|
|
Kratom jako adept na nové téma v rámci chemického vzdělávání
Vacková, Kateřina ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Kuhnová, Marta (oponent)
Bakalářská práce má za cíl rozšířit povědomí zainteresovaných aktérů o psychoaktivní látce kratom a poukázat na problematiku kratomu v dnešní společnosti. Zasazuje zmíněnou látku do historického kontextu a popisuje její jednotlivé druhy společně s chemickými obsahovými látkami, fytochemií, přípravou a použitím. Práce je zaměřena i na nastínění problematiky kratomu z hlediska jeho závislostního potenciálu, legislativy a zasazuje danou problematiku i do školního prostředí. Prostřednictvím dvou případových studií využívajících metody sběru dat ve formě polostrukturovaného rozhovoru, ankety a analýzy dat jsou popsány konkrétní situace užívání kratomu žáky ve škole, přístup učitelů společně se zvoleným řešením, a samotný postoj žáků a učitelů k řešené problematice. Celá práce pak udává základ pro možné zasazení tématu kratom do výuky chemie, například prostřednictvím chemických učebnic. Získaná data potvrdila rostoucí výskyt případů užívání kratomu žáky středních škol a existenci kratomu jako jedno z aktuálních témat mezi mladou generací. Z výsledků vyplývá většinový zájem učitelů i žáků o další vzdělávání v této oblasti a o možnou integraci tématu kratomu do vyučovacích hodin. Případové studie naznačují i viditelný dopad přístupu učitelů k řešené problematice na zkušenosti a celkový přístup žáků k...
|
|
|
Výzkum materiálních didaktických prostředků používaných ve výuce chemie na základních školách v České republice
Štruplová, Hana ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Hamerská, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje využívání materiálních didaktických prostředků ve výuce chemie na základních školách v České republice. Výzkum se primárně zaměřil na učební pomůcky a didaktickou techniku z důvodu jejich bližšího vztahu k obsahu, metodám a formám výuky. Zvláštní zřetel byl kladen na využívání učebnic a jejich strukturních komponentů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké materiální didaktické prostředky se v uvedených vyučovacích hodinách vyskytují, jaká je doba a způsob jejich využívání ve výuce. V rámci používání učebnic měla bakalářské práce za cíl zmapovat, jaké strukturní komponenty učebnic se ve výuce chemie využívají a při jakých tématech. V teoretické části se proto práce zabývá charakteristikou těchto vybraných prostředků, která navazuje na jejich význam ve výuce. Výzkumnou metodou bylo systematické pozorování vyučovacích hodin chemie základních škol v České republice. Analýzou sesbíraných dat bylo zjištěno, že nejvíce se ve vyučovacích hodinách chemie objevovalo využívání tabule, pracovního listu či tištěného materiálu a různého ICT. Učebnice se v rámci výzkumu využívaly ve 21 % sledovaných vyučovacích hodin. Z dat vyplynulo, že na druh využívaného prostředku má vliv i probírané téma. Výsledky výzkumu by mohly posloužit jako podklad pro rozvoj moderní a interaktivní výuky...
|
|
|
Mezi vnímaným a zamýšleným kurikulem: argumenty učitelů pro výběr učiva chemie
Matějů, Kateřina ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Koperová, Dominika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou chemických výpočtů na základních školách z pohledu učitelů chemie. Teoretická část popisuje jednotlivé druhy kurikula, systém kurikulárních dokumentů v České republice i v zahraničí. Dále se práce zabývá výběrem základního učiva, vlivem učebnic na realizované kurikulum a přístupy ke tvorbě kurikula. V praktické části je představena metodologie Delphi studie, použité k získávání dat. Cílem této práce bylo pomocí této metody najít argumenty, proč učitelé zařazují chemické výpočty do výuky chemie a v jakém rozsahu. Dalším cílem bylo zjistit ideální počet hodin, který by učitelé tématu rádi věnovali a kontrastovat uvedené výstupy RVP a ŠVP škol učitelů zařazených do výzkumného vzorku. Výzkumu se účastnilo 13 učitelů s rozdílnou délkou praxe a rozdílným vzděláním. Pomocí tříkolové Delphi byli získány data o počtu hodin, argumentech i rozsahu tématu chemických výpočtů. Výsledky práce ukazují, že učitelé by věnovali tématu chemických výpočtů v rozsahu hmotnostního zlomku, látkového množství a molární hmotnosti 5 vyučovacích hodin. Argumenty, které byly uvedeny odpovídají cílům vzdělávací oblasti. Uvedené výstupy ŠVP jsou ve většině případů obdobou výstupů RVP. Na tuto práci může navazovat práce na téma chemického názvosloví či vyčíslování z chemických rovnic, protože...
