|
|
Alternativní způsoby síťování alginátu sodného vedoucí k hydrogelům s vhodnými aplikačními vlastnostmi
Kouřilová, Ludmila ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na přípravu alginátových gelů s možností ovlivnění jejich finálních aplikačních vlastností (transparentnost, synereze, viskoelastické vlastnosti, aj.). Na základě literární rešerše byly vybrány celkem tři gelační strategie vedoucí ke gelaci alginátu sodného, a to iontové síťování metodou vnější gelace, iontové síťování metodou vnitřní gelace a síťování alginátu kyselinou fytovou, která je schopná tvořit jak iontovou vazbu, tak intramolekulární vodíkové můstky. Následně byla provedena optimalizace přípravy alginátových gelů, charakterizace jejich mechanických vlastností a na závěr byl sledován vliv několika faktorů (koncentrace polymeru, množství síťovacího činidla, doba gelace, přídavek sacharózy, aj.) na výsledné vlastnosti připravených gelů. V rámci diplomové práce bylo prokázáno, že na výsledné vlastnosti gelů na bázi alginátu sodného má vliv nejen koncentrace polymeru, množství použitého síťovacího činidla, rychlost gelace či synereze, ale v případě iontového síťování metodou vnější gelace také například typ použitého aniontu. Zajímavou součástí diplomové práce je také optimalizace stanovení mechanických vlastností alginátových gelů kompresními testy. Během těchto testů dochází ke stlačení vzorku mezi dvěma senzory reometru a je měřena mechanická odezva vzorku na aplikovanou sílu. Jedná se o jeden z nejlépe představitelných reometrických testů.
|
|
|
Derivatizace hyaluronanu sodného jakožto nástroj pro zvýšení stability modelové artificiální synoviální kapaliny
Hrochová, Eliška ; Mravec, Filip (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací postupu modifikace kyseliny hyaluronové pro přípravu artificiálních synoviálních kapalin. Na základě literární rešerše byla pro modifikaci zvolena aminokyselina alanin. Hlavním cílem bylo zlepšení mechanických a stabilitních vlastností artificiální synoviální kapaliny. Charakterizace byla provedena pomocí DLS mikroreologie, makroreologie, termogravimetrické analýzy (TGA), víceúhlového rozptylu světla spojeného s asymetrickou frakcionací tokem pole (AF4-MALS ) a infračervené spektroskopie (FTIR). Teoretická část této práce se zaměřuje na pohybový aparát, popis synoviální kapaliny a roli hyaluronanu v metabolismu. V rámci diplomové práce byla modifikována artificiální synoviální kapalina, jejíž příprava byla stěžejním bodem předešlé bakalářské práce. Experimentální část se zaměřuje na postup modifikace hyaluronanu, srovnání vzorků artificiálních synoviálních kapalin bez modifikace, obsahující modifikovaný hyaluronan a s modifikovaným hyaluronanem i chondroitin sulfátem. Připravené vzorky byly hodnoceny z hlediska viskoelastických vlastností, časové a enzymatické stability. Pro srovnání byl použit i volně dostupný viskosuplement Orthovisc® a reálná koňská synovie.
|
|
|
Viskoelastické vlastnosti hydrogelových systémů v závislosti na relativní vlhkosti
Kouřilová, Ludmila ; Heger, Richard (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá především stanovením závislosti viskoelastických vlastností fyzikálně síťovaných hydrogelů na relativní vlhkosti řízené vlhkostní celou (jakožto příslušenstvím k rotačnímu reometru), popřípadě exsikátorem se sušicím médiem. Hlavním cílem byla optimalizace metodiky vlhkostní cely pro reologické stanovení viskoelastických vlastností hydrogelových materiálů jako funkce relativní vlhkosti a ověření této metodiky na agarózovém hydrogelu. Výsledky ukázaly, že agarózový hydrogel po vystavení zvolené relativní vlhkosti postupně ztrácí disperzní prostředí, což v případě měření se standardním nastavením kontroly měřicí štěrbiny, která je během měření konstantní, vede ke ztrátě kontaktu horního senzoru reometru se vzorkem. Jako vhodné řešení se ukázalo nastavení kontroly normálové síly, které vedlo k postupnému snižování výšky horního senzoru reometru, což umožnilo udržet během vysychání hydrogelu normálovou sílu na požadované hodnotě. Vlhkostní cela se ukazuje jako vhodná metoda stanovení závislosti viskoelastických vlastností hydrogelů na relativní vlhkosti. Na rozdíl od použití exsikátoru se sušicím médiem nedochází k tak prudkému sušení hydrogelového vzorku, které by vedlo k porušení struktury na jeho povrchu. Další výhodou vlhkostní cely je schopnost udržet požadovanou hodnotu relativní vlhkosti i v případě, že gel začne do svého okolí uvolňovat disperzní prostředí, což v exsikátoru se sušicím médiem možné nebylo.
