Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 152 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jak se prudí princezny
Schättingerová, Nataly ; Houdek, Vladimír (oponent) ; Homola, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce nazvaná Jak se prudí princezny zpracovává některé aspekty českého turismu, jak se projevuje na vytížených historických památkách. Osobní zkušenosti průvodce na hradu Kost mi umožňují vhled do problematiky, s nímž akcentuji společný zájem „muflonů“ (tj. návštěvníků objektu) o spektákl a senzace (báje, mýty, české pohádky, duchové), který často vítězí nad zájmem o samotnou historii. Atmosféru zkomercializovaných památek zachycuji groteskním způsobem, který je mi blízký. Cílem práce je nastavit zrcadlo veřejnosti a ideálně rozvířit debatu o úpadku zájmu návštěvníků o odborné aspekty průvodcovství nebo o stavu samotných památek. Série figurálních středoformátových olejomaleb, doplněná audiem zpracovávajícím nepravdivé fakty, historky a mýty, nepřímo navazuje na knihu Evžena Bočka Poslední aristokratka, jež zpracovává podobnou tématiku.
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
Obnova renesančního zámeckého areálu ve Slatině u Jevišovic
Pavlovský, Tomáš
Areál renesančního zámku ve Slatině u Jevišovic je již od 50. let minulého století prohlášen za nemovitou kulturní památku. Celý areál byl však až do konce 80. let využíván JZD Vítězný únor k různým účelům, od ustájení dobytka, přes jatka, sýpku až po vyvařovnu a jídelnu JZD Běhařovice. Jedno křídlo zámku je využíváno jako radnice obce Slatina a je i v jejím vlastnictví. Od roku 1990 byl objekt mimo radnici opuštěn. Deset let celý areál chátral a hrozila jeho demolice z důvodu porušené statiky hlavního objektu. Renesanční křídlo zámku bylo prodáno do soukromých rukou a od roku 2000 začala obnova svépomocí celého zámeckého areálu, kromě obecní části. Byl proveden stavebně historický průzkum hlavního objektu PhDr. Pavlem Borským a vypracován statický posudek Ing. Čeledou. Následně byla stanovena etapizace obnovy. Veškeré práce byly konzultovány se znojemským pracovištěm památkové péče, pod které celý zámecký areál spadá. V první etapě byl staticky zajištěn podpůrný kamenný pilíř, který, místo aby stavbu podporoval, ohrožoval ji ze severní strany. Po jeho zajištění následovala oprava historického krovu a střechy jako celku. Obnova krovu a střechy trvala deset let. Tím byla budova stabilizována a mohlo se přejít i na další práce – obnova sklepu, očištění interiéru od vývařovny a skladovacích prostor JZD, obnova renesanční arkády. Stavební a restaurátorské práce v celém areálu probíhaly a stále probíhají postupně dle vytčených cílů. Během obnovy nebyly doposud nalezeny žádné artefakty, které by pomohly více pochopit život na tomto sídle v jeho vrcholném období, tedy v 17. a 18. století.
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam
KUBOVCOVÁ, Anežka
Zámek v Komařicích - jeho stavební proměny a kulturně-historický význam Renesanční zámek v Komařicích je kamenicky kvalitně a náročně pojednaná stavba, která se může pyšnit tím, že si svůj původní renesanční vzhled z velké části dochovala až dodnes. Kolem roku 1565 ji nechal vystavět Jiřík Kořenský z Terešova spolu se svou manželkou Kristýnou Dráchovskou s Dráchova. Tato bakalářská práce se bude v první části zabývat stavební historií objektu, a zároveň postupně představí majitele Komařic v jednotlivých obdobích. V následném popisu stavby detailně zachytí a analyzuje jednotlivé významné prvky zámku. Nevynechá přitom ani ostatní budovy, které k zámku původně náležely, především se jedná o sýpku, budovu bývalého pivovaru a další hospodářské budovy v zámeckém areálu. V další části práce následuje pokus o rekonstrukci regionálního významu komařického zámku v době raného novověku, ale také o poukázání na významnost stavby při srovnání s dalšími renesančními stavbami na území Čech, při kterých bylo stejně jako zde zřejmě využito vzorníků Sebastiana Serlia. Práce následně upozorní na vážné ztráty, které stavba po výměně vlastníků při pozemkových reformách ve 20. letech 20. století utrpěla. V poslední části práce shrne památkové hodnoty zámku a nastíní budoucí osud stavby.
Rytířský sál píseckého hradu a jeho výzdoba
ROLNIKOVÁ, Štěpánka
Předmětem této diplomové práce je objekt rytířského sálu v prostorách píseckého hradu. Na začátku práce bude představena stavební historie hradu, jeho popis a umístění sálu v rámci hradního komplexu. Hlavním cílem práce bude rozbor malířské výzdoby sálu, identifikace jednotlivých výjevů a postav. Pozornost bude věnována ikonografickým okruhům tvořeným církevní, světskou a erbovní tématikou. Následně zde bude kapitola představující problematiku restaurování a využití 3D technologií pro prezentaci píseckého sálu. Samostatná kapitola bude věnována problematice zaniklých místností. Hradní kapli a královské místnosti, která měla údajně navazovat na rytířský sál. Na základě paralel z jiných objektů se pokusí se určit, ve které části hradu se mohly nacházet, jakou mohly mít podobu a účel
Volnočasové aktivity na vybraných památkových objektech ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správě v Českých Budějovicích
ŠMAUSOVÁ, Ivana
Práce se zabývá shrnutím volnočasových aktivit na vybraných památkových objektech ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správě v Českých Budějovicích. Popisuje rozdílný život na třech odlišných typech historických sídel a stručně shrnuje historii hradu Švihov, kláštera Kladruby a zámku Manětín. Návrhy jednotlivých rámcových plánů pro trávení volného času na uvedených objektech jsou obsaženy v samostatné kapitole. Finální konkrétní projekt řeší prohlídkovou trasu na hradě Švihov.
Budíškovicemi křížem krážem. Pracovní listy pro 2. stupeň ZŠ. (teoreticko - projektová práce)
BASTLOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá teorií účinného tvoření pracovních listů, jejich formami a účely pro žáky druhého stupně základní školy. Dotýká se také významu regionálního tématu v obsazích základního vzdělávání s odkazem k dokumentu RVP ZV. Jedna z kapitol obsahuje představení jednotlivých míst a památek obce Budíškovice na jihu Čech. Na základě těchto památek jsou pak postaveny jednotlivé okruhy a úkoly pracovních listů Budíškovicemi křížem krážem, díky kterým se žáci dozvídají nové a zajímavé informace o obci. Součástí projektové části práce je popsání konkrétních listů, jejich grafická podoba a evaluace.
Stráž nad Nežárkou v obrazech
HRBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce pojednává o historii a současnosti Stráže nad Nežárkou s využitím dostupných historických pramenů. Zabývá se propojením historického kulturního dědictví a aktuálního života ve městě. V práci jsou zmapovány památky z hlediska proměn, architektonického využití a působnosti významných osobností. Pro názornost je práce doplněna obrazovou dokumentací. Praktická část práce je zaměřena na dokumentaci dnešní podoby vybraných lokalit a stavebně historických památek, které autorka studijně zachytila pomocí různých výtvarných technik.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 152 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.