Název:
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Překlad názvu:
Old or new in the Antonín Dvořák´s Serenade op. 44
Autoři:
Kolátorová, Petra Typ dokumentu: Příspěvky z konference Konference/Akce: Staré a nové. Staré jako východisko či překážka ?, Praha (CZ), 2016-04-28
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.The paper considers the genre of the orchestral serenade in the context of reflections on “old” and “new”. The serenade form was rediscovered for the 19th century by the German composer Johannes Brahms, who built on the legacy of Viennese classicism. In the case of Antonín Dvořák’s Serenade for Wind Instruments, op. 44, it is also possible, on the basis of analysis and historical connections, to speculate about classicist models, specifically Wolfgang Amadeus Mozart’s Serenade in B Flat Major, KV 361/370a. Dvořák took Brahms’ initiative a step further, with his Serenade op. 44 presaging the trend in development towards neoclassicism, which, however, was to come much later.
Klíčová slova:
Antonín Dvořák; Johannes Brahms; Old or New; Serenade Zdrojový dokument: Staré a nové. Staré jako východisko, či překážka?, ISBN 978-80-87922-07-1
Instituce: Etnologický ústav AV ČR
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0264695