Název:
Linguistic Abstractness, Intergroup Bias and National Essentialism
Překlad názvu:
Jazyková abstrakce, meziskupinové zkreslení a národnostní esencialismus
Autoři:
Kouřilová, Sylvie ; Geschke, D. ; Finell, E. ; Bilewicz, M. ; Casini, A. Typ dokumentu: Příspěvky z konference Konference/Akce: Transfer of Knowledge Conference, Brno (CZ), 2007-09-05 / 2007-09-09
Rok:
2007
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] Language Abstraction, Intergroup Bias and National Essentialism is a part of an international project initiatedat the EAESP Summer School 2006 in Padova supervised by Anne Maass and Guen R. Semin. Our experimental study builds on the Linguistic Category Model (LCM) by Semin & Fiedler (1988, 1991) and itsrecent developments suggested by Carnaghi, Maass, Gresta, Bianchi, Arcuri, & Cadinu (submitted). In their research, Carnaghi et al. have shown differences in the inductive potential of nouns versus adjectives. We attempted to link their findings with intergroup attitudes and national essentialism. In four European countries, we examined whether the use of nouns versus adjectives for nationality labels of target persons has effects on intergroup bias. The use of more abstract language for the description of a target person (e.g. a Czech) should lead to stronger intergroup bias than the use of less abstract language (e.g. Czech). Based on Carnaghi and colleagues’ ideas we supposed that the link between more abstract language and stronger intergroup bias is mediated via the process of ascribing more essentialist characteristics to the target person. In the context of our research, national essentialism is defined as a belief system that is based on different components of national identity. Along with Habermas (2000), we distinguish three components of national identity: ethnic, cultural and civic. Denoting nationality with a noun (e.g. a German) should trigger a higher rate of perceived essentialism whereas using an adjective for a nationality label (e.g. German) should lead to a lower level of perceived essentialism.Tato experimentální studie navazuje na model lingvistických kategorií Semina a Fiedlera (1988, 1991) a jeho rozšíření o kategorii podstatných jmen (Carnaghi, Maass, Gresta, Bianchi, Arcuri, & Cadinu, 2008). Výzkumu Carnaghiho a kol. prokázal odlišnou míru induktivního potenciálu podstatných a přídavných jmen. V naší studii jsme propojili výsledky výzkumu o rozdílném induktivním potenciálu podstatných a přídavných jmen s problematikou meziskupinových postojů a národnostního esencialismu. Ve čtyřech evropských zemích jsme testovali, zda označení národnosti pomocí podstatných jmen způsobuje vyšší míru meziskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa ve srovnání s označením pomocí přídavného jména. Předpokládali jsme, že použití abstraktnější kategorie podstatných jmen (např. Čech) povede k vyšší míře vnitroskupinového favoritismu ve srovnání s použitím méně abstraktní kategorie přídavných jmen (např. český). Ve shodě s výsledky Carnaghiho a kol. jsme dále předpokládali, že vztah mezi abstraktností výrazů pro označení národnosti a meziskupinovým zkreslením je mediován národnostním esencialismem. V kontextu našeho výzkumu národnostní esencialismus definujeme jako systém přesvědčení, který je založen na různých komponentách národní identity. Ve shodě s Habermasem (2000) rozlišujeme tři komponenty národní identity: etnickou, kulturní a občanskou. Označení národnosti pomocí podstatného jména (např. Němec versus německý) implikuje vyšší míru národnostního esencialismu, který dále ovlivňuje míru vnitroskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa.
Klíčová slova:
intergroup bias, national essentialism; language abstraction; linguistic category model Číslo projektu: CEZ:AV0Z70250504 (CEP), GA406/07/1561 (CEP) Poskytovatel projektu: GA ČR Zdrojový dokument: Book of Abstracts
Instituce: Psychologický ústav AV ČR
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0173007