|
|
Prostor a místa v poetistické tvorbě
Nováková, Barbora ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalařska přace si klade za cíl popsat postupy a mozne motivace vytvaření fikcních křajin autořy Devetsilu ve 20. letech 20. století. Zameří se zejmena na křajiny, kteře uzitím vlastních jmen míst nalezejících do sfeřy aktualního sveta (např. Paříz, Přaha, New Yořk, Rusko, Java, Italie apod.) tematizují vztah mezi ním a fikcní křajinou jakozto jeho vařiantou. U jednotlivych křajin situovanych na řuzna místa sleduje, co je selektovano jako jejich zastupne znaky a co je naopak potlacovano, jak tato selekce znaku i jejich vyznamu ovlivnuje vysledne obřazy křajin, jak jsou tyto znaky kombinovany v řamci jedne křajiny i napříc jimi a jak se v dusledku toho přomenují jejich obřazy. Na zaklade jejich sřovnaní pak pozořuje, co mají křajiny spolecneho, jak se navzajem ovlivnují a sblizují, jak se vyvíjí přefeřence řuznych z nich v přubehu desetiletí a jaky mají vztah ke křajine situovane jako přazska ci domací. Tyto poznatky vztahuje k estetickym i ideologickym tendencím poetismu a take k dobovemu postoji k cestovaní, vztahu k casopřostořu a ořientaci v nem. Klíčová slova poetismus, řepřezentace, exotismus, exoticka křajina, mestska křajina, vlastní jmena míst
|
|
|
Postava umělce v románu 40. let 20. století
Fráňa, Jakub ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
(česky) Práce analyzuje především dva romány o umění napsané a vydané ve čtyřicátých letech 20. století, Doktora Fausta [1947] Thomase Manna a Hru se skleněnými perlami [1943] Hermanna Hesseho. Ve třech částech je postupně představeno metodologické východisko, prominentně zaměřené na postavu ve vyprávění v jejím hodnotovém rozměru a v podobě umělce, dále intermediální aspekt románů, charakteristický především hudebností a intertextualitou a denotující širší kulturní pole, a reflexivní prvek, který jak typ postavy, tak její kulturní svět zpochybňuje, a tak aktualizuje. Text tedy podává ucelený rozbor způsobů, jak románové texty tematizují umění a jeho roli ve společnosti, což je analyzováno jako historicky podmíněný fenomén "krizové" doby, ale také jako univerzální princip kontinuity kultury.
|
|
|
Prostupování protikladů: milostné balady Jaroslava Kolmana Cassia
Klaus, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce Prostupování protikladů: milostné balady Jaroslava Kolmana Cassia si klade za cíl připomenout dle mého názoru neprávem přehlíženého českého spisovatele a novináře. Zaměřuje se na pozdní fázi jeho tvorby, tedy baladiku milostného rázu, a usiluje postihnout důvody ležící ve struktuře díla, díky nimž ve čtenářích vzbuzuje estetický požitek. Jedná se především o básníkův registr motivů, jaké sice jsou v tradici milostné baladiky hluboce zakořeněné, zde však fungují na do krajnosti dotaženém principu kontrastů a na základě kombinací a permutací pronikají celými sbírkami, čímž z jednotlivých balad činí krom několika výjimek "variace na jedno téma". Práce nevěnuje pozornost jen řečeným polárním kontrastům, ale právě i nenadálým, nečetným výjimkám a jejich účinku ve struktuře díla. Krom vnitrotextové analýzy je pozornost upřena též na vztah Kolmanova díla k tradici balady jako žánru (se zaměřením na českou meziválečnou baladu) a pracuje s literaturou zabývající se přímo diskurzem milostných vztahů samotných.
|
|
|
"Nesmírná krása, ohromná past": Římské cesty Josefa Svatopluka Machara a Jaroslava Durycha
Horský, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tradicí literárních reflexí cest do Říma a Itálie na základě komparace dvou českých esejistických cestopisů, které do této tradice spadají - Řím Josefa Svatopluka Machara a Římská cesta Jaroslava Durycha. Oba tyto texty představují velmi specifické a kontrastní ztvárnění cestovatelského zážitku a pobytu ve "věčném městě". Na základě žánrové a italsko-cestopisné kontextualizace obou děl a teoretické konceptualizace dvou základních témat (problematiky pohybu v cestopisech a pojetí Říma jakožto textu či palimpsestu) bylo možné komplexním způsobem analyzovat společné rysy obou děl stejně jako významné rozdíly mezi nimi. Oba autoři-cestovatelé si přinášejí s sebou do Říma vlastní, velmi specifický a značně vyhrocený pohled na Itálii, historii, umění či náboženství, přičemž tyto jejich dispozice se výrazně projevují v tom, jakým způsobem svůj prožitek cesty a Říma ve svých textech zpracovávají. Josef Svatopluk Machar prochází římskou historií, vytváří silnou opozici antiky a křesťanství, Řím ho zcela uchvacuje. Jaroslav Durych hledá své místo v nesrozumitelném světě prostřednictvím niterných, básnických reflexí. Oba cestopisy svým osobitým ztvárněním Říma navazují na tradici "římského textu" a zároveň ji oba, každý po svém, aktualizují.
