Slovanský ústav

Nejnovější přírůstky:
2018-06-19
19:26
Eternal be the Memory of our Lady: the Synodikon of Orthodoxy and the Piety of the Late Byzantine Empresses
Melichar, Petra
The study focuses on the fact that only nine out of fifteen late Byzantine empresses were confirmed by the Orthodox Church as Orthodox and their names were inscribed in the Synodikon of Orthodoxy (which among others contains a list of names of Byzantine rulers who died in Orthodoxy). The author inquires into the cases of empresses whose names were not included and suggests the reasons for their omission. The results of the study reveal the criteria of evaluation set by the representatives of the Orthodox Church for the official piety of empresses.

Úplný záznam
2018-05-02
16:46
Nad nedoceněným bulharistickým dílem Františka Ruta Tichého alias Zdeňka Bromana (1886–1968)
Černý, Marcel
Studie se zabývá bulharistickým profilem F. R. Tichého (od roku 1903 užíval také pseudonymu Zdeněk Broman), neprávem opomíjené osobnosti česko-bulharských kulturních vztahů (mj. spolupracovníka Slovanského přehledu A. Černého), literárního historika a plodného překladatele a publicisty v oblasti bohemistiky, slovakistiky, germanistiky, bulharistiky, ukrajinistiky a bělorusistiky. Vedle jím připravené rukopisné české antologie z díla průkopníka bulharské moderny Penča Slavejkova (zachovala se v badatelově pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze) jsou v textu analyzována i Tichého přebásnění Kirila Christova, Peja K. Javorova, Christa Boteva (knižní překlad z roku 1913) aj. a rovněž překlad úryvku z prozaické knihy Baj Gaňu od Aleka Konstantinova. Kromě toho jsou stručně komentovány Tichého kontakty s bulharským literárním historikem Bojanem Penevem a zhodnoceny jeho bulharistické články uveřejněné v periodickém tisku. Bulharistický přínos F. R. Tichého tkví v tom, že byl prvním propagátorem a znalcem bulharské moderny v Čechách a že výrazně pozvedl úroveň českého překladu bulharské umělé poezie.

Úplný záznam
2018-03-09
13:19
Dynamika vývoje rusínských nářečí na území Slovenska a Ukrajiny na příkladě předložek
Vašíček, Michal
Tento příspěvek je věnován dynamice části slovní zásoby rusínských (jihokarpatských ukrajinských) nářečí ve dvou státních útvarech – na východě Slovenska a v Zakarpatí na Ukrajině. Je zaměřen na předložky, tedy na část synsémantického, neplnovýznamového lexika s vysokou frekvencí výskytu. Materiálovým východiskem je nářeční materiál získaný při vlastních terénních výzkumech, prováděných od r. 2011 v uvedené oblasti, konkrétně v obcích Ubľa a Malyj Bereznyj, ležících v těsné blízkosti slovensko-ukrajinské státní hranice. Zde se až do II. světové války vyvíjela blízce příbuzná rusínská nářečí ve shodných sociolingvistických podmínkách. Po II. světové válce však byla oddělena československo-sovětskou hranicí a dostala se do vlivu různých spisovných jazyků – slovenštiny na jedné straně a ukrajinštiny a ruštiny na straně druhé. Původně blízké dialekty se nivelizačními procesy orientovanými na různé spisovné jazyky značně oddálily. Na základě srovnání současného materiálu s materiály starších výzkumů se pokusíme zdokumentovat novější vlivy spisovných jazyků na vývoj rusínských nářečí.

Úplný záznam
2017-03-10
16:12
Národnostní uvědomění mluvčích jihokarpatských nářečí ve slovensko-ukrajinském pohraničí
Vašíček, Michal
Cílem tohoto příspěvku je analýza současné národnostní identifikace mluvčích východoslovanských jihokarpatských dialektů na území Slovenska a porovnat ji s národnostními postoji mluvčích geneticky blízkých nářečí na území Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Z našeho materiálu vyplývá, že mezi představiteli východoslovanského etnika na Slovensku převažuje etnonymum Rusnak, zatímco na Ukrajině se většina informantů považuje za Ukrajince nebo Rusíny. Sedmdesátiletá existence politické hranice mezi příslušníky východoslovanského etnika na území Slovenska a Ukrajiny tak výrazně ovlivnila nejen vývoj místních nářečí, ale i národnostní uvědomění jejich mluvčích.

Úplný záznam
2016-03-22
13:56
Dialog psychoanalýzy a literatury de-konstrukce a re-konstrukce učení Sigmunda Freuda v románech Susan Taubesové Divorcing (1969) a Marie Rybakovové Anna Grom i jeje prizrak (1999).
Ulbrechtová, Helena
Studie analyzuje reflexi psychoanalytického učení v obou románech jako příklad transferu „vědění“ do textů krásné literatury. Freudův intertext je v obou případech výsledkem vlastní badatelské práce obou autorek. Taubesová jej důsledně dekonstruuje, psychoanalýza je pro ni součástí složitého vztahu k otci-psychoanalytikovi. Rybakovová se jím naopak inspiruje a používá některé výroky Freuda ve funkci intertextu. V závěru je pak vyslovena hypotéza o skrytém vlivu učení C. G. Junga na Susan Taubesovou.

Úplný záznam
2015-10-22
14:37
Interjections of Lamentation in Old Church Slavonic
Chromá, Martina
The paper deals with the interjections of lamentation in the Old Church Slavonic and their usage within the extant Old Church Slavonic monuments.

Úplný záznam
2014-06-19
14:40
Aorist a imperfektum v horní lužické srbšině - čistě morfologický rozdíl?
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se soustřeďuje na analýzu nedokonavých tvarů aoristu a dokonavých tvarů imperfekta v korpusu starší hornolužické srbštiny. Analyzované výjimky ukazují, jak lexikální vliv němčiny způsobuje vidově neutrální nebo obouvidové použití některých sloves.

Úplný záznam
2013-12-05
16:45
Odlučitelná předpona preč a prefix wot- ve starší hornolužické srbštině a jejich role při gramatikalizaci slovesného vidu
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se věnuje hornolužické odlučitelné předponě preč ve srovnání se synonymním prefixem wot-. Klade si otázku, zda pomocí těchto dvou elementů je možné tvořit vidové páry typu preč hić (ipf.) – woteńć (pf.). Na základě korpusu z překladu bible do starší hornolužické srbštiny analyzují se ca. 100 příkladů s předponou preč a 50 príkladů s wot-. Zdá se, že je odlučitelná předpona dostačně integrovaná do slovotvorného systému, aby mohla převzít tuto funkci. V korpuse se najde ovšem pouze jeden potentiální vidový pár preč hić / (preč) woteńć. Tyto slovesa ukazují navíc jen slabé příznaky vidovosti. Silněji se při použití předpony preč projevuje vliv konkrétního německého ekvivalentu s odpovídající předponou nebo jiné lexikální factory. Celkově se zdá, že vid ve starší Hornolužické srbštině je gramatikalizován jen na nízké úrovni, potřeba vytvořit ipf. vidového partnera pro sloveso s prefixem wot- se nevyskytuje často. Zůstává otázkou, jakou roli hrajou tyto příklady v narativním kontextu, kde se kombinují pf. tvary aoristu s ipf. imperfektu. Větší korpus narativních textů by měl ukázat, do jaké míry je volba vidu v těchto textech daná lexikálně, náhodně nebo zda tu existuje funkční rozdělení podobně jako v češtině.

Úplný záznam
2013-07-10
16:32

Úplný záznam
2013-07-10
16:32

Úplný záznam