Etnologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2021-09-26
00:06
Romani Studies at the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences and the Institute of Sociological Studies, Faculty of Social Sciences, Charles University
Uherek, Zdeněk
An overview of research in the field of Romani studies at the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences and at the Institute of Sociological Studies, Faculty of Social Sciences, Charles University.

Úplný záznam
2021-07-11
00:00
Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě
Krčmářová, Jana ; Szabó, Péter ; Kala, Lukáš ; Doležalová, H. ; Snášelová, M. ; Králík, T. ; Jobbiková, J. ; Vávrová, K. ; Weger, J. ; Ehrenbergerová, L. ; Martiník, A. ; Chládová, A. ; Kotrba, R. ; Houška, J. ; Lojka, B.
Současné intenzivní a industriální zemědělství v České republice přináší mnoho ne-gativních dopadů na životní prostředí. Agrolesnictví, tj. pěstování stromů na země-dělské půdě při současném zachování zemědělské produkce, může tyto negativní dopady minimalizovat. Dřeviny pěstované v agrolesnických systémech (ALS) plní produkční funkci a zároveň mají významné ekosystémové a mimoprodukční funk-ce. Cílem této metodiky je definovat agrolesnictví, charakterizovat jednotlivé typy a odhadnout jejich rozsah v ČR. Cílem je poskytnout podkladové materiály, na jejichž základě je možné založit agrolesnické systémy na zemědělské půdě. Výsledkem je jasná definice, klasifikace a charakterizace jednotlivých ALS v ČR. Dále je odhadnuto rozšíření jednotlivých ALS v Česku a jejich historické kořeny. Vlastní metodika zaklá-dání ALS navrhuje vhodný design, sortiment doporučených dřevin a popisuje postup správné výsadby a péče o dřeviny. Důležitou součástí metodiky je analýza legisla-tivního prostředí pro výsadbu dřevin na zemědělské půdě, ekonomické hodnocení ALS a také vytipování vhodných dotačních titulů pro takovou výsadbu. V neposlední řadě metodika shrnuje existující osvětu a vzdělávání v agrolesnictví v Čechách.

Úplný záznam
2021-05-30
00:00
Agrolesnictví - šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny
Krčmářová, Jana ; Bahenský, František ; Brendzová, Alica ; Kala, Lukáš ; Szabó, Péter
Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socio-ekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.

Úplný záznam
2021-03-28
00:01
Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
Wyss, Johana
V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná analytická jednotka.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Přínos Františka Sušila a jeho družiny k soudobému církevnímu a národnímu dění na Moravě
Zobačová, Andrea
Příspěvek pojednává o přínosu F. Sušila a jeho družiny k církevnímu a národnímu dění v 19. století na Moravě, vlastenecké výchově v brněnském filozofickém ústavu a kněžském semináři

Úplný záznam
2021-03-07
00:01
We all Know That, Don´t We?: Situating Scholarly Knowledge about the Czech 'Folklore Movement'
Zdrálek, Vít
The text is a reflexive contemplation of the ‘common sense’ in Czech music folkloristics/ethnology from the point of view of the Czech ethnomusicologist whose personal as well as research experience has, significantly in this context, been formed outside the Czech folklore and folkloristics/ethnology practices and discourses. Partly based on reflexive ethnographic observations of the ongoing research project ‘Weight and Weightlessness of Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in the Czech Lands’ (2017-2019) hosted by the Ethnological Institute, Czech Academy of Sciences, partly based on autoethnographic self-inspections of the author’s experience of the ‘alien affect’ towards the dominant Czech folklore discourse in the Czech-German ‘borderlands’ of the 1980s and the 1990s, and partly discussing the post-1989 folkloristics/ethnology versus anthropology debate and the less pronounced, but no less acute music folkloristics/ethnology versus ethnomusicology debate in the Czech Republic, the text formulates what it hopes to be the key questions for understanding the positionality of Czech music folkloristics/ethnological knowledge and creates an intellectual space for self-reflexive disciplinary discussion which it sees as critical for the future of the Czech music folkloristics/ethnological research.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Od folkloru k world music: Hudba a prostor
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture, however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.

Úplný záznam