Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 345 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 
Paměť těla
Temcsáková, Pavlína ; Alster, Darina (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
V diplomové práci tematizuji vývoj české BDSM komunity v posledních deseti letech, se zaměřením na shibari – japonskou bondáž, během které je tělo svazováno speciálně upravenými provazy. Kdysi poměrně malá komunita nadšených samozvaných úchyláků, dnes rozvětvená a přístupná komukoliv. Diplomová práce má podobu umělecké instalace, s využitím sochařských objektů z autorských performancí, v podobě otisků těl ze sádrových obvazů, provazů a 3D LED reklamního projektoru. Cílem práce je umělecká instalace, inspirovaná zkušeností s komunitou shibari, které jsem mnoho let součástí. Diplomová práce může poukázat na výhody ale i nevýhody spojené s praktikováním shibari.
Obnovení tradic
Drevenáková, Natália ; Tamásová, Alexandra (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Projekt "Reclaiming Traditions" je komplexní umělecký projekt, který se zabývá reinterpretací slovenské tradice a jejích kulturních prvků, konkrétně tradicí 1. května - Stavění Máje. Tato potřeba vychází z osobní zkušenosti autorky jako queer osoby vyrůstající na Slovensku, kde queer bytosti ve veřejném prostoru nemají své legitimní místo. Toto přetváření se děje na půdě feminismu, ekofeminismu a queer ekologie. Součástí projektu je tvorba monumentů ve veřejném prostoru, které symbolizují nový přístup k nebinárnímu vnímání přírody a důležitost participace. Projekt se vyvíjí skrze několik fází od tvorby sošného objektu, tapisérie a instalace v exteriérech až po happeningy. Součástí každé fáze je textilní lněný odpad, který autorka produkuje při tvorbě oděvního designu. Tento odpad je využit v různých fázích projektu (tapiserie, hamaky, recyklované zbytky v půdě) a vo fázi diplomové práce, jako recyklovaná příze z recyklovaných zbytků lnu a vlny na háčkování boxovacích pytlů, které budou reprezentovat obkolesení. Inspirací pro formální přetvoření je neologismus "CIRCLUSION" německé feministky a politické spisovatelky Bini Adamczak, který je ženským aktivem proti mužskému aktivu penetrace. Circlusion (obkroužení) označuje aktivní obklopení. Projekt reflektuje i otázky genderu, sexuální dominance a ekologické odpovědnosti v kontextu umění ve veřejném prostoru a komunity.
Zdroje a formování duchovní identity v rámci waldorfského vzdělávání
HOLUBOVÁ, Helena
Práce se zaměřuje na religiózní projevy waldorfské školy relevantní z religionistického hlediska. Text ve stručném rozsahu nabízí výchozí paradigmata anthroposofie, ze které waldorfská pedagogika vyvěrá a předkládá pohledy tohoto holistického uvažovaní světa jako kontrast k tzv. fragmentárnosti postmoderní kultury. Práce poukazuje na formování identity a enkulturaci žáka skrze kolektivní prožívání cyklických slavností, rituálů, dramatizace a zakoušení mýtů. Jevy jsou popsány v obecném porozumění, upozorněno na jejich sociální či náboženskou funkci a koncem dané kapitoly je vždy poskytnut vhled do uchopení fenoménu waldorfskou praxí.
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Knežníková, Zuzana ; Pechman, Tomáš (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Nosnou ideou práce je snaha o vytvorenie nadčasovej školy, ktorá by bola schopná flexibilne reagovať na neustále sa vyvíjajúci vzdelávací systém a meniace sa priestorové nároky. Filozofia je založená na princípe „otvorenej školy“. Škola ako významná verejná stavba má veľký potenciál pôsobiť ako katalyzátor v rámci komunity. Otvorená je jednak verejnosti, a to prostredníctvom zdieľaných funkcií (knižnica, telocvičňa, multifunkčná hala, umelecké a jazykové učebne...). Otvorenosť je však dôležitá aj v rámci školy ako takej. Školu je možné chápať ako malé spoločenstvo. A keďže každé spoločenstvo potrebuje verejný priestor ako platformu spoločných aktivít, aj škola môže mať vlastný verejný priestor vo forme centrálneho átria, ktoré funguje ako “piazza” a odohráva sa tu množstvo rôznorodých činností. Návrh organizácie školy je založený na schopnosti sociálnej integrácie, ktorá sa u detí formuluje postupne.