|
|
|
Efekt pojetí výuky na schopnost studentů prvního ročníku bakalářského studia provádět chemické výpočty
Nováková, Karolína ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Matěcha, Tadeáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá připraveností vysokoškolských studentů provádět chemické výpočty. Zkoumány byly ročníky studentů nastupují ke studiu na katedru chemie a didaktiky chemie na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v akademickém roce 2022/23 a 2023/24. Na začátku práce jsou uvedena teoretická východiska, kde je popsána problematika chemických výpočtů na základě dřívějších výzkumů. Jsou zde zařazeny faktory ovlivňující schopnost řešit chemické výpočty a jejich přesah do matematiky. Dále je pozornost věnována pozici chemických výpočtů ve školním kurikulárním systému. Praktická část se zaměřuje na zjištění, s jakými schopnostmi provádět chemické výpočty přichází studenti ze středních škol. Na začátku byl studentům zadán vstupní test. Kromě úspěšnosti byly zkoumány i chyby, které studenti dělají. Na konci zimního semestru studenti psali analogický posttest. Výsledky obou testů byly následně porovnávány. Dále byly s vybranými studenty provedeny rozhovory, aby se získaly přesnější informace ohledně výuky chemických výpočtů. Z výsledků je patrné, že studenti přichází ze středních škol nedostatečně připraveni i přesto, že by výpočty měli podle kurikulárních dokumentů ovládat. Nejvíce problematické se jeví výpočty z rovnic, výpočty pH a výpočty zaměřené na míchání roztoků. Tato práce doplňuje...
|
|
|
Analýza a porovnání školních vzdělávacích programů základních škol v České republice v závislosti na výsledcích šetření České školní inspekce
Medek, Petr ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Tóthová, Martina (oponent)
V rámci této diplomové práce je zpracován výzkum zabývající se základními školami v ČR vybranými dle toho, zda byly zahrnuty v tematické zprávě České školní inspekce z roku 2023. Práce se zaměřuje na výsledky z této zprávy pro vzdělávací obor Chemie. V rámci teoretické části je zpracován postupný vývoj kurikulárních dokumentů v České republice s ohledem na aktuálně probíhající revize RVP ZV. V praktické části je zpracována analýza školních vzdělávacích programů daných škol, a to se zaměřením na rozložení počtu vyučovacích hodin ve vzdělávacím oboru Chemie v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda, dále rozbor rozložení disponibilních hodin do vzdělávacích oblastí. Také je zpracována analýza množství aktivních sloves v očekávaných výstupech a to, zda mají základní školy ve svém školním vzdělávacím programu zařazeny i metody výuky. Závěrečná část mimo jiné uvádí, že nejvíce disponibilních hodin je věnováno vzdělávací oblasti Člověk a příroda (mediánem vyjádřených 6 vyučovacích hodin), že stále přetrvává výuka vzdělávacího oboru Chemie pod názvem vyučovacího předmětu chemie v osmém a devátém ročníku po dvou vyučovacích hodinách a že nejvíce vyučovacích hodin je v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda věnováno zeměpisu. Zjištěný počet aktivních sloves je na mediánové hodnotě 69 při průměru 77...
