|
|
Sezónní a dlouhodobá dynamika planktonu v malých vodách
Pejsar, Patrik ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juračka, Petr Jan (oponent)
Zooplanktonní organizmy obývající tůně utváří metaspolečenstva a metapopulace. Lokality jsou propojeny disperzí, která je zásadní složkou kolonizačně-extinkčních dynamik. Lokality se liší environmentálními podmínkami, typem společenstva a biotickými interakcemi, které zde probíhají. Rozdíl v takových parametrech může být mezi prostorově oddělenými tůněmi nebo v jedné tůní díky změnám v čase. Vzhledem k proměnám prostředí v tůních probíhají dynamické změny společenstva na lokalitě a skrze míru migrace a její efektivitu i v regionu. Změny mohou nastat kvůli sezónním pochodům, aktuálním disturbancím, dlouhodobým změnám environmentálních podmínek nebo biotickým faktorům jako je predace, kompetice a vliv parazitů. V dlouhodobém měřítku je možné rozdělit lokality na stabilnější a efemerní. V prostředí tůní mohou být překvapivě efemerní stanoviště hnací silou metaspolečenstvových a metapopulačních procesů podle teorie "inverzní pevnina-ostrov." Zásadní vliv na dynamiku zooplanktonu v malých vodních tělesech má globální změna klimatu. Změny teplot a dešťových srážek přímo ovlivňují hydrologii tůní a skrze ni i životní procesy planktonních živočichů. V závislosti na regionálním průběhu klimatických změn a na podobě těchto vodních ploch i metaspolečenstev, která je obývají, se mění regionální...
|
|
|
Diversity of European freshwater cyclopoid species: phylogeny, morphology and ecology
Krajíček, Martin ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Brancelj, Anton (oponent) ; Wyngaard, Grace (oponent)
Buchanky jsou spolu s vznášivkami a plazivkami součástí největší a velmi druhově bohaté skupiny korýšů a patří mezi nejpočetnější živočichy ve světových vodách vůbec. Historie jejich výzkumu sahá až do počátku 19. století, kdy byly popsány první druhy. Od té doby se začala jejich taxonomie pomalu vyvýjet, přibývaly nové metody výzkumu, jakož i taxonomické znaky, které ale mohly být i do jisté míty nejednoznačné či matoucí. Během posledních desetiletí se staly dostupnými molekulárně genetické techniky sekvenování DNA, které nabídly taxonomům novou nezávislou metodu. Tato práce obsahuje studie týkající se morfologie, taxonomie, ekologie, možností kolonizace a rozšíření buchanek, přičemž jednotícím prvkem těchto prací je právě využití molekulárních metod. Kapitola 1 shrnuje základní znalosti o taxonomii, morfologii a biologii buchanek a tvoří tím úvod pro následující části obsahující čtyři studie představené formou samostatných publikací. Taxonomie buchanek rodu Cyclops je založena převážně na morfologických znacích, které však někdy mohou být nejednoznačné. Zároveň se zde vyskytují některé problematické skupiny druhů. Kapitola 2 tak představuje unikátní výsledky první rekonstrukce fylogenetických vztahů patnácti druhů buchanek rodu Cyclops, která ja založena na rozsáhlém souboru sekvenčních dat šesti...
|
|
|
Vliv kvality potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Kvalita potravy má významný vliv na sladkovodní zooplankton. Ovlivňuje jeho rychlost růstu a celkový vývoj. Kvalitou rozumíme určitý stechiometrický poměr hlavních biogenních prvků (uhlík, dusík, fosfor) v biomase potravy. Ekologická stechiometrie nám pomáhá vysvětlit rovnováhu chemických prvků v ekologických interakcích a procesech. Sladkovodní zooplankton se skládá převážně ze 2 skupin organismů a to z vířníků (Rotifera) a korýšů (Crustacea)-perlooček (Cladocera) a klanonožců(Copepoda). Každá tato skupina má odlišné nároky na kvalitu potravy. Většina filtrujících perlooček jsou rychle rostoucí organismy, které potřebují pro svůj rychlý růst potravu bohatou na fosfor (malý C:P poměr v potravě), naopak je to u většiny zástupců klanonožců. Ne vždy je nabízená potrava pro dané zástupce zooplanktonu ideální, proto se u nich vyvinuly různé pre- a post- absorpční mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se s nevyhovující potravou. S tím, jak zooplankton reaguje na nevhodný poměr C:N:P v potravě, úzce souvisí jeho schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Poměr C:N:P v potravě zooplanktonu ovlivňuje také druhové složení nádrží. Klíčová slova: stechiometrie, kvalita potravy, zooplankton
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Diverzita zooplanktonu tatranských jezer v prostoru a čase
Čablová, Radka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je první výzkumnou studií, která hodnotí druhové složení, druhovou bohatost i druhovou abundanci zooplanktonu v litorálních vzorcích 90 tatranských ples (Západní a Vysoké Tatry Slovenska a Polska), odebraných v září roku 2004, v kontextu environmetálních parametrů jezer a prostorových vztahů jednotlivých ples. Nejčastěji se vyskytující druhy v tatranských plesech v roce 2004 byly hodnoceny i z hlediska jejich výskytu v jezerech před sto lety (Minkiewicz 1914, 1917 a Lityński 1913, 1917), během období acidifikace (Ertl & Vranovský 1964, Ertl et al. 1965, Hrbáček et al. 1974, Stuchlík et al. 1985) a během období zotavování ples z okyselení (Hořická et al. 2006, Sacherová et al. 2006). Vztahy mezi jednotlivými proměnnými byly analyzovány za pomoci Poissonovy regrese, shlukové analýzy s multinomickou regresí, kanonické korespondenční analýzy, Mantelových testů a vícenásobné negativně binomické regrese. Výsledkem analýz bylo rozdělení jezer do čtyř shluků (A, B, C, D). Každý shluk byl tvořen jezery se stejnými environmentálními, prostorovými faktory a podobným druhovým složením. Třináct druhů zooplanktonu (Acanthocyclops vernalis, Acroperus harpae, Alona affinis, Arctodiaptomus alpinus, Ceriodaphnia quadrangula, Cyclops abyssorum tatricus, Daphnia longispina, Eucyclops serrulatus,...