|
|
|
Prostorová sémantika v pozdním básnickém díle Bohuslava Reynka
Teclová, Barbora ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poetikou a konstrukcí mikrosvěta kolem domu v Petrkově v pozdní poezii Bohuslava Reynka, konkrétně ve třech posledních básnických sbírkách Sníh na zápraží, Mráz v okně a Odlet vlaštovek. Práce nejprve nastiňuje pozadí petrkovského domu č. 13, a to jak z hlediska Reynkovy osobní historie a z ní plynoucího sepětí s domem, tak z hlediska politicko-společenských událostí, které se domu a básníka dotýkaly. Dále je pozornost zaměřena na literárněvědné postupy při reflexi poetiky míst, zejména na topoanalýzu vycházející z Poetiky prostoru Gastona Bachelarda, které práce propojuje s poznatky o Petrkově. Jádrem práce jsou rozbory básní a vytvoření typologie motivů, ze kterých je venkovský mikrokosmos konstruován. V analýze se práce soustředí na konstelaci vnitřního prostoru ve vztahu k vnějšímu světu, který v Reynkově díle 50. let získává podobu nepřátelsky a antihumánně naladěného prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA Petrkov, Bohuslav Reynek, poetika prostoru, mikrokosmos, topoanalýza.
|
|
|
Proměny díla Karla Tomana
Dočkalová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na proměny poetiky a osobitost poezie Karla Tomana. Jejím cílem je analyzovat autorovo básnické dílo od počátků, ovlivněných poetikou dekadentního symbolismu, a v souvislosti s proměnami dobového kontextu dále sledovat Tomanovu postupnou revizi dekadentní poetiky, jeho generační příklon k ideálům anarchismu a tuláctví a nalezení vyváženého a jedinečného výrazu. Analýza a komparace jednotlivých básnických sbírek se soustředí především na rovinu motivickou, na básnické obrazy a jejich formu a význam. Vedle sbírek práce přihlíží také k básním do souborného díla nezařazeným.
|
|
|
Téma ohrožení člověka v básnických skladbách na přelomu 40. a 50. let 20. století
Janečková, Karolína ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
V bakalářské práci jsou představeny a porovnány tři básnické skladby, jež shodně tematizují ohrožení existence člověka: Atlantis Vladimíra Vokolka, Znamení moci Jana Zahradníčka, Symfonie XX. století Miloše Dvořáka. U textů je vedle formální a kompoziční roviny analyzována zejména rovina tematicko-motivická a užité básnické prostředky, jež spoluvytvářejí obraz vize světa, ve kterém je zpochybněna jistota lidské existence. V závěru se nachází vzájemné porovnání textů, představení jejich shodných a odlišných momentů.
|
|
|
Poezie Josefa Hory druhé poloviny 20. a 30. let
Krátký, Aleš ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se věnuje básnické tvorbě Josefa Hory (1891-1945), konkrétně básnickým sbírkám obsažených v souboru Kniha času a ticha, edičně připraveném Antonínem Matějem Píšou, který v rámci Horovy tvorby vymezuje specifickou poetickou linii nazývanou poezie času a ticha. Práce je členěna na dvě části, přičemž první pracuje s dobovými kritickými texty, na jejichž základě jsou modelovány první koncepty poetiky času a ticha. Druhá interpretační část se snaží nastínit základní principy básnického obrazu, které jsou pro všechny vymezené sbírky shodné. Interpretační část je rozdělená do tří segmentů. V první kapitole interpretační části je pozornost věnována čtyřem základním živlům jako základním motivům básnického obrazu. Druhá kapitola je zaměřena na vztah lyrického subjektu k básnickému prostoru a třetí kapitola se soustředí na tematizaci snu a umění z hlediska funkce, kterou zaujímají v rámci poetiky času a ticha. Oporou pro interpretační část jsou kromě literárněhistorických textů věnovaných Josefu Horovi také kniha Zdeňka Neubauera a Tomáše Škrdlanta: Skrytá pravda země: Živly jako archetypy ekologického myšlení a práce filozofa Gastona Bachelarda. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Hora (1891-1945), poezie času a ticha, mýtus, čas, živel
|
|
|
Prozaická tvorba Milady Součkové (s důrazem na analýzu díla Amor a Psyché)
Martanová, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se zabývá románem Milady Součkové Amor a Psyché, který vyšel jako autorčina druhotina roku 1937. Těžiště představuje analýza vnitřních souvislostí díla a stěžejních prvků jeho výstavby. Pozornost je věnována vypravěčskému subjektu a jeho vnitrotextovým proměnám, včetně otázek nespolehlivosti a genderu. Následně se práce zabývá sebereflexivitou se zaměřením na antiiluzivní prvky románu. Dalším zkoumaným aspektem je charakterizace postav a jejich postupující marionetizace. Analyzovány jsou rovněž časoprostorové rozměry a klíčové motivy jako integrální součásti románu.
|
|
|
Spříznění truchlivostí aneb Kafka v (inter)textuálních záhybech díla Winfrieda Georga Sebalda
Prouzová, Mariana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Cílem práce je na příkladu přítomnosti života a díla Franze Kafky v Sebaldově prozaické prvotině Pocity. Závratě analyzovat způsob, jakým W. G. Sebald operuje s intertextualitou a literárním odkazem vybraných spisovatelů. Práce se soustředí jednak na podrobnou analýzu zmíněného románu s ohledem k teorii intertextuality (J. Kristeva, R. Lachmann, R. Barthes, aj.), jednak hodlá prozkoumat Sebaldův specifický literární styl v kontextu jeho vlastního díla (Byt ve venkovském domě, Kafkovské studie), a dále jej srovnat s vybranými romány světové literatury dvacátého století (P. Demetz: 1909: Aeroplány nad Bresciou, J. Barnes: Flaubertův papoušek)
|
host ::
RSS.