2025-04-13
00:00 |
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – podzim 2024
Červenka, Jan
V rámci podzimního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále sleduje levopravou politickou orientaci: V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici? Body 1 až 5 na škále reprezentují levou část spektra, bod 6 představuje střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu. 23,9 % občanů se řadí nalevo od středu, 40,7 % napravo a 25,7 % do středu. Podíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se následně ustálil a v posledním roce začal mírně stoupat. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo, aktuální šetření ovšem vykázalo určitý pokles.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Spokojenost se životem - podzim 2024
Červenka, Jan
V rámci posledního šetření svého kontinuálního výzkumu Naše společnost, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. zařadilo pravidelnou otázku týkající se hodnocení spokojenosti se svým životem. Tři čtvrtiny (75 %) populace jsou spokojeny se svým životem. V porovnání s druhou polovinou roku 2023 a první polovinou roku 2024 je aktuální spokojenost s vlastním životem vyšší. Spokojenost se životem roste s klesajícím věkem, s rostoucím vzděláním a zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – podzim 2024
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v podzimních měsících roku 2024 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\nPětina (20 %) občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, necelá polovina (48 %) ji vnímá jako špatnou a necelá třetina (32 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\nVíce než třípětinová většina (64 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 28 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Názory na poplatky ve zdravotnictví a jiná vybraná opatření – podzim 2024
Tuček, Milan
Součástí podzimního šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k záležitostem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i k hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naprostá většina dotázaných odmítá snížení počtu lůžek v nemocnicích, poplatek u lékaře, snížení počtu specializovaných pracovišť a doplatek za léky. Okolo dvou pětin oslovených souhlasilo se vznikem vydělené nadstandardní péče a se zvýšeným zdravotním pojištěním pro rizikové skupiny, ale i zde nesouhlas převažoval. Ani ne třetinový souhlas mají pak zdanění potravin s vyšším obsahem cukru, zřízení jedné veřejné zdravotní pojišťovny, placení za návštěvu u specialisty, pokud nebyla doporučena praktickým lékařem, a placení jednotného poplatku za recept v lékárně. Oproti roku 2021 nedošlo u většiny položek k výraznějšímu názorovému posunu. Statisticky významně souhlas poklesl při zvýšení podílu nesouhlasících jen u příplatku při pobytu v nemocnici za lůžko a stravu (o 6 procentních bodů na dosud nejnižší hodnotu od počátku měření – na 23 %), a u připlácení si na léky (o 6 procentních bodů). Kromě toho míra nesouhlasu se významně zvýšila (o 7 procentních bodů) u zavedení jedné pojišťovny, mírněji (o 4 procentní body) vzrostla ještě i v případě placení poplatku u lékaře a šetření prostřednictvím snižování počtu specializovaných zdravotnických pracovišť. U snížení počtu lůžek v nemocnicích bylo dosaženo zatím nejvyšší míry nesouhlasu – 91 %. Postupně se od roku 2011 zvýšila míra souhlasu s dělením zdravotní péče na standardní a (placenou) nadstandardní z 29 % na 42 % dotázaných.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Názory občanů na zdravotní péči v ČR – podzim 2024
Tuček, Milan
V podzimním výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.\nV české společnosti převládá spokojenost s lékařskou péčí, kterou vyjadřují téměř dvě třetiny (65 %) dotázaných. Více než polovina (55 %) dotázaných je toho názoru, že se kvalita zdravotní péče za uplynulý rok nezměnila, podle 23 % dotázaných došlo k jejímu zhoršení a podle 17 % k jejímu zlepšení.\nV oblasti hodnocení vlastního zdravotního stavu převažuje pozitivní pohled. Jako velmi dobrý hodnotí svůj zdravotní stav 18 % dotázaných, dalších 43 % jako dobrý. Necelá třetina (30 %) respondentů pak své zdraví hodnotí jako průměrné a méně než desetina (9 %) jako špatné či dokonce velmi špatné.\nPokud jde o hodnocení množství informací poskytovaných lékaři nemocným o jejich zdravotním stavu, převládá názor, že je poskytován dostatek těchto informací (63 %). Téměř třetina dotázaných pak soudí, že je těchto informací nedostatek (31 %). Většina české veřejnosti (83 %) sdílí názor, že by se měl pacient podílet na rozhodování o léčbě své nemoci. Že pacienti mají možnost podílet se na rozhodování o léčbě vlastní nemoci, to soudí 60 % respondentů, opačné stanovisko zastává 30 % dotázaných.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2024
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od poloviny září do konce listopadu 2024 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu. Nejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u K. Harrisové a E. Macrona (shodně 33 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (84 %). Oproti roku 2023 mírně poklesly podíly nedůvěry v případě R. T. Erdogana, J. Bidena, V. Zelenského, E. Macrona, A. Lukašenka, A. Dudy a O. Scholze, naopak mírný nárůst nedůvěry oproti roku 2023 nastal u V. Orbána. Výraznější nárůsty nedůvěry v případě P. Pellegriniho a R. Fica a menší nárůst nedůvěry v případě B. Netanjahua se vztahují k výzkumům z let 2018 nebo 2019, kdy byla důvěra k nim zkoumána naposledy. Jediný zaznamenaný nárůst důvěry byl velmi mírný (o 4 procentní body) a týkal se D. Trumpa, jehož důvěryhodnost byla naposledy zjišťována na konci roku 2021.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností - podzim 2024
Spurný, Martin
Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do konce listopadu 2024 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků, na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky. V posledním bodě byl výzkum zaměřen na souhlas české veřejnosti se zavedením školného na veřejných vysokých školách.
Úplný záznam
|
2025-04-13
00:00 |
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny - podzim 2024
Kyselá, Monika
V šetření, jež probíhalo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace. O vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímá více než čtvrtina (29 %) českých občanů. Jde o dosud nejnižší zaznamenaný podíl zajímajících se. Necelá desetina (9 %) občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, další necelé dvě třetiny (64 %) upřednostňují pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu. Nadále převládá názor, že jsme v ČR přijali více uprchlíků z Ukrajiny, než je země schopna zvládnout (60 %). V tom téměř třetina (31 %) si myslí, že jsme přijali uprchlíků mnohem více, a necelé tři desetiny (29 %) o něco více, než je ČR schopna zvládnout. O málo více než polovina (51) % Čechů si myslí, že se daří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti, dvě pětiny (40 %) veřejnosti si myslí opak. Podle více než poloviny občanů (56 %) představují uprchlíci z Ukrajiny problém v kontextu celé ČR, pokud se ale zaměříme na místo bydliště, zde považuje uprchlíky za problematické výrazně méně (30 %) obyvatel. Nejčastěji se s uprchlíky z Ukrajiny setkáváme na veřejných místech, což platí pro naprostou většinu Čechů (88 %). Mezi kolegy, přáteli nebo mezi spolužáky dětí má tyto uprchlíky přibližně vždy pětina obyvatel.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
