2024-03-10
03:13 |
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro další obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti.
Úplný záznam
|
2023-12-06
00:37 |
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti.
Úplný záznam
|
2023-10-16
21:27 |
Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století
Fikarová, Lucie
Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším faktorům (např. hudebnímu managementu, komercionalizaci), opomenuty však nejsou ani faktory vnitřní (osobní vývoj aktérů). Vliv těchto faktorů na proměnu zkoumaného prostředí autorka mapuje na základě analýzy dobových hudebních časopisů, rozhovorů a orálně historického výzkumu (zahrnující provozovatele hudebních klubů, hudebního publicistu a hudebníky).
Úplný záznam
|
2023-03-28
00:39 |
Úplný záznam
|
2023-03-12
00:04 |
Oceňovaný důstojník, nemilovaný velitel. Bedřich Neumann a československá armáda
Maršálek, Zdenko
Bedřich Neumann se ke kariéře profesionálního důstojníka dostal jako československý legionář v letech první světové války. V meziválečné armádě nepatřil k nejvyšší generalitě, byl ale jedním z nejvíce uznávaných odborníků „vyššího středního velitelského managementu” armády. Strmá kariéra vyústila za druhé světové války během jeho působení zprvu v domácím a poté v zahraničním odboji. Stal se jedním z hlavních cílů komunistické propagandy snažící se oslabit pozici londýnské exilové vlády, a nástup komunistů v roce 1945 jeho kariéru zastavil. Po emigraci v roce 1948 se Neumann – již potřetí v životě – zapojil do boje za svobodu a nezávislost vlasti. Vynikající teoretik a štábní důstojník ovšem dodnes není doceňován a na jeho památce dodnes ulpívají zvláště důsledky cílených pomluv a očerňování komunistické propagandy.
Úplný záznam
|
2023-02-26
00:13 |
Zachycení obsazeného pohraničí v české kultuře
Bednařík, Petr
Studie se zaměřuje na oblast moravského a slezského pohraničí v období před 2. světovou válkou, v jejím průběhu i po jejím skončení. Ukazuje, jakým způsobem česká literatura, kinematografie i televizní tvorba zachycovala historii tohoto území. Sleduje českou kulturu od let po druhé světové válce do současnosti.
Úplný záznam
|
2023-01-15
23:30 |
Úplný záznam
|
2023-01-15
23:30 |
Úplný záznam
|
2022-12-25
22:33 |
Úplný záznam
|
2022-09-28
00:47 |
Czech Ethnography in the Protectorate of Bohemia and Moravia. At the Crossroads of Slavic Studies, Regionalism and Heimatschutzbewegung - an Attempt at an Insight into a Seldom Researched Topic
Ducháček, Milan
The aim of this contribution is to map the dilemmas that Czech ethnographers were facing in the Protectorate of Bohemia and Moravia. With the end of the Czech-Slovak consensus on co-existence in a common, unitary state, the étatist, and later defensive ethos of Czechoslovak ethnography of the 1930s lost its foundation and argumentation basis. Similarly, too, after the Munich Agreement 1938 and quite definitively after the Nazi occupation, the notions of unity, purity and distinctive character of the ‘Slavic’ culture of ‘Czechoslovak state nation’ faced its ideological and methodological limitations. The present study emphasizes the continuity of problems that plagued the interwar Czechoslovak ethnography, including understaffing of Czechoslovak ethnography due to limitations of university policy at Czechoslovak universities in Prague, Brno and Bratislava. The article presents an analysis of institutional and academic foundation of ethnography after the closing of Czech universities on 17 November 1939. It describes both the conceptual and personnel continuity of care for regional cultural heritage in the 1930s. It also touches upon the ambivalent nature of documentary activities of the Ethnographic Commission of the Czech Academy of Sciences and Arts. Alongside with the orientation on general anthropology, including its racial aspects, the activities of Czech ethnographers during the occupation tended to focus on documentation of vernacular architecture. In this regard they also joined forces with architects and urban planners on projects that linked the idea of modernization of the countryside with efforts aimed at preserving its ‘traditional’ character in the spirit of the German Heimatschutzbewegung. This direction, as well as other impulses and motifs from the Protectorate era, were then further developed in the ethnographic ‘revival’ of the second half of the 1940s, which - paradoxically enough - resonated both with ‘new Slavic policy’ after 1945 and, to some extent, even with the subsequent Sovietization of the field.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
