanosti nebo souběhu dříve oddělených institucionálních domén"...
|
|
|
Důvody nuceného krmení vězňů na Guantánamu v kontextu Foucaultovy teorie moci
Polák, Michal ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit, proč v dnešní době dochází k nucenému krmení protestních hladovkářů v americké věznici na Guantánamu, když je tato technika v mezinárodní právu zakázaná. K řešení jsem využil sociologii Michela Foucaulta, který se věnoval věznění. Jeho práce je často využívána při interpretacích dění na Guantánamu. Za pomoci těchto interpretací byli vytvořeny dvě hypotézy. Vzniklé hypotézy jsem testoval při studiu literatury zahrnující novinové a odborné články, zprávy lidskoprávních organizací, právní předpisy, rozhovory z bývalými vězni či zaměstnanci tábora a mnoho dalšího. Po prostudování literatury jsem došel k závěru, že vězni na Guantánamu nejsou krmeni proto, aby byli udrženi při životě, ale spíše proto, aby byli potrestáni za protestní hladovku. Závěry práce upozorňují na novou podobu vztahu státu a jeho občanů a vybízejí ke komplexnější analýze současné podoby vládnutí, kterou v této práci nejsme schopni obsáhnout.
|
|
|
Diskursy vedení porodu v českých internetových článcích
Tichá, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou diskursy vedení porodu. Orientuji se na povahu samotných diskursů a na podobu kontroverzí provázejících jejich střetávání v internetových českých článcích. Diskursy a jejich svár zkoumám jednak v článcích aktivních účastníků sporu a také v článcích nejpopulárnějšího webu určeného (budoucím) rodičům. Diskurs aktivně lékařsky vedeného porodu, který je dominantní v naší společnosti, pojímá porod jako nevyzpytatelný rizikový jev, který je nutné lékařsky vést vždy v nemocničním zařízení s personálním i materiálním zázemím pro řešení možných komplikací. Tento diskurs kritizuje porody vedené mimo nemocnice a jejich propagandu. Diskurs přirozeného porodu vnímá porod jako přirozenou součást života, která většinou probíhá bez komplikací, pokud je přítomen vyškolený odborník, který ovšem do přirozeného procesu porodu nezasahuje bez nutných lékařských důvodů. Za splnění určitých podmínek je vhodným místem pro porod i domov rodičky. Tímto diskursem jsou čtenáři upozorněni na nevhodnou rutinní péči v českých porodnicích, která je v rozporu s potřebami matky a dítěte, a na komplikace porodu, které vznikají v důsledku aktivního lékařského vedení porodu. Články populárního webu jsou ovlivněny především diskursem aktivně lékařsky vedeného porodu. Vyzývají těhotné ženy, aby při začátku...
|
|
| |
|
|
Zkušenost genderových stereotypů na technických vysokých školách - případ vybraných fakult ČVUT Praha
Truong, Phuong Thi ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Cidlinská, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá genderovými stereotypy vyskytující se na technických vysokých školách. Jedná se o studijní obory, které jsou tradičně spojovány s muži. Studentky technických oborů tvoří na těchto školách menšinu a mohou se během studia setkávat s předsudečným jednáním ostatních studentů a učitelů kvůli jejich pohlaví. Kvalitativní metodou jsou zjišťovány, jaké konkrétní genderově stereotypní vzorce se vyskytují na fakultách ČVUT, které bylo vybráno jako typický zástupce technické vysoké školy. Dále se práce věnuje postoji studentek k těmto stereotypům a k majoritnímu mužskému kolektivu na těchto oborech. Bylo zjištěno, že ačkoliv se studenti a učitelé chovají k dívkám převážně vstřícně a pozitivně, stále u nich přetrvává stereotypní smýšlení o ženách jako méně technicky nadaných. Někteří tento předsudek dávají najevo ve svém chování. Pro studentky nejsou takové předsudky problémem. Během svého studia se s předpojatým jednáním setkaly, nepovažují to však za bariéru, která by se nedala překonat. Mnohdy se jedná o dívky, které si dobře rozumějí s chlapci, respektují, že technický obor je dominantou mužů a dle toho jednají. Tato práce podrobně mapuje studentské zkušenosti s genderovými stereotypy na technických vysokých školách a vnímání těchto předsudků studentkami.
|
|
|
Důvody vyjadřování úcty seniorům: respekt k hrdinům nebo soucit se slabými?
Terchová, Petra ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Čepelák, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím stáří a úctou k seniorům, jež během historie prošly výraznou proměnou, na základě níž kleslo postavení seniorů ve společnosti a do popředí se dostalo mládí. Hlavním cílem práce je na základě kvalitativního výzkumu zjistit, jakými způsoby a z jakých důvodů je dnes seniorům vyjadřována úcta, přičemž je kladen důraz na pojetí úcty čtyřmi věkovými generacemi. Pozorování a rozhovory přinesly zjištění v podobě typologie seniorů a neseniorů, dvou forem úcty a čtyř důvodů projevování úcty, kdy těmi dvěma stěžejními důvody je vnímání seniorů jako slabých či jako hrdinů. Práce přináší rozpracování druhů a důvodů úcty, na základě čehož poskytuje určité nahlédnutí do vztahů a postojů mladších generací k seniorům. Mezi jednotlivými generacemi odhalila rozdíly ve způsobu projevování úcty a měla by také vést k nějakému zamyšlení nad mnohdy velkou propastí mezi těmito dvěma světy - mládím a stářím.
|
|
| |
|
|
Kultura strachu: diskurzní analýza mediální kauzy Šluknovska
Tremčinský, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá diskurzní analýzou mediální kauzy Šluknovsko, která vypukla v roce 2011. Zaměřuje se na konstrukci rizika vyplývajícího ze šluknovské krize, přičemž se opírá především o Beckovu teorii rizikové společnosti. Práce prostřednictvím analýzy novinových článků z podzimu 2011 ukazuje, jak je na základě lokální krize konstruováno celostátní resp. globální riziko spojené s etnickými menšinami. Zároveň práce ukazuje, jak v mediálním diskurzu dochází při konstrukci rizik k procesu tzv. glokalizace, kdy jsou lokálně ohraničené a specifické incidenty dány do souvislosti s nadnárodními procesy, aby tak vzniknul obraz globálního rizika. Dále tato práce na základě lokálních narativů, které jsou v kauze konstruovány, identifikuje aktéry, jež jsou podle medií zodpovědní za řešení celé krize a z ní plynoucích rizik. V závěru se pak autor zamýšlí nad možnými dopady, které takovýto rizikový diskurz může mít na státní politiku.
|
host ::
RSS.