|
|
Jazyková abstrakce, meziskupinové zkreslení a národnostní esencialismus
Kouřilová, Sylvie ; Geschke, D. ; Finell, E. ; Bilewicz, M. ; Casini, A.
Tato experimentální studie navazuje na model lingvistických kategorií Semina a Fiedlera (1988, 1991) a jeho rozšíření o kategorii podstatných jmen (Carnaghi, Maass, Gresta, Bianchi, Arcuri, & Cadinu, 2008). Výzkumu Carnaghiho a kol. prokázal odlišnou míru induktivního potenciálu podstatných a přídavných jmen. V naší studii jsme propojili výsledky výzkumu o rozdílném induktivním potenciálu podstatných a přídavných jmen s problematikou meziskupinových postojů a národnostního esencialismu. Ve čtyřech evropských zemích jsme testovali, zda označení národnosti pomocí podstatných jmen způsobuje vyšší míru meziskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa ve srovnání s označením pomocí přídavného jména. Předpokládali jsme, že použití abstraktnější kategorie podstatných jmen (např. Čech) povede k vyšší míře vnitroskupinového favoritismu ve srovnání s použitím méně abstraktní kategorie přídavných jmen (např. český). Ve shodě s výsledky Carnaghiho a kol. jsme dále předpokládali, že vztah mezi abstraktností výrazů pro označení národnosti a meziskupinovým zkreslením je mediován národnostním esencialismem. V kontextu našeho výzkumu národnostní esencialismus definujeme jako systém přesvědčení, který je založen na různých komponentách národní identity. Ve shodě s Habermasem (2000) rozlišujeme tři komponenty národní identity: etnickou, kulturní a občanskou. Označení národnosti pomocí podstatného jména (např. Němec versus německý) implikuje vyšší míru národnostního esencialismu, který dále ovlivňuje míru vnitroskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa.
|
host ::
RSS.