|
|
|
Hodnocení modelových otázek k přijímací zkoušce na lékařské fakulty dle revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů
Vršková, Nikola ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením modelových otázek k přijímacím zkouškám na lékařské fakulty dle revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Cílem práce je zhodnotit rozložení typů otázek v rámci dimenze znalostí a dimenze kognitivních procesů. Dále potom tyto výsledky srovnat s požadavky a názory vyučujících na lékařských fakultách. Teoretická část nejprve podává základní informace o organizaci přijímacích zkoušek na lékařské fakulty, dále shrnuje základní informace o původní a revidované Bloomově taxonomii, jejím významu a možnostech využití jakožto objektivního nástroje hodnocení schopností studentů. V praktické části jsou nejprve modelové otázky analyzovány s využitím revidované Bloomovy taxonomie. Poté byli dotazováni zástupci vyučujících z lékařských fakult na názor ohledně důležitých schopností uchazečů o studium a toho, jakým způsobem je či není možné je testovat. Výsledky shrnují rozvrstvení typů otázek dle dimenzí Bloomovy taxonomie. Z analýzy vyplývá, že modelové otázky jsou zaměřeny převážně na testování nižších úrovní kognitivní dimenze, z dimenze znalostí jsou to primárně znalosti faktické a konceptuální. Dle respondentů z řad vyučujících na lékařských fakultách jsou však u studentů žádoucí spíše vyšší kognitivní schopnosti. Výsledky této práce tedy naznačují rozpor mezi účelem a...
|
|
|
Schopnost studentů učitelství chemie na začátku svého studia vyčíslovat chemické rovnice: úspěšnost, postup a vliv využití appletu
Hamerská, Lucie ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Výzkum v rámci této diplomové práce mapoval schopnost studentů vyčíslovat chemické rovnice. Byly sledovány tři hlavní aspekty: úspěšnost ve vyčíslování rovnic, postupy a využití prostředí appletu. Výzkumný vzorek tvořilo 11 studentů učitelství chemie v prvním ročníku. K analýze postupů studentů byl využit eye-tracking doplněný o retrospektivní think-aloud a rozhovory. Tato práce navazuje na předchozí bakalářskou práci autorky a využívá zjištění z vyhodnocení pretestů, které se zabývaly základními chemickými koncepty v oblasti částicového složení hmoty a schopností pracovat s chemickými reprezentacemi s důrazem na chemické rovnice. Výsledky výzkumu poukazují na rozdíl mezi konceptuálním porozuměním tématu chemických rovnic a algoritmickou schopností vyčíslovat chemické rovnice. Pouze u pěti studentů z 11 byly výsledky v jednotlivých částech výzkumu vyrovnané. Úspěšnost více než poloviny studentů byla nižší, než jaká je očekávána na druhém stupni sekundárního vzdělávání. Analýzou postupů byly zjištěny problémy studentů při vyčíslování, které mohly mít vliv na jejich úspěšnost - základní matematické dovednosti, vynechání závěrečné kontroly, nutnost využít vyšší hodnoty stechiometrických koeficientů. Applet, který byl zvolen jako výzkumný nástroj, znázorňoval poměr atomů pomocí reprezentací symbolické...
|
|
|
Analýza námětů na experimentální činnost v učebnicích chemie pro ZŠ
Špísová, Klára ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza experimentálních aktivit v učebnicích chemie pro základní školy. Jsou zkoumány typy aktivit a jejich zařazení do fází výuky, kognitivní náročnost. Analýza zahrnuje nejvíce používané učebnice chemie - učebnice nakladatelství Fortuna: Základy chemie 1, 2 a Základy praktické chemie 1, 2. Dále učebnice nakladatelství Nové školy, Fraus a Taktik pro 8. a 9. ročník. Všechny učebnice obsahují náměty na praktickou činnost, nejvíce jich je v učebnicích ZCH, FR a NŠ. V učebnicích chemie jsou identifikovány různé typy aktivit, jako samostatná činnost žáka, pozorování demonstrace učitele, laboratorní práce, sledování videa, obrázků a řešení úkolů. Nejčastěji se vyskytuje samostatná činnost žáka a pozorování demonstrace učitele. Učebnice FR a T nabízejí také interaktivitu prostřednictvím videí. Praktické náměty se zaměřují především na expoziční fázi výuky. Co se týče rozvoje kognitivních operací, úlohy v učebnicích chemie se zaměřují na nižší operace, jako je zapamatování, porozumění a aplikace. Vyšší operace, zejména rozvoj tvorby, byl především v učebnicích pro 8. ročník. Učebnice nakladatelství NŠ měly vyrovnané zastoupení pro oba ročníky.