|
|
|
Reologie alkalicky aktivované strusky v raných stádiích její hydratace
Pazour, Miroslav ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním viskoelastických parametrů past na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky během hydratace. Ta byla sledována pomocí izotermického kalorimetru a pro další porovnání byl také stanoven počátek a konec tuhnutí měřených směsí Vicatovou jehlou. Tyto parametry byly měřeny v závislosti na dávce aktivátoru (vodní sklo) a organické přísady (hexylenglykol) a vzájemně porovnány. Bylo pozorováno, že u čerstvých směsí s nižšími dávkami aktivátoru převažoval jejich elastický modul nad ztrátovým, zatímco s rostoucí dávkou aktivátoru začínala převažovat viskózní složka a spíše klesal komplexní modul. Naopak s rostoucí dávkou hexylenglykolu tento modul výrazně narůstal. Vývoj modulů v čase koreloval s kalorimetrickými křivkami a časy tuhnutí. V době tuhnutí, ke které docházelo při tvorbě primárního C-A-S-H, narůstaly hodnoty viskoelastických modulů o několik řádů.
|
|
|
Optimalizace přípravy a charakterizace hybridních hydrogelů s ohledem na viskoelastické a tokové vlastnosti
Zhurauliova, Darya ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium hybridních hydrogelů, které kombinují vlastnosti hydrogelových systému společně s oleogely, což jsou gely na bázi oleje. Cílem práce je provést studium současného stavu řešené problematiky na téma přípravy hybridních hydrogelů, na tomto základě navrhnout a optimalizovat vhodný postup přípravy a formou viskoelastických měření provést základní reologickou charakterizaci připravených systémů. Jako vhodný hydrogelový systém byl zvolen systém na bázi alginátu sodného rozpuštěného v deionizované vodě a síťovaného roztokem chloridu vápenatého, a jako oleogel byl zvolen systém na bázi včelího vosku rozpuštěného ve slunečnicovém oleji. Alginát sodný byl zvolen, protože se používá jako zahušťovadlo, emulgátor, stabilizátor nebo želírující látka do krémů a přípravku lékových forem. Smícháním hydrogelů a oleogelů o různých hmotnostních poměrech vznikl systém hydrogel/oleogel, taktéž nazývaný jako bigel, jehož vlastnosti byly testovány z hlediska tokových a viskoelastických vlastností. V praktické části byly měřeny amplitudové, frekvenční a tokové testy jak samotného hydrogelu, tak i hybridního hydrogelu o poměru 50:50 (hydrogel vs. oleogel). Tyto testy poskytovaly informaci o gelových přípravcích, tj. jaký je jejich charakter, jaké jsou mechanické vlastnosti a jak závisí na amplitudě deformace. Porovnáním výsledků měření bylo možné určit, jak oleogel působí na vlastnosti a strukturu hydrogelu
|
|
|
Příprava a charakterizace hydrogelů s difúzním gradientem
Tvrdoňová, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací hydrogelů s difúzním gradientem. Cílem bylo vypracovat literární rešerši na problematiku zabývající se hydrogely s difúzním gradientem, vybrat vhodnou metodu přípravy gradientových hydrogelů a provést pilotní experimenty vedoucí k charakterizaci vlastností připravených systémů, především s ohledem na prokázání gradientové struktury hydrogelů. Vyhodnocení probíhalo na základě vizuálního pozorování, stanovení transportních a viskoelastických vlastností a také pomocí jednoduché metody spočívající ve vážení připravených hydrogelů. Hydrogely byly porovnávány v závislosti na volbě síťovacího činidla, jeho koncentraci a době síťování. Byly připraveny gradientové hydrogely na bázi polysacharidu – alginátu sodného. Výsledky naznačují, že volbou koncentrace síťovacího činidla, stejně jako dobou síťování, lze modulovat finální vlastnosti (viskoelastické i transportní) hydrogelů do požadovaných hodnot. V rámci diskuze výsledků byly navrženy kroky pro komplexnější pohled na danou problematiku a možnosti, jakým způsobem v práci pokračovat.
|
|
|
Korelace transportních a viskoelastických vlastností hydrogelů s difúzním gradientem
Ščotková, Romana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce si kladla za cíl přípravu hydrogelů s difúzním gradientem a prokázání gradientové struktury hydrogelů z hlediska viskoelastických a transportních vlastností. S ohledem na možné biomedicínské aplikace byl pro přípravu vybrán kationický polysacharid chitosan, a to zejména pro své antimikrobiální a biokompatibilní vlastnosti. Výsledné gradientové hydrogely byly následně charakterizovány pomocí oscilačních testů, při kterých byly sledovány rozdíly při použití různých koncentrací a molekulových hmotností chitosanu, koncentrací síťovacího činidla, disperzních prostředí pro rozpuštění chitosanu a různé doby síťování gelu. Pro potvrzení vytvořené gradientové struktury byly vzorky podrobeny také sušícím experimentům. Schopnost transportu aktivních látek byla u hydrogelů potvrzena vizuálním hodnocením prostupu anionického barviva (bromthymolová modř) při procesu gelace. Z výsledků získaných během experimentální části bakalářské práce lze dojít k závěru, že viskoelastické vlastnosti hydrogelů lze modifikovat změnou vybraných parametrů při samotné přípravě. Potvrzen byl také předpoklad, že s lepšími mechanickými vlastnostmi hydrogelů dochází ke zhoršení vlastností transportních. Metodou řízené difuze bylo možné připravit hydrogel s postupným gradientem hustoty síťování, čímž bylo možné modifikovat viskoelastické a transportní vlastnosti.
