Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 372 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kulturní aspekty vzdělávání dospělých
Brücknerová, Lenka ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Tato práce se zabývá přínosem kulturního vzdělávání v kontextu celoživotního vzdělávání s důrazem na kulturní vzdělávání v prostředí muzeí a galerií, které tradičně přispívají k rozvoji kulturních kompetencí člověka. Práce dále popisuje základní oblasti muzejní činnosti, vývoj muzejní edukace a typické formy učení v muzeu. Přínos činnosti muzea spatřujeme nejen ve shromažďování dokladů naší kulturní či přírodní historie a následné péče o ně, ale také v možnosti se skrze tyto předměty vzdělávat. Základem pro takové poznání je možnost setkávání se s autentickými artefakty. Současně se práce zaměřuje na získání povědomí o edukačních aktivitách, které jsou nabízeny v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze s akcentem na edukační programy věnované skupině dospělých návštěvníků muzea. Výzkumné šetření popsané v závěru práce probíhalo formou rozhovorů s několika odbornými pracovníky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a ukázalo, že tato významná kulturní instituce ve svých edukačních programech cílí mimo jiné právě na dospělého návštěvníka. Edukační programy zprostředkovávají hlubší porozumění prezentovaného tématu, prohlubují zájem a umocňují zážitek, čímž také přispívají k udržování kulturních kompetencí a kultivaci osobnosti.
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Sameljak, Jan ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh se zabývá zahuštěním městské struktury na soutoku řeky Moravy a Bystřičky v Olomouci. Hlavním cílem projektu je vytvořit umělecko-společenské centrum města s funkcí uměleckého vzdělávání obyvatel. Hodnotná lokalita soutoku přirozeně nabízí možnost rekreace, návrh tuho hodnotu posiluje svou formou, kdy se k němu maximálně otvírá, zároveň však odděluje městské prostory rušící koncept klidné oázy.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Bystroň, Tomáš ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je dostavět město, a to ve dvou rovinách. Ve smyslu zahuštění zástavby, tedy doplnění nyní prázdného místa o budovu využívající potenciál místa a ve smyslu doplnění funkční struktury města stavbou, která by přinášela nové možnosti pro jeho rozvoj. Nezastavění lokality vychází z historického kontextu. Dříve na místě stál fortifikační systém města Olomouc a řeka Morava byla využívána jako přírodní bariéra, po zrušení fortifikačního systému se většinou volný pás zastavěl, někde však stále zůstávají prázdná místa, jak je tomu i v případě dané lokality. Zároveň město Olomouc v podstatě nemá městského architekta a veškeré snahy o architektonickou debatu, výstavy či rozvoj jsou decentralizovaně roztroušeny. Město také disponuje velmi malou výtvarnou základní uměleckou školou, která je v nepoměru k hudební škole, jež se nachází v blízkosti mého návrhu. Projekt tedy cílí na smysluplné doplnění sídelní struktury.
Výstavní prostor
Marxová, Lenka ; Uhl Skřivanová, Věra (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce navazuje na tematiku zpracovanou v rámci bakalářské práce, ve které byly sledovány především alternativní site specific výstavní prostory, tzv. nezávislé galerie v České republice a popsány z hlediska motivace a důvodů jejich založení. Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání specifických, převážně alternativních výstavních možností současného umění a deskripci soudobého fenoménu výstavního prostoru v zahraničí s ohledem na český kontext, přičemž tato zjištění rozvíjí do vlastní site specific výtvarné činnosti ve veřejném prostoru. Ta je následně transformovaná do didaktické struktury a poté realizována se studenty zvoleného pražského gymnázia ve veřejném prostoru v okolí školy. Edukační část diplomové práce je doplněna výzkumným šetřením kvalitativního charakteru, na základě něhož byla zachycena specifika zprostředkování daného tématu v rámci edukačního procesu.
Analýza marketingových komunikací DOX Centra současného umění v letech 2009 a 2010
Vaicová, Ivana ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
V době, kdy jsou i státem financovaná muzea a galerie nuceny zodpovědně hospodařit se svěřenými financemi, generovat vlastní zisk a získávat prostředky na provoz i z jiných než veřejných zdrojů, stává se marketingová komunikace důležitým nástrojem oslovování jak návštěvníků, tak i sponzorů a dalších potenciálních podporovatelů. Je pochopitelné, že u soukromých organizací, pro něž představují granty ze státní sféry jen relativně malé procento celkového rozpočtu, je marketingová činnost ještě mnohem důležitější. Bakalářská práce "Analýza marketingových komunikací DOX Centra současného umění v letech 2009 a 2010" charakterizuje centrum DOX, jakožto největší českou soukromou galerii, pojednává o jeho činnosti, analyzuje konkurenci, cílové skupiny a zejména jeho komunikační prostředky, nejpodstatnější body potom shrnuje stručnou SWOT analýzou. Přínos práce tkví zejména v konfrontaci teorie muzejního marketingu z převážně cizojazyčné odborné literatury a marketingové praxe realizované českou institucí centra DOX. Jádro práce tvoří analýza centrem DOX využívaných součástí komunikačního mixu za sledované období, segmentace cílových skupin a identifikace konkurence.
Studie komunikačních aktivit Artbanka Museum of Young Art
Havránek, Jakub ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje komunikační aktivity Artbanka Museum of Young Art v období jejího fungování, tj. od roku 2011 do začátku roku 2013, kdy tato specifická instituce ukončila svou činnost. Práce detailně popisuje subjekt AMoYA, jeho vznik, cíle, propagaci a rizika spojená s jeho činností. Velká část práce je věnována popisu prvků komunikačního mixu a elementům, které měla AMoYA k dispozici v rámci své propagační činnosti.
Pracovní listy pro galerijní animaci
Líbal, Ondřej ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy Název bakalářské práce: Pracovní listy pro galerijní animaci Autor práce: Ondřej Líbal Vedoucí práce: doc. PhDr. Martin Raudenský, Ph.D. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá vytvořením grafického pracovního listu (autorské knihy), v podobě ilustrace spojené s textem, který bude sloužit jako edukační pomůcka v instituci typu výtvarné galerie či muzea s podobnou funkčností jako galerijní animace. Knihy (listy) jsou koncipovány na produkci určenou dětem s pomocí rodičů, mladistvým, nebo také náhodným návštěvníkům. Vytvořil jsem variantu pracovního listu, témata koncipoval dle věku daných uživatelů. Autorská kniha (list) se vztahuje na určitou galerii a výstavu v ní probíhající. Pracovní balíčky jsou obsahově vytvořeny ve dvou variantách - Balíček pro rodinu s dětmi, nebo mladší skupinu žáků, v barevném grafickém provedení a rozšířeného obsahu věcí pro tvorbu. A zjednodušený balíček pro starší návštěvníky galerie, pouze s tužkou, který je i méně ekonomicky náročný. Prošel jsem potřebné informace a data z institucí, vytvořil knihy (listy) a následně se celou akci aplikoval na žácích a náhodných návštěvníků galerie. Obsah listů (knihy) se vztahuje buď na konkrétní situaci, objekt, umělecké dílo, nebo na celou instituci. Každá kniha obsahuje...
Energeticky úsporná budova kina s galerií
Kučírek, Pavel ; Jelínek, Ondřej (oponent) ; Blasinski, Petr (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh nové budovy kina s galerií a jejího technického vybavení. Nepodsklepená budova tvaru L je z poloviny jednopodlažní a z poloviny dvoupodlažní. Nejdůležitější jsou místnosti v přízemí – galerie, kino, foyer a zázemí zaměstnanců. V druhém patře se nachází projekční místnost, místnost zvukaře, nahrávací studio a úpravny zvuku. Nosné i nenosné stěny tvoří plynosilikátové tvárnice, vodorovné nosné prvky jsou navrženy z monolitického železobetonu. Železobetonové schodiště vede do druhého podlaží. Izolace je řešena certifikovanou skladbou ETICS. V budově se nachází 4 vzduchotechnické jednotky řízené pomocí MaR. Na ploché střeše se nachází fotovoltaická elektrárna, je také navržen systém pro využití dešťové vody. Projekt a vizualizace byly zpracovány v software ArchiCAD, MS excel, DEK, Halton HIT, AeroCAD.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 372 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.