|
|
|
Diversity of European freshwater cyclopoid species: phylogeny, morphology and ecology
Krajíček, Martin
Buchanky jsou spolu s vznášivkami a plazivkami součástí největší a velmi druhově bohaté skupiny korýšů a patří mezi nejpočetnější živočichy ve světových vodách vůbec. Historie jejich výzkumu sahá až do počátku 19. století, kdy byly popsány první druhy. Od té doby se začala jejich taxonomie pomalu vyvýjet, přibývaly nové metody výzkumu, jakož i taxonomické znaky, které ale mohly být i do jisté míty nejednoznačné či matoucí. Během posledních desetiletí se staly dostupnými molekulárně genetické techniky sekvenování DNA, které nabídly taxonomům novou nezávislou metodu. Tato práce obsahuje studie týkající se morfologie, taxonomie, ekologie, možností kolonizace a rozšíření buchanek, přičemž jednotícím prvkem těchto prací je právě využití molekulárních metod. Kapitola 1 shrnuje základní znalosti o taxonomii, morfologii a biologii buchanek a tvoří tím úvod pro následující části obsahující čtyři studie představené formou samostatných publikací. Taxonomie buchanek rodu Cyclops je založena převážně na morfologických znacích, které však někdy mohou být nejednoznačné. Zároveň se zde vyskytují některé problematické skupiny druhů. Kapitola 2 tak představuje unikátní výsledky první rekonstrukce fylogenetických vztahů patnácti druhů buchanek rodu Cyclops, která ja založena na rozsáhlém souboru sekvenčních dat šesti...
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
| |
|
|
Plán hospodaření na malých vodárenských nádržích typu Landštejn
Halačka, Karel ; Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Mareš, J. ; Kopp, R. ; Grmela, J.
Cílem metodiky je poskytnout správcům a uživatelům malých vodárenských nádrží typu Landštejn na základě současné úrovně poznatků a realizovaného výzkumu při řešení projektu metodickou pomůcku pro optimalizace monitoringu kvality vody v těchto nádržích. Dále pak návrh metodiky monitoringu rybího společenstva a optimalizaci zásahů pro omezení nežádoucích druhů ryb a posílení stavu vhodných rybích druhů pro dosažení topdown efektu a pro udržení nebo zlepšení kvality vody v těchto vodárenských nádržích. V předložené metodice jsou shrnuty poznatky dosažené při sledování a hodnocení vybraných parametrů kvality vody, planktonních a rybích společenstev na vodárenských nádržích Landštejn za poslední roky. Zároveň obsahuje vyhodnocení aplikovaných zásahů, zaměřených zejména na rybí obsádku. Jednalo se o odlovy nežádoucích druhů ryb a vysazování ryb dravých se snahou o optimalizaci složení rybího společenstva pro pozitivní ovlivnění kvality vody v nádrži běžné označované jako účelová rybí obsádka. Metodika zahrnuje doporučení pro monitoring kvality vody v nádrži, a to včetně monitoringu planktonního společenstva, monitoring ryb a doporučené manipulační zásahy v rámci rybí obsádky. Metodika poskytuje pokyny a informace pro optimalizaci monitoringu a zásahů pro malé vodárenské nádrže typu Landštejn.
|
|
|
Plán hospodaření na malých vodárenských nádržích typu Bojkovice a Ludkovice
Halačka, Karel ; Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Mareš, J. ; Kopp, R. ; Grmela, J.
Cílem metodiky je poskytnout správcům a uživatelům malých vodárenských nádrží typu Bojkovice a Ludkovice na základě současné úrovně poznatků a realizovaného výzkumu při řešení projektu metodickou pomůcku pro optimalizace monitoringu kvality vody v těchto nádržích. Dále pak návrh metodiky monitoringu rybího společenstva a optimalizaci zásahů pro omezení nežádoucích druhů ryb a posílení stavu vhodných rybích druhů pro dosažení topdown efektu a pro udržení nebo zlepšení kvality vody v těchto vodárenských nádržích. V předložené metodice jsou shrnuty poznatky dosažené při sledování a hodnocení vybraných parametrů kvality vody, planktonních a rybích společenstev na vodárenských nádržích Bojkovice a Ludkovice za poslední roky. Zároveň obsahuje vyhodnocení aplikovaných zásahů, zaměřených zejména na rybí obsádku. Jednalo se o odlovy nežádoucích druhů ryb a vysazování ryb dravých se snahou o optimalizaci složení rybího společenstva pro pozitivní ovlivnění kvality vody v nádrži běžné označované jako účelová rybí obsádka. Metodika zahrnuje doporučení pro monitoring kvality vody v nádrži, a to včetně monitoringu planktonního společenstva, monitoring ryb a doporučené manipulační zásahy v rámci rybí obsádky. Metodika poskytuje pokyny a informace pro optimalizaci monitoringu a zásahů pro malé vodárenské nádrže typu Bojkovice a Ludkovice.
|
host ::
RSS.