Název: Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století
Překlad názvu: The attitude of the conservative Baldwin government towards the attempts to create the system of collective security in the 1920s
Autoři: Novotný, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2008
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Evropa se po skončení první světové války nacházela ve složité situaci; po období válečných hrůz bylo nutné vytvořit systém kolektivní bezpečnosti, aby se už podobné události neopakovaly. Po odmítnutí Spojených států amerických vstoupit do Společnosti národů, do organizace, jež měla fungování nového pořádku zajistit, se do role nejdůležitějšího subjektu při vytváření bezpečnostního systému dostala Velká Británie. Rozhodující úloha při jednání o dvou zásadních konceptech systému kolektivní bezpečnosti v první polovině 20. let 20. století (Ženevský protokol, Rýnský garanční pakt) připadla konzervativní vládě Stanleyho Baldwina. V prvním případě kabinet odmítl ratifikovat dokument, na jehož vzniku se podílel jeho labouristický předchůdce. Důvodů pro to měl několik - neomezené závazky, povinná arbitráž nebo automatické sankce. Rýnský garanční pakt z října 1925 představoval vítězství skupiny tzv. umírněných v Konzervativní straně, kteří odmítali jak návrat do dob politiky skvělé izolace, tak myšlenku pokračující ostrakizace Německa. Dohoda zároveň ztělesňuje ideu, jež jako jediná možná z hlediska kolektivní bezpečnosti pro konzervativní vládu v roce 1925 existovala - ideu zvláštních dohod, které by zahrnovaly omezené závazky týkající se pouze západní Evropy. Výsledek konference v Locarnu představoval pro Velkou... The postwar Europe was in a complicated position. It was necessary to create a system of a collective security to prevent events similar to the previous war after a period of terror. After a rejection of the United States of America to join the League of Nations, which would provide a functioning of a new order, Great Britain took over a role of the most important subject in creating of a new security system. The Stanley Baldwin Conservative government held a decisive role during negotiations about two essential concepts of the system of collective security (the Geneva Protocol, the Rhineland Pact) in the first half of the 1920s. The Cabinet primarily refused to ratify a document, on which participated a previous Labour government. It had several reasons: unlimited obligations, compulsory arbitration or automatic sanctions. The Rhineland Pact from October 1925 meant a victory of the socalled moderates within the Conservative Party. It refused both a return to the policy of the splendid isolation and an idea of an exclusion of Germany from international relations. The agreement also embodied an idea, which meant the only possible solution on a field of the collective security for Conservatives - an idea of separate treaties that would include limited obligations of Western Europe only. The result of the...

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/19249

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-273493


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce