|
|
Čas a zvuk ve filmu
Richtr, Jan ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
Tématem této diplomové práce je vnímání času v audiovizuálním díle.
Zvláštní pozornost je zde věnována zvukové složce audiovizuálního díla, z jejíž
perspektivy je na fenomén času nahlíženo. Nejprve nás stručně seznamuje s tím,
jak se vyvíjelo chápání času v rámci filozofického kontextu. Další část pak
představuje film jako médium, které ze své formální podstaty přináší nové
podněty, které dále rozvíjejí dosavadní přemýšlení o čase. Po tomto uvedení do
problematiky se práce zaměřuje na způsob vnímání času v rámci samotného
zvuku, potažmo hudební skladby. Vychází zde z poznatků psychoakustiky a
především pak z teoretických úvah francouzského skladatele Gérarda Griseye, ke
kterým se snaží nacházet paralely v kontextu zvukové dramaturgie filmového
díla. Poslední část se věnuje časovým vztahům vzešlým ze vztahu filmového
obrazu a zvuku. Snaží se zde problematizovat a následně zobecnit specifické
formální vztahy v rámci audiovizuálního díla, mající vliv na subjektivní vnímání
času.
|
|
|
Imerzivní film
Marek, Filip ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; FUXJÄGER, Klaus (oponent)
Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat tzv. imerzivní film. Imerzivitu zkoumá prostřednictvím třech stěžejních elementů: obrazu, zvuku a tématu. Tyto kategorie jsou rozebírány na příkladu dvou vysoce “imerzivních” snímků, Son of Saul (rež. László Nemes) a Gravity (rež. Alfonso Cuarón). Jednotlivé vlastnosti těchto filmů překračují médium samotné a v divákovi vyvolávají fyzické reakce, čímž se liší od klasických kinematografických děl.
|
|
|
Audiovizuální spojení
Matyáš, Pavel ; SKALL, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapčík, Radim (oponent)
Ústředním tématem této práce je vzájemné působení obrazového a sluchového vjemu v rámci audiovizuální percepce. Jendá se o teoretický text, založený na myšlenkách z knihy Audio-Vision: Sound on Screen francouzského skladatele, filmaře pedagoga a teoretika Michela Chiona.
|
|
|
SPECIFIKA TVORBY ZVUKOVÉ SLOŽKY ANIMOVANÉHO FILMU
Karhánková, Kateřina ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; GREINER, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou tvorby zvukové složky animovaného filmu – jejími specifiky a aspekty jak v oblasti realizace, tak přípravy i zvukové dramaturgie. Zkoumá, jaký mají vliv na filmové vyprávění a do jaké míry je možné a užitečné s nimi pracovat již od počátku vývoje animovaného filmu. Práce dále představuje praktické i tvůrčí možnosti spolupráce režiséra a zvukaře a hlediska, která ji mohou pozitivně či negativně ovlivnit. Práce čerpá informace z literárních zdrojů, rozhovorů s tvůrci animovaného filmu a osobních poznatků z praxe autorky v oblasti režie a scenáristiky animovaného filmu. Tato práce potvrdila důležitost role zvukové složky v animovaném filmu a její pozitivní vliv na výslednou kvalitu AV díla pokud není opomenuta již od počátku filmové realizace. Práce shrnuje základní přístupy, díky nimž by měl být tvůrce schopen pracovat se zvukem v animovaném filmu jako s plnohodnotnou složkou vyprávění.
|
|
|
Zvuková dramaturgie počítačových her
Oramus, Tomáš ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; KOPECKÝ, Lubor (oponent)
Tato práce analyzuje možnosti zvukové dramaturgie u interaktivních děl - především počítačových her. Navazuje na bakalářskou práci "Tvorba zvukové složky počítačových her", která se zaměřovala se na technické aspekty tvorby zvukové složky. Zde je naopak kladen důraz možnosti kreativní práce se zvukem, jeho působení na diváka resp. hráče a také na možnosti, které oproti jiným médiím interaktivní tvorba nabízí.
|
|
|
Z doslechu, nebo na vlastní uši?
Lapčík, Radim ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; BAGDASAROV, Georgy (oponent)
Toto je popularizační práce v oblasti zvukové teorie. Zabývá se základními vzájemnými vztahy zvuku a obrazu, potažmo vztahem zvuku a obrazu k diegezi, kde srovnává práce českých a zahraničních teoretiků. Ačkoliv je primárně zaměřena na narativní dílo, zmíní i určitá specifika čtyř nejběžnějších seminarativních žánrů a dotkne se strukturních vztahů v nenarativních a interaktivních audiovizuálních dílech.
Kromě vzájemných pozic zvuku, obrazu a diegeze tato práce stručně popisuje fenomén synkreze a význam synchronnosti, resp. asynchronnosti pro ovlivňování percepce času a prostoru v audiovizuálním díle.
Materiály v přílohách doplňují text o související témata – kombinatorické okénko, vysvětlení třech plánů zvukové dramaturgie, užití zvuku jako znaku a překlad části textu Michela Chiona.
|
|
|
Hranice zvuku a obrazu
Zavadil, Vojtěch ; ČENĚK, Jan (vedoucí práce) ; NEUBAUER, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi zvukové tvorby v rámci audiovizuálního díla. Pomocí experimentu, ve kterém pět zvukových mistrů vytvořilo pět různých zvukových stop k totožnému krátkému filmu, je zde snaha definovat omezení, která pro zvukovou složku z obrazu plynou, a způsoby, jakými může být výsledné dílo pomocí zvuku ovlivněno. K tomuto účelu jsou pak všechny zvukové verze analyzovány a porovnávány.
|
|
|
Kontaktní mikrofony a jejich využití ve filmové praxi
Bláha, Adam ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; Titěra, David (oponent)
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou různých druhů kontaktních mikrofonů v rámci filmové tvorby. Spíš než na technické specifikace se zaměřuje na praktické aspekty jejich užití. Pojednává o specifikách nahrávání s tímto typem mikrofonů, o charakteristikách, které zvuky zaznamenané skrze tato zařízení jeví a o možnostech jejich využití z hlediska zvukové dramaturgie audiovizuálního díla. Praktická část obsahuje příklady takových nahrávek.
|
|
|
Definovanie postáv zvukom.
Hilčanský, Peter ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
Zámerom tejto práce je priblížiť čitateľovi špecifickú prácu so zvukovou dramaturgiou hraného filmu a to: definovanie postáv zvukom. Konkrétne, ako môže zvuk pomôcť pri vytváraní silnejších, zapamätateľnejších postáv, odhaľovať ich slabosti, mentálne pochody alebo také kvality, ktoré by nebolo možné vytvárať inými spôsobmi. Ide o dramaturgicky špecifický prvok a nepracuje sa s ním v každom filme. Existuje však mnoho druhov filmov, ktoré z týchto postupov môžu benefitovať. Naším cieľom bude preto nájsť zaujímavé a výrazné filmové diela a rozobrať princípy zvukovej dramaturgie a filmovej reči v týchto filmoch. Dôraz bude tiež kladený na vyzdvihnutie potreby premýšľať o týchto postupoch ešte vo fáze scenára alebo prípravnej fáze filmu, pretože v post-produkčnej fáze je na ich vybudovanie zvyčajne neskoro.
|
|
|
Vztah elektronické hudby s filmem
Švarcová, Johana ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; MAREK, Petr (oponent)
V této práci je předmětem diskuze vztah filmu a elektronické hudby se zaměřením na rannou tvorbu v žánru science fiction. Tato práce vychází z fenoménu se kterým se potkáváme takřka výhradně jen tomto žánru, ve velkém množství sci-fi filmů je těžké rozlišit hudbu od ambientních zvuků. Tato problematika je zajímavá právě svým interdisciplinárním přesahem avšak je často opomíjená ať už v rámci diskuze filmové nebo hudební historie.
|
host ::
RSS.