|
|
|
Návrh a ověření badatelsky orientované úlohy na téma kyseliny a zásady pro žáky ZŠ
Tomešová, Jana ; Chroustová, Kateřina (vedoucí práce) ; Rusek, Martin (oponent)
Práce se zabývá tématem badatelské výuky v souvislosti se vzděláváním v oblasti chemie na základních školách. Jejím cílem je navržení badatelsky orientované úlohy, která bude směřovat k povinným výstupům vzdělávání v tématu kyseliny a zásady a současně bude sledovat cíle badatelské výuky. Součástí práce je vymezení specifik badatelského přístupu k výuce, popis plánovaného průběhu navržené badatelské úlohy a zhodnocení úlohy na základě její realizace. Pro zhodnocení úlohy byly použity výstupy vytvořené žáky v průběhu aktivit, úvodní dotazník, test výstupních znalostí a IMI (Intrinsic Motivation Inventory) dotazníky. Na základě žákovských výstupů bylo posouzeno naplnění stanovených výukových cílů. Míra nově osvojených znalostí žáků byla sledována prostřednictvím porovnání relativních četností správných a nesprávných odpovědí v úvodním dotazníku a výstupním testu znalostí. U IMI dotazníků byly zjištěny mediány zvolených hodnot pro každou dimenzi a určením Cronbachova alfa byla ověřena vnitřní konzistence testu, dále byl využit Mann-Whitneyův U test pro porovnání dvou lekcí v rámci úlohy. Na základě získaných dat bylo konstatováno, že úloha vedla žáky k osvojení pojmů a zvládnutí praktického měření pH, přispěla také k rozvoji dovednosti plánování a provedení chemického pokusu. K zaznamenaným...
|
|
|
Využití eye-trackingu ve výzkumu v didaktice chemie
Tóthová, Martina ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Popelka, Stanislav (oponent) ; Doulík, Pavel (oponent)
Tato disertační práce je komentovaným souborem odborných textů a shrnuje přínosy autorky v oblasti výzkumu využití eye-trackingu a řešení problémových úloh v kontextu přírodovědného vzdělávání. Práce reaguje na rostoucí využití eye-trackingu ve vzdělávání a poskytuje systematický přehled současného stavu poznání. Primární výzkum se zaměřil na řešení chemických problémových úloh žáky středních škol. S využitím eye-trackingu a think-aloud byl postup řešení žáků analyzován. Výsledky ukázaly, že sledovaní žáci měli nízkou schopnost řešit tyto úlohy a často se spoléhali na strategie limitující, jako je tipování. Na základě zjištěných problémů byla navržena intervence v rámci akčního výzkumu. Pravidelné zařazování úloh, postupné učení a formativní zpětná vazba vedly ke zlepšení schopností žáků. Podobným způsobem jako u středoškoláků byla testována i schopnost řešit problémové úlohy u budoucích učitelů chemie. Do výzkumu byl kromě eye-trackingu a think-aloudu zařazen také polostrukturovaný rozhovor. Ukázalo se, že u budoucích učitelů chemie jsou při řešení značné problémy, a to zejména porozumění zadání. V disertační práci jsou shrnuty přínosy článků a navržena řešení pro zlepšení současného stavu.
|
host ::
RSS.