Bydlení pro bráchu
Kropšová, Zuzana ; Šnajdarová, Helena (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Mám bráchu s mentálním postižením. Pomalu nastává čas, kdy tzv. vylétne z hnízda. Přestěhuje se od mámy. Otázka ale je, kam se přestěhuje. A co bude celé dny dělat? Kde bude moct pracovat? Bude moct žít život jako většina z nás? Bude moct být užitečný a prospěšný pro společnost? Budou ho lidé vnímat jako toho, komu je potřeba pomáhat, nebo jako někoho, kdo jim něco dává? Architektura dává lidem prostor. Prostor, který je formuje. Má moc lidi spojovat. Může zbourat léta budované bariéry a otevřít nové možnosti. Právě proto věřím, že skrze architekturu mohu nalézt odpovědi na své otázky. Cílem mé práce je zmapovat život dospělého člověka s mentálním postižením a najít způsob, jak ho dokonale zapojit do většinové společnosti. Chci najít způsob, jak z klientů udělat partnery. Vzhledem k tomu, že jsem s člověkem s mentálním postižením žila 15 let svého života, budu vycházet především ze svých osobních zkušeností. Práce bude ušitá na míru mému bráchovi, zároveň však chci, aby měla všeobecný přesah. Budu čerpat z literatury, legislativy a osobních setkání.
Umění a mateřství
Olivová, Kateřina ; Koubová,, Alice (oponent) ; Kraĺovič,, Ján (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Dizertační práce Umění a mateřství se zabývá vlivem mateřství na žitou realitu žen aktivně působících v uměleckém provozu – umělkyň, teoretiček a kurátorek, aktivistek. Za využití metod feministického a uměleckého výzkumu se zabývám sbíráním a analýzou konkrétních zkušeností jednotlivých matek. Pro můj výzkum je zásadní zachycení šíře možných názorů, pohledů a zkušeností, které mateřství přináší. Nezabývám se izolovaně konkrétními uměleckými realizacemi, ale raději procesy, prostředím a kontexty tvorby, tvůrčími a životními strategiemi uplatňovanými při slaďování osobních a profesních rolí jednotlivých umělkyň. Obsah série třiceti pěti rozhovorů je mým výzkumným materiálem, ale i zdrojem praktické části dizertační práce – knihy Milk and Honey vydané nakladatelstvím wo-men a nakladatelstvím AVU. Dále zkoumám praxi dvou souvisejících komunitních mateřských skupin – Kojící guerilly a Mothers Artlovers. Přičemž Kojící guerilla je podpůrnou skupinou pro matka propagující a normalizující kojení a Mothers Artlovers je podpůrnou skupinou pro rodiče v uměleckém provozu. Všechny tyto výzkumné složky nastavují svým komunitním charakterem perspektivu celému výzkumu postihujícímu univerzální, mnohovrstevnaté a ze své povahy kolektivní téma mateřství.
Zašová - klášter v rukách veřejnosti
Šebestová, Pavla ; Šárka, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Projekt se zabývá přestavbou někdejšího kláštera Trinitářského řádu a navazujícího areálu obce Zašová. Účelem přestavby je vytvoření návrhu, který by sestával z centra společensky potřebných sociálních služeb a dostatečně by využil skrytý potenciál areálu. Předmětem řešení jsou zejména objekty ve vlastnictví obce, tj. samotná klášterní budova, budova bývalé školy, hospodářské objekty a rozsáhlá klášterní zahrada. V řešení je také zahrnuta úvaha zamýšlející se nad potencionálním zapojením farního objektu a barokního kostela Navštívení Panny Marie do celkového ideového konceptu. Celý návrh se snaží vyhovět potřebám obce, a vyzdvihnout taktéž její rozvojový potenciál v rámci širšího okolí.
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Prokopová, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby sakrálního objektu v Brně-Líšni. Objekt kostela je doplněn o duchovní centrum se zázemím. Kostel má sloužit nejen současné komunitě Salesiánů, ale být otevřený i pro širší okruh věřících i veřejnost. Jedná se o mírně svažitou parcelu ve středu panelové zástavby mezi objektem polikliniky a budovou Salesiánského střediska mládeže (=Salesko). Salesko je nezisková organizace, jejímž posláním je doprovázet především děti a mládež na jejich cestě k dospělosti a přispívat k jejich fyzickému, duševnímu, duchovnímu rozvoji. Středisko staví na preventivním pedagogickém systému Dona Bosca, italského zakladatele salesiánů. Idea vychází z hlavní podstaty Salesiánů - domov, rodinné zázemí, komunita. Návrh zpracovává několik vzájemně propojených provozů v jeden ucelený celek se společným vstupním atriem. Půdorysně objekty napodobují písmeno U, což značí otevřenost pro okolní svět, zároveň zajišťují určité zázemí a pocit bezpečí. Objekty jsou jednopodlažní, pouze samotný liturgický prostor tvořený kruhovým půdorysem tvoří se zvonicí výškovou dominantu. Součástí návrhu je řešení parkovacích stání i volných venkovních ploch. Z urbanistického hlediska je dán důraz na pěší dostupnost, zároveň je zajištěn bezbariérový přístup a užívání stavby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 345 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.