|
|
|
Příprava a charakterizace polysacharidových hydrogelových systémů s gradientovou strukturou
Škutová, Patricie ; Krouská, Jitka (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou polysacharidových hydrogelů s difúzním gradientem a jejich následnou charakterizací z hlediska viskoelastických vlastností, které sloužily k prokázaní gradientové struktury. Hlavním cíle bylo vybrat vhodnou metodu přípravy chitosanových hydrogelů s různou molekulovou hmotností (168 kDa – 437 kDa). Biopolymer chitosan je kationický polysacharid, který je vhodný pro použití v biomedicínských aplikacích, díky jeho výborným biokompatibilním vlastnostem. Nejprve byly připraveny koncentračně uniformní hydrogely bez gradientové struktury, u kterých se zkoumal vliv různých parametrů (molekulová hmotnost chitosanu, koncentrace chitosanu, koncentrace hydroxidu sodného). Na prokázaní vytvořené gradientové struktury byly vzorky podrobeny metodě sušení (stanovení disperzního podílu) a stanovení mechanických vlastností metodou oscilační reometrie. Zvýšená pozornost byla věnovaná hledání vhodného způsobu přípravy pro gradientové chitosanové hydrogely s vyšší molekulovou hmotností, která vykazovala jisté problémy, u již zavedené metodice přípravy hydrogelů s gradientovou strukturou řízenou difúzí. Z výsledků získaných měření, lze dojít k závěru, že viskoelastické vlastnosti hydrogelů lze modifikovat změnou vybraných parametrů a způsobem přípravy. Metodou řízené difúze bylo možné připravit hydrogely s postupným gradientem hustoty síťování, u kterých se potvrdil předpoklad, že čím více zesíťovaná vrstva, tím vyšší hodnoty viskoelastických modulů, a tudíž větší odolnosti vůči namáhání.
|
|
|
Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí
Drdová, Pavlína ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autorka: Pavlína Drdová Název práce: Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Lokální protiinfekční terapie muskuloskeletálních infekcí eliminuje systémovou toxicitu léčiv. Výběrem vhodného terapeutického systému lze dosáhnout vyšších koncentrací léčiva v místě infekce a prodlouženého uvolňovaní. Takovým systémem mohou být gely, formulované a testované v předložené diplomové práci. Teoretická část práce byla věnována popisu muskuloskeletálních infekcí a jejich léčbě, charakterizaci gelů a jejich využití při parenterální aplikaci. Byly formulovány hydrofilní gely na bázi hypromelosy, želatiny, rybí želatiny a iota- karagenanu obsahující vankomycin-hydrochlorid a gentamicin-sulfát. Byly testovány tokové a viskoelastické vlastnosti na rotačním reometru. Analýzou tokových křivek mocninným modelem se prokázal nenewtonský typ toku. Nejcitlivější na aplikované namáhání je hypromelosový gel 3 %, nejméně disperze iota-karagenanu s povidonem 25. Viskoelastické vlastnosti byly hodnoceny pomocí elastického, viskózního a komplexního modulu, fázového úhlu a meze toku. Z testovaných formulací pouze 3 % disperze hypromelosy a 10 % disperze...
|
|
|
Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí
Drdová, Pavlína ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autorka: Pavlína Drdová Název práce: Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Lokální protiinfekční terapie muskuloskeletálních infekcí eliminuje systémovou toxicitu léčiv. Výběrem vhodného terapeutického systému lze dosáhnout vyšších koncentrací léčiva v místě infekce a prodlouženého uvolňovaní. Takovým systémem mohou být gely, formulované a testované v předložené diplomové práci. Teoretická část práce byla věnována popisu muskuloskeletálních infekcí a jejich léčbě, charakterizaci gelů a jejich využití při parenterální aplikaci. Byly formulovány hydrofilní gely na bázi hypromelosy, želatiny, rybí želatiny a iota- karagenanu obsahující vankomycin-hydrochlorid a gentamicin-sulfát. Byly testovány tokové a viskoelastické vlastnosti na rotačním reometru. Analýzou tokových křivek mocninným modelem se prokázal nenewtonský typ toku. Nejcitlivější na aplikované namáhání je hypromelosový gel 3 %, nejméně disperze iota-karagenanu s povidonem 25. Viskoelastické vlastnosti byly hodnoceny pomocí elastického, viskózního a komplexního modulu, fázového úhlu a meze toku. Z testovaných formulací pouze 3 % disperze hypromelosy a 10 % disperze...
|
host ::